Reklama

Lekce z demokracie

Trumpovo povolební počínání je opravdu svérázné, abych použil velmi mírného hodnotícího slova. »Ukradli mně vítězství!« Kdo ukradl? Voliči? Najednou je zřejmé, proč do funkce soudkyně Nejvyššího soudu jmenoval současný prezident svou stoupenkyni. Počítá se soudy, a když v nich nevyhraje, anebo žaloba bude irelevantní, pak se obrátí i na soud Nejvyšší a ten, jak si to představuje, zruší výsledky voleb a jeho, tedy Trumpa, bude jmenovat prezidentem nebo se o to alespoň zasadí. A volby, ty zřejmě nejsou pro lidi jeho typu a za ním stojící kapitálovou skupinu vůbec důležité. Přitom všechno půjde podle zákona, tedy alespoň toho amerického. Konzervativci celého světa se pak spojí a ty liberálně či liberálněji založené kandidáty smetou z cesty. A aby se lidé báli nástupu těch liberálnějších, jim budou, jako například Václav Klaus ve svém posledním televizním vystoupení, hrozit »hrůzným socialismem«, nebo raději dokonce »komunismem«.

Už způsob voleb ve Spojených státech je příkladem málo demokratického přístupu. Teorie »vítěz bere všechno« je totiž málo demokratická. Znamená, že ti, co byli třeba jen jedním hlasem poraženi, ztratili vliv na dění v místě a přitom mohlo jít třeba o miliony. Systém volitelů, kteří by měli být vázáni výsledkem voleb ze svého státu, je také velmi ošidný. Co když tito volitelé se nepodřídí rozhodnutí většiny a budou hlasovat po svém? Vždyť byli vybráni ještě před »primárkami« a vybraný kandidát jejich strany se jim nemusí líbit? Pak se může dokonce stát, že uspěje ten poražený.

Jde ovšem o Trumpa. Typický představitel své třídy. Buď já, anebo volby byly nedemokratické. Nepřipomíná vám to něco? Kam až chce ovšem prezident Trump dovést svůj spor, zatím nevíme. Nebude to však zřejmě show, jako tomu bylo dodnes, ale hra plná urážek a pláče. Pláče nad americkou demokracií a tím, co jednotlivým aktérům umožňuje a zároveň – to dodejme – ukázkou, jak demokracii v případě potřeby obracet naruby. Vrcholem totiž může být rozhodnutí Nejvyššího soudu, několika »pomazaných«, kteří samotné volby postaví na hlavu tím, že nezkrotného Trumpa vynesou zase do Bílého domu. Věřme, že alespoň to se nestane, byť nám to může být vlastně jedno. Chleba tím nebude totiž levnější.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 95 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-11-15 23:17
Když v SSSR zavedli volby podle západních standardů, vyhráli v nich
komunisti. Stejně tak v Rumunsku, Bulharsku, Albánii, Srbsku, Makedonii a
Černé hoře. Ovšem "demokrati" tyto výsledky nerespektovali.
Tak k čemu takové volby?
antal
2020-11-13 22:09
Ak si niekto mýli socializmus s komunizmom, ťažko ho možno brať
vážne. Určite, v socializme v prvých dvoch vývojových štádiách
boli volebné práva ešte formálne, ale boli. A vývojom sa dospievalo k
ich plnému rozvoju, 40 rokov v ČSSR či 70 rokov v ZSSR je krátka doba
na to, aby sa mohli naplno rozvinúť. Pritom o prvom, utváracom štádiu
od r. 1928 do r. 1968 nemožno hovoriť ešte o socializme, keďže sa len
utváral, išlo vtedy len o ľudové demokracie. O klasickej podobe
socializmu možno hovoriť až po r. 1968. Pozrime sa preto v ďalšom
príspevku na porovnanie, ako sa parlamentná demokracia a volebné práva
vyvíjali v kapitalizme, že socializmus bol na tom neporovnateľne
lepšie.
antal
2020-11-13 22:08
Kapitalizmus sa vyvíja od konca 14. st., predelom medzi nevoľníckou a
kapitalistickou epochou bola veľká hospodárska, sociálna, politická,
demografická a zdravotná kríza v polovici 14. st. V tomto období
vzniká renesancia a humanizmus ako ideológia kapitalizmu, vznikajú
manufaktúry, obchodný kapitál, začína obdobie formovania národných
štátov ako hospodársko-trhového priestoru kapitalizmu. V niektorých
krajinách vznikajú aj prvé parlamenty, ale bez právomocí, kapitalizmus
v štádiu vznikania má podobu absolutizmu. Bez neho by totiž nepotlačil
moc feudálov, nepreviedol prvotnú akumuláciu kapitálu, vyvlastnenie
malých roľníkov a remeselníkov. Až v r. 1688 po Slávnej revolúcii v
Anglicku, vedúcej kap. krajine, parlament prevzal rozhodujúcu moc v
krajine od panovníka. Vzniká kapitalistická parlamentná demokracia. 300
rokov od začiatkov formovania kapitalizmu. V Československu za prvých 20
rokov formovania socializmu parlament existoval. Anglická parl. demokracia
po r. 1688 bola však vysoko formálna, triedna, volebné práva nemalo do
r. 1848 ani 5 % obyvateľstva. Iba šľachta, bohatí mešťania a cirkev.
V r. 1832 v Anglicku bol vydaný volebný poriadok, ktorým sa dostali do
parlamentu aj mešťania nových miest, ale nie robotníci. V r. 1848
nemalo ani v jednej európskej krajine volebné právo viac ako 5 %
obyvateľov. 500 rokov od začiatkov kap. V r. 1867 zvýšila reforma
volebného práva počet voličov z 1 milióna na 2 milióny a poskytla
volebné právo okrem majetných tried aj špičkám robotníckej triedy. V
r. 1884 po volebnej reforme sa počet voličov znovu viac ako zdvojnásobil
a dosiahol 5 miliónov. V októbri 1905 počas zhromaždenia Liberálnej
strany ženy žiadali volebné právo. Zatkla ich polícia. Až v r. 1928,
teda na konci kapitalistickej epochy, ukončenej krízou 1929-33, vo V.
Británii bolo uzákonené všeobecné volebné právo mužov aj žien.
Ale v takom Francúzsku to bolo až v r. 1944, vo Švajčiarsku v r. 1971.
600 rokov od začiatkov kap. Niet sa čím chváliť.
joska.korinek
2020-11-13 13:44
Je zvláštní, jak zde někteří „diskutéři“ dovedou dnes
ztepat předlistopadový režim. Když tak vidí chyby, kterých se
tehdy dopouštěl (dokonce prý i zločinů), proč na to nepoukázali
tehdy a dokonce ten režim opakovaně volili? Inu, částečně to
nedávno vysvětlil „stanley58“, když uvedl, že v KSČ bylo spousty
lidí z obav, aby nepřišli o existenci. Nejspíš hovoří z
vlastní zkušenosti. Tedy – já v tom vidím spíš vypočítavost
a parazitování, ale možná to byla jen prostá
„připodělanost“. Nahlédněte do své minulosti, vy kritici,
sršící nenávistí, zda rovněž nepatříte k těm tehdejším
„soudruhům“, lebedícím si v závětří KSČ, i když jste
postraně brblali na ledaco. Osobně mám s takovými šmejdy špatné
zkušenosti z doby tzv. normalizace, ale i později po roce 89. Jen by mne
zajímalo, proč dnes tak hájíte současné vydřiduchy. Zase máte
strach o existenci, nebo zase jen podle dolejzáte k těm, co jsou u moci?
Když teď zpětně uvážíme, jakým charakterovým šmejdem byla
zaplevelena členská základna tehdy vedoucí strany NF, musíme se
divit, že ten režim vydržel tak dlouho.
tomasklima162
2020-11-13 11:29
V komunismu volby probíhaly tak rychle, že všichni věděli jak dopadnou
ještě dřív než začali.
fronda
2020-11-12 17:10
o.motl: Ale nezrušili. Udělala to česká pravice po Mnichovu a jako
první zakázala komunisty.
o.motl
2020-11-12 12:37
jmarek3: Proto komunisté volby de facto zrušili, mohl by je vyhrát
nějaký diktátor.
jmarek3
2020-11-12 12:14
Demokratické volby ? Pouze souboj ,kdo má více peněz. Po roce 1945
musela být demokracie podřízena Sovětskému svazu,který se musel
ubránit z demokracie vzešlého Hitlera a posléze i hordě evropanů
slintajících po Rusku. Za 40let se podařilo vybudovat Rusko ,které se
znovu dokáže ubránit agresivní politice EU.
o.motl
2020-11-12 12:03
Stalinisté kážou o demokracii. Něco od soukmenovce Skály by nebylo?
salekiv
2020-11-12 08:44
Soudruh Kojzar má pravdu. Oč demokratičtější byly volby prezidenta za
socialistického Československa. Vždy jediný kandidát, člen KSČ,
většinou ten nejvyšší, který byl zvolen všemi hlasy. To bylo
důkazem, že byl zvolen opravdu ten nejlepší z nejlepších. Žádné
soudy, žádné tahanice. Škoda jenom, že soudruh Kojzar nenajde odvahu a
bod po bodu nezdůvodní demokratičnost socialistického způsobu volby
prezidenta proti tomu americkému. Volební kamarila USA by se musela
určitě chytnout za nos.
donald.kaczerowski
2020-11-12 08:31
Že zrovna normalizační dinosaurus kritizuje systém amerických voleb je
humorné. Jak to bylo za bývalého režimu u nás? Komunisté brali po
"volbách" vše, aniž dali voličům možnost výběru.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.