Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Papírové dálniční známky končí

Prodej nových elektronických dálničních známek začne v prosinci. Řidiči si je budou moci koupit na internetu, na pobočkách pošty a vybraných čerpacích stanicích. Platnost viněty si přitom budou moci nastavit až s 90denním předstihem.

Systém za celkových 309 milionů korun, jehož přípravu provázely z počátku problémy, je téměř hotový. Ceny známek zůstanou stejné jako letos. »Elektronická dálniční známka se od té klasické neliší jen způsobem prodeje a tím, že už nebude třeba nic vylepovat na auto a pak složitě seškrabovat starou ze skla. Roční známka bude totiž platná 365 dní a půjde ji koupit kdykoliv během roku,« uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Hlavním prodejním kanálem bude internetový obchod www.edalnice.cz. Zde motoristé najdou i veškeré informace o nových vinětách. Známky budou k dostání také na poštách a benzinových pumpách Euro Oil. Stát nyní jedná i s dalšími provozovateli čerpacích stanic.

Typy i ceny známek zůstanou stejné, roční známka bude stát 1500 Kč, měsíční 440 Kč a desetidenní 310 Kč. Zůstane i zvýhodnění pro ekologická auta. Novinkou ovšem bude možnost libovolně nastavit datum začátku jejich platnosti, a to až s předstihem 90 dnů. Roční známky navíc budou nově fungovat po dobu 365 dní bez ohledu na kalendářní rok.

Snazší kontrola

Dálniční známky budou kontrolovat policisté či celníci několika způsoby. K dispozici budou mít jednak mobilní aparáty, se kterými budou kontrolovat platnost kuponů přímo na dálnicích. Ke kontrole ovšem budou moci využívat i mýtné brány, které zbyly po předchozím mýtném systému.

Přípravy nového systému dálničních známek provázely v počátcích velké problémy, které stály místo i předchozího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun, a spolu s tím zastavil i další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle Havlíčka tím a celkovým zjednodušením systému stát oproti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012. Loni stát vybral 5,35 miliardy korun. Elektronické viněty fungují i v některých okolních zemích, například na Slovensku.

Elektronické dálniční známky v Evropě

- Podle serveru tolls.eu vyžaduje dálniční známky pro osobní automobily a dodávky do hmotnosti 3,5 tuny devět zemí Evropy - Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko.

- Ve třech z těchto zemí, Slovensku, Maďarsku a Moldavsku, funguje jen elektronická dálniční známka. K těmto zemím se od příštího roku přidá i Česká republika, kde elektronická forma známky zcela nahradí tu nalepovanou na čelní sklo. V Bulharsku, Rumunsku a Rakousku lze dálniční známku koupit jako klasickou nálepku na přední sklo i elektronicky. Pouze jako nálepku je pak možno pořídit dálniční známku ve Slovinsku a Švýcarsku.

- V 17 zemích Evropy (včetně Ruska a Turecka) se podle serveru tolls.eu vybírá mýtné přímo na dálnicích, čeští motoristé znají tento způsob platby z Francie, Chorvatska či Itálie. Ve zbylých téměř dvou desítkách zemí je používání dálnic pro řidiče osobních automobilů zadarmo (kromě Německa třeba Finsko a Ukrajina), někde ale existují zpoplatněné úseky, například mosty či tunely.

- V České republice se za dálnice prostřednictvím časových klasických kuponů platí od roku 1995. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012 (měsíční kupón stojí 440 a desetidenní 310 korun). Přechod na elektronickou formu dálniční známky schválil parlament vloni, kromě e-shopu budou řidiči vozidel moci poplatek za užívání dálnic a rychlostních silnic zaplatit i na pobočkách České pošty a benzinových pumpách státního podniku Čepro (EuroOil).

- Například Slovensko zavedlo elektronické dálniční známky v roce 2016. Koupit je lze nejen na webu eznamka.sk a v mobilní aplikaci, ale také na čerpacích stanicích, hranicích nebo u samoobslužných kiosků. Na Slovensku je možné pořídit pro osobní vozidlo a dodávky do hmotnosti 3,5 tuny známku na kalendářní rok nebo 365 dní (50 eur, asi 1350 korun), 30 dní (14 eur) nebo deset dní (deset eur).

- Slovenský tendr na provozovatele systému vyhrála společnost SkyToll, která v zemi zajišťuje i výběr mýtného pro nákladní vozy (a od konce loňského roku v konsorciu s firmou CzechToll i v ČR). Vybudování a osmiletý chod systému by měl podle informací z roku 2016 vyjít v přepočtu na 375 milionů korun. Podle serveru Hlídač státu slovenský systém stál v přepočtu zhruba 75 milionů korun a roční provoz je kolem 7,5 milionu.

- V Rakousku lze pořídit dálniční známku na deset dní (letos 9,7 eura/příští rok 9,5 eura), dva měsíce (27,4 eura/27,8 eura) a na rok (91,1 eura/92,5 eura; zhruba 2500 korun). Kromě tradiční nalepovací známky je možné zaplatit za užívání dálnice také na internetu. V Maďarsku stojí desetidenní známka pro osobní auto v přepočtu 260 korun, měsíční 355 korun a roční 3200 korun. Existuje i roční známka platná jen regionálně v některé z žup, která stojí 370 korun.

- O zavedení dálničních poplatků pro osobní vozy uvažuje i Německo. To je dokonce již schválilo, ale Soudní dvůr Evropské unie loni v červnu uznal stížnost Rakouska na chystaný způsob zpoplatnění. Německá vláda narazila se související daňovou úlevou pro německé řidiče. Podle soudu totiž německý zákon diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí a je tak v rozporu s unijním právem. Němci přitom chtěli začít mýtné vybírat už od října 2020.


Elektronický systém má řadu výhod

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu a dopravy za KSČM

V čem vidíte přínosy elektronických známek oproti dosavadním papírovým?

Elektronická známka jednoznačně usnadňuje své pořízení i provozování a navíc usnadňuje kontrolu, zda má auto zaplacenou známku a používá dálnici dle zákona. Původní záměr byl, aby byla elektronická známka přenositelná mezi auty jednoho majitele nebo rodiny, ale stávající systém navázaný na SPZ to neumožňuje. Dalším plusem je, že nebude hrozit nedostatek známek z toho důvodu, že některé články distribuce si z důvodu opatrnosti zajistily pouze omezené množství známek a pak chyběly buďto roční, měsíční nebo desetidenní známky. V neposlední řadě i zapomnětlivec může při vjetí na dálnici na nejbližším odpočívadle bez občerstvení a čerpací stanice zajistit zakoupení známky elektronicky. Je dobré, že ceny známek zůstávají na úrovni roku 2020.

Přechod na nový systém nakonec zachránil státní podnik, nebylo by vhodné státní podniky více zapojovat do státních projektů, popř. založit další?

Souhlasím, že by měl stát více využívat státní podniky, ale dle zákona musí, pokud není mimořádný stav, oslovovat v soutěži více podniků, tedy i soukromé a pokud je částka zakázky vyšší, musí se jednat o veřejnou soutěž. V případě prvního vyhlášení soutěže jednoznačně i státní podnik Cendis sdělil, že není schopen dle podmínek soutěže zajistit, aby byly elektronické známky vyzkoušeny a uvedeny do provozu v daném termínu a zůstala prakticky jediná firma, která garantovala požadavky dané ve veřejné soutěži na elektronické dálniční známky. Nebylo to levné, ale garance uvedení elektronických známek do provozu byla pro zadavatele velmi důležitá, aby nehrozilo, že budou užívány dálnice pro vozidla do 3,5 t bez poplatku. To by byl problém příjmu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který zajišťuje finančně provoz, údržbu a výstavbu silnic 1. třídy, dálnic, železnic a vodních cest. Současně SFDI financuje dle programů výstavbu cyklostezek, ochranu letišť, řešení přístupnosti a bezpečnosti dopravních cest pro tělesně postižené apod.

Zajímavé bylo, že když se o vysoutěžené ceně dozvěděl premiér Babiš, nastalo zemětřesení a Cendis jako zázrakem už garantoval uvedení do provozu za nižší cenu. Bohužel vedení SFDI, výbor SFDI a dozorčí rada SFDI nemají možnost přikázat státnímu podniku, aby provedl zakázku, kterou nechce provést, i když by byla pro stát nejen levnější, ale i výhodnější. Z tohoto důvodu se domnívám, že odvolání bývalého ministra Kremlíka z důvodu vyšší ceny zakázky bylo pouze zástupným důvodem. I když nakonec bude cena pro SFDI nižší, ale jak jsem řekl, SFDI ani ministr dopravy nemá takové možnosti nařizování nebo donucení státního podniku, jako premiér.

Jak podle vašeho názoru současná koronavirová krize zasáhne do budování a rekonstrukcí dálniční sítě? Máme se bát vyššího zpoplatnění za použití dálnic?

V současné době, tedy v době »koronavirové«, je naopak situace velmi příznivá pro budování a rekonstrukce dálniční sítě, silnic první třídy i obchvatů obcí a měst, stejně jako železničního svršku a vodních cest. Vláda totiž po projednání v parlamentu prosadila správně využití současné situace a výrazně posílila investiční aktivity v této oblasti. Navíc na příští rok je plánován největší objem finančních prostředků do dopravní infrastruktury, cca 128 miliard Kč.

Trochu se obávám, aby byly dostatečné kapacity na realizaci plánovaných investičních akcí a akcí údržby a aby to nemělo špatný vliv na zvyšování cen v celém dodavatelském řetězci. Je pravdou, že ČR nemá dosud vybudovanou dopravní infrastrukturu, která by odpovídala potřebám hospodářství, zejména když ČR je převážně exportní ekonomikou a bohužel se stává i čím dál více ekonomikou závislou na importu – zejména v potravinách, textilu, elektroniky. Prostě po roce 1990 politické strany, které ovládly vlády a parlament, připustily doslova rozkradení fungujících podniků a připustily, aby vysoce konkurenční podniky byly privatizovány do rukou konkurenčních západních firem, které následně podniky uzavíraly nebo převáděly pouze na výrobu tzv. přepracování výrobků z mateřských západních firem. Potravinářská výroba a zemědělství byly potupně likvidovány po vstupu ČR do EU. Nyní jsme tedy převážně závislí na dovozu potravinářských výrobků nebo potravinářských surovin z přebytků států EU.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.2, celkem 5 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.