Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak je to u nás s erozí zemědělské půdy

Rozhovor s expředsedou Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem »Přežije zemědělství zásahy amatérů« (Halo noviny 31. 10. 2020) je zdařilý. Jednu věc je ale nutné dodat. Jak je to s obávanou erozí zemědělské půdy v Česku.

Statistická ročenka životní prostředí ČR uvádí pro rok 2018 v různém stupni potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí v rozsahu 53,84 procenta a v případě větrné eroze 25,51 %. Oba základní druhy ohrožení erozí se místy překrývají. U obou základních druhů jde o potenciální ohroženost zemědělské půdy, nikoliv reálný stav, jak někteří z neznalosti uvádějí. Z údajů o potenciální ohroženosti našich zemědělských půd erozí plyne, že toto ohrožení je značné a že závisí na zemědělcích, zda jeho potenciál promění či nepromění v reálnou erozi.

Jednou z příčin rozsáhlé eroze zemědělské půdy jsou velké lány. Velké lány, nikoliv velké zemědělské podniky, jak tvrdí různí neználkové. Nutné je jejich rozdělení pásy lesní zeleně na velikost optimálně deseti hektarů, maximálně 30 ha. Oddělující lesní pásy nemusí být široké. Mám za to, že šířka deset metrů stačí, viz tu a tam existující větrolamy. Jistě, plocha obhospodařované zemědělské půdy se tím sníží, ale současně se omezí větrná a vodní eroze, dále se významně zlepší vsakovací schopnost zemědělské půdy. Druhou cestou je hnojení statkovými hnojivy, které je ale podmíněné provozováním živočišné výroby, aby bylo čím hnojit. Třetí cestou je pak pěstování krmných plodin, v první řadě jetele a vojtěšky, které vážou v půdě dusík, a tím snižují potřebu ji hnojit dusíkatými hnojivy. Podmínkou většího pěstování jetelovin je opět přiměřená živočišná výroba, v první řadě chov skotu, ovcí, koz, koní.

Lesní pásy zmenšující erozi zemědělské půdy vytvářejí i přijatelné podmínky pro život, a zejména hnízdění četných predátorů hrabošů a dalších myšovitých škůdců polí. Přemnožení hrabošů v řadě regionů Česka je v současné době vážný problém. Spor takřka na život a na smrt se vede o udělení výjimky na jejich hubení jedem Sturox 2. Nejsem zde odborník. Je možné, že krátkodobě jiná možnost není. V každém případě nejde o dlouhodobé systémové řešení. Tím je jedině zásadní zvýšení populace predátorů myšovitých – káňat, poštolek, sov, lasiček, kun, tchořů, lišek… S různými bouchaly jsou problémy jen občas. Základním problémem je, že v zemědělské krajině nemají predátoři myšovitých často vytvořeny základní podmínky pro existenci. To lze snadno změnit, ale musí se chtít.

Je hrubou chybou státu, že takzvané zásady správné zemědělské praxe pojímá velice mírně a navíc nekontroluje jejich dodržování. Pro udílení dotací na hektar zemědělské půdy je nutné zavést podmínku, že se budou udělovat jen v případě, že její souvislá plocha nebude větší než 30 ha. Významně tak zmírníme hned několik problémů našeho zemědělství.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 5 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.