Reklama
Rozhovor Haló novin s lékařem Jiřím Maštálkou, bývalým europoslancem za KSČM

Klíčové slovo je prevence

Jako bývalý europoslanec, znalý fungování Evropské unie, jak si myslíte, že Evropská unie zvládá pandemickou krizi? A jak také zvládne veškerá navyšování rozpočtových výdajů na řešení mnoha problémů, které se nakupily v jednu chvíli?

Čísla ukazují, jak EU zvládá, či spíš nezvládá pandemii COVID-19. EU je - stejně jako některé země tzv. transatlantické aliance - touto situací zaskočena. Nikdo neměl zkušenost s tímto virem, který se chová tak podivně. Tomu odpovídají různé scénáře řešení. Situace bude zvládnuta, ale v různém čase a taky za různou cenu.

Co se týká ČR, kladu si jednu otázku: zda složky k tomu určené, zejména ty, které dbají o bezpečnost našeho státu, sledovaly tuto situaci, dostávaly informace od našich, jak říkají spojenců, se kterými sdílíme bezpečnostní data – již v samém začátku epidemie v Číně, USA…? Pokud varovaly ústavní činitele a ti nekonali, je to více než trestuhodné. Pokud však se tyto složky zabývaly jen hrou »honem na špiony«, tedy hrou na lumpy a policajty, pak je to stejně trestuhodné. Jde totiž o bezpečnost země, za kterou jsou přímo odpovědné. Včasná informace by pomohla s větším předstihem a při evidentní nerozhodnosti naší vlády připravit se a využít všech předností zdravotnického systému ČR. Když jsem se vracel v únoru z Moskvy, bylo zřetelné, že situace je minimálně varující. (O RF viz níže).

Nejsem ekonom, ale domnívám se, že modely pro řešení ekonomických problémů EU má, alespoň v jisté míře, po zkušenosti z minulých let odzkoušené po předcházející krizi. A to včetně scénáře pro brexit. Nyní půjde o zkoušku dalšího pokusu jednat s ohledem na zájmy jednotlivých zemí společně, anebo »když to nejde silou, tak to půjde ještě větší silou«? Z povahy kapitalismu vyplývá, že sobectví je silnější, ale třeba evropská společnost vyspěla…

Nemohu si odpustit poznámku, je evidentní, že podstatně lépe se EU daří radit a vyhrožovat, a to zejména svým sousedům. Pod heslem »nejsnáze se vychovávají cizí děti«, jen jako trapné příklady uvedu figurku paní Cichanouské v Bělorusku, nebo když se to hodí, je po ruce i bez důkazů někdo otrávený a přední strany médií máme zaplněny.

EU nikdy není schopna sjednotit řadu zejména politických rozhodnutí, jako je společná migrační politika, ochrana vnějšího prostoru EU, nebo sjednotit společnou politiku při řešení pandemie koronaviru. Pro koho tedy je tento evropský spolek výhodný, když v zásadních otázkách se není možno shodnout?

Zkusím tu otázku pojmout jinak. Pro koho by mohl být a musí být výhodný, pro občany EU? Asi na malém prostoru tohoto rozhovoru nevyčíslíme přínosy a ztráty toho, že jsme součástí tohoto společenství.

Epidemie byla šancí, jak využít právě koordinovaný postup. Ale zdravotnictví se z mnoha důvodů nestalo více koordinovaným (neříkám řízeným) na úrovni EU. A přitom přiklad by tu byl. EU má systém včasného varování RAPEX, který (s jistými malými zádrhely) zafungoval například při metylalkoholové aféře v ČR.

Je tu i faktor demografický, zdravotnictví se ubíralo prodloužením věku obyvatel, mluvilo se o aktivním stáří. V ČR, například v mém oboru kardiologie, se podařil skutečný skok ve prospěch zdraví občanů. Ale nevíme evidentně, jak zlepšit kvalitu života seniorů. Pouhou stavbou domovů seniorů (i za evropské dotace) se věc neřeší. Nyní vidíme, že dalším úkolem je, jak tuto populaci (a nejen ji) zdravotně ochránit. Ne nadarmo právě tato otázka byla jedním z témat Sjezdu kardiologické společnosti v tomto roce. Klíčové slovo je prevence.

Mohl bych vzpomenout programy pro spolupráci univerzit Erasmus - dobrá šance pro studenty, i negativa tzv. Boloňského systému vzdělávání, ale to vše je na jinou debatu.

Jednodušeji řečeno, spolupráce - vzájemně výhodná - je v zájmu Evropanů, a to spolupráce nejen v rámci EU. Koneckonců i sociální práva se hájí jednodušeji na takovém půdorysu, ale bude to vyžadovat změnu mechanismů i reprezentace. Ta současná je příliš zahleděná sama do sebe. Změny ve světě si vynutí změny v EU. Bude to ale bolet. A je za minutu dvanáct!

Uvědomuje si EU svou vlastní závislost na transatlantické politice a de facto neexistenci vlastní plné suverenity? Že je jen subjekt, který podléhá vnější globální politice místo toho, aby byl subjektem, který sám o sobě v naprosto plné míře může rozhodovat?

Tahle věc je zřetelná. Prakticky nikdo z představitelů EU, ani jednotlivých členských zemí nenašel odpovídající přístup k USA za čtyři roky prezidentování nynějšího prezidenta. Jen překvapeně přihlíželi. Teď nervózně čekají na výsledek voleb v USA. Mimochodem je až legrační hledět na tu podlézavost, tu potřásání, tu rádoby ostré odpovědi evropských lídrů směrem k USA. Na mnoha příkladech by se daly najít náznaky toho, jak právě tímto přístupem ztrácí EU svoji váhu jako předvídatelný, a hlavně spolehlivý mezinárodně-politický partner.

Jedna poznámka, v Itálii při první vlně nepomohla ani EU ani NATO. Jediné pomohlo Rusko silami ministerstva pro mimořádné situace. Je zřejmě náhodou, že teď po 10 měsících zkušenosti s virem dostane pomoc ČR. Náhodou se projednává rozpočet a hysterické vystoupení náčelníka generálního štábu je doprovázeno dojemnou scénkou. Působí to směšně, kdyby nešlo o tak vážnou situaci. Nikdo zřejmě panu generálovi (potažmo ministrovi obrany) nevysvětlil, že peníze na obranu v dané chvíli není dobré investovat do zbraní, ale do lidí (včetně posílení armády, která pro podobné situace je třeba, např. na rozvinutí nemocnic, biologickou obranu, do výzkumu. Ale vedení ministerstva obrany s podporou »oddaných vazalů Aliance« se chová dle příkladu: malému chlapečkovi chtějí sebrat hračku… A k tomu ještě krokodýlí slzy… (je na tyto případy velmi vhodná studená voda, že?). No a NATO nám nakonec pošle 50 ventilátorů. A personál? Třicet lékařů armády USA - ti budou sbírat zkušenosti, nic víc.

Jaký si myslíte, že pro Evropu má význam plynovod Nord Stream 2? Na druhou stranu EU neustále dělá řadu kroků pro jeho zastavení, a to i přesto, že je téměř před dokončením. Jaké vlivy tady hrají roli?

Plynovod Nord Stream je jednou z variant pro energetický mix výhodný pro EU, ale jistě nevýhodný pro některé členské země, které postavily terminály pro zkapalněný plyn a tuší ztrátovost investice. Turecko se zachovalo pragmaticky, přes všechny různé pohledy na mnohé otázky s Ruskem plynovod na ruský zemní plyn rychlým tempem staví. V energetice jde vždy o velké peníze, a tudíž o souboj Titánů. Někdy je dobré se podívat na mapu a sled událostí, kdo a jak dodržuje obchodní dohody. Ale to byznysmeni dobře vědí… Pro nás je důležité, aby ceny na plyn pro obyvatele byly dostupné jejich peněžence.

Málokdo v České republice ví, jak se vypořádávají s koronavirem v Ruské federaci. Vy jste znalý tohoto prostředí a navíc, jak jsem říkal, jste lékař. Můžete nám tedy říct rámcově něco bližšího o situaci v RF?

Zajímavá a složitá otázka. Rusko (jak jsem naznačil výše) začalo s přípravami na epidemii velmi záhy. Rychle, ještě v průběhu pozdního jara začaly být budovány modulové nové nemocnice (kromě využití výstavních hal např. v Petrohradě, Moskvě). V Rusku v rekordně krátkém čase byly tyto nemocnice vybaveny moderní technikou, a co je důležité, i personálem. Vzhledem k tomu, že se ani v 90. letech »nepodařilo« zničit systém hygienické služby zavedený v SSSR (v ČR došlo k jeho výraznému postupnému oslabení, dezorganizaci a personálnímu »zhubnutí«), byla i preventivní opatření přijímána promyšleně včetně karantény doma. Ale, málo platné, virus se chová podobně jako v Izraeli (který podnikl drastický lockdown) agresivně.

Počet nakažených v Rusku roste, ale systém zdravotnictví zatím i tento nárůst zvládá. Důležité je, že probíhá i osvětová kampaň v médiích a porušení pravidel je postihováno. Jiný přístup zvolila Čína, ale nejsem si jistý, že je uplatnitelný u nás. Je nutné sbírat zkušenosti ze všech zemí, model »ušitý na míru« pro ČR zatím hledá svého nápaditého návrháře.

To podstatné ale je, že Rusko má vakcínu. Nejsem tak kvalifikován, abych mohl posoudit, která z vakcín bude lepší, zda Sputnik V, nebo vakcína firmy Vektor. V obou institucích jsou renomovaní odborníci. Rusko na rozdíl od většiny ostatních zemí, řeší už systém vakcinace, podle skupin a jeho organizační zabezpečení.

Nutno však pro objektivitu uvést, že i EK v rekordně krátkém čase i přes složitosti hořící epidemie vyčlenila a poskytla nutné prostředky na vývoj vakcíny. To jen na okraj. Nemám totiž rád, když se paušalizuje a zesměšňuje tzv. byrokracie. Jako kvestor EP jsem měl -musím říct - tu čest pracovat s úředníky EP, kteří byli pracovití, vzdělaní, nikoliv zkostnatělé kreatury podobné byrokratům C.K. Rakouska-Uherska.

Jste sám lékař, nechal byste si vy sám osobně naočkovat ruskou vakcínu Sputnik V?

Ano tím více, že už jsem »ohrožená skupina«, a to hned 3x. Očkování považuji za jednu z velmi dobrých investic do zdraví.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 23 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.