Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Rozpočet jde do dalšího kola

Sněmovna hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádaní. Poslanci už nyní tyto parametry měnit nemůžou, v dalším kole projednávání už mohou navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

TOP 09 a Piráti neuspěli s návrhy na vrácení zákona vládě k přepracování.

Vládní návrh předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Nepočítá zatím se zrušením superhrubé mzdy ani jinými návrhy, které jsou ve vládním daňovém balíčku na příští rok.

»Je to rozpočet s největším schodkem v historii, který je ale tou největší investicí do budoucího rozvoje naší země po covidu,« řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když jim představovala návrh rozpočtu se schodkem 320 miliard korun. Připustila, že deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. »Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?« ptala se.

Podle Schillerové se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. »Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit,« dodala.

Rozpočet přišel do Sněmovny stejně jako v minulých letech podpořit prezident republiky Miloš Zeman. Poslancům řekl, že kvůli epidemii je nutné vzdát se některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. »Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování,« řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. »A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo,« dodal.

Zeman uvedl, že debatě kolem zrušení superhrubé mzdy nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky.

Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit.

Nepřesný odhad nepřesných čísel

Poslanci věnovali prvnímu čtení státního rozpočtu celý den. Člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) podotkl, že čísla, o nichž se debatuje, jsou sice s velkým otazníkem, na druhou stranu je ale podle něj třeba vnímat dobu, v jaké se rozpočet projednává. Je třeba si uvědomit, že pokud by rozpočet neprošel, dojde k rozpočtovému provizoriu. »Připomínám, že rozpočtové provizorium je rámováno letošním navýšeným rozpočtem, tedy deficitem půl bilionu,« varoval Dolejš. Boj o to, zda Sněmovna vrátí rozpočet vládě k dopracování, označil za marný. Poukazoval na to, že kdyby ho vláda předložila přepracovaný za 30 dní, neznali by poslanci stejně aktuální prognózu, kterou chce ministerstvo financí zveřejnit až v lednu. Neznali by také osud vládního daňového balíčku, který bude teprve v Senátu. Upozorňoval, že pokud bude oživení ekonomiky vlažnější, přijde na jaře korekce rozpočtu. Z toho podle něj vyplývá i pozice poslaneckého klubu KSČM. »Jako strana nevládní nejsme mechanicky loajální s každým finančním návrhem, který přichází, ani to nemáme v našem tolerančním patentu, ale zase nejsme tak na hlavu padlí, abychom nevnímali, že každá vládní politika nakonec musí dojít k penězům, a tudíž potřebuje nějaký návrh státního rozpočtu,« uvedl. Poslanci KSČM jsou podle něj připraveni nebrzdit tento proces, protože si uvědomují, že by se tím vůbec nic nevyřešilo a že je nezbytné debatovat o budoucí konsolidaci rozpočtů.

Předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM) podotkl, že návrh budí hodně emocí a určitě to bude tak i v dalších čteních. »Bude to mít svou dohru i celý příští rok, protože situace, která nastala nejen v České republice, je velikou neznámou. Takže z mého pohledu je všechno velice nepřesný odhad nepřesně kvalifikovaných čísel,« uvedl.

Zároveň se obrátil na ministryni financí s otázkou, proč dosud nebylo realizováno zdanění církevních restitucí. »Více než jeden rok zůstala vláda nečinná, neučinila žádný krok k naplnění tohoto zákona, aby v současné době třeba získala tolik potřebné prostředky do státního rozpočtu,« uvedl Grospič. Vláda pro to podle něj prostor měla, dal jí ho svým nálezem Ústavní soud. »Vláda byla rok nečinná. Nereagovala na ten nález,« vytkl kabinetu Grospič.

KSČM navrhuje zvýšení rezervy

Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip podotkl, že komunisté vycházejí z toho, že by měla být vyšší rezerva vlády. »Hledali jsme tam, kde to je možné, tak, abychom umožnili vládě reagovat na neočekávané události. O tom tady mluvil kdekdo, ale nikdo nenavrhl zvýšení rozpočtové rezervy,« uvedl s tím, že má jít o deset miliard, o které komunisté navrhují snížit rozpočet ministerstva obrany. »Neděláme to na úkor snížení bojeschopnosti Armády ČR. To je tak hloupý argument, že mu snad nemůže nikdo uvěřit,« uvedl a podotkl, že armáda nemohla najít uplatnění ani pro prostředky které měla v letošním rozpočtu.

Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM.

Ve druhém čtení budou komunisté uplatňovat i další věci, které se týkají potřeb občanů ČR. »Ať už to jsou prostředky na to, co je součástí naší dohody o toleranci, to znamená naplnění slibů, které byly dány učitelům a nepedagogickým pracovníkům, ať už je to otázka doplnění ve zdravotní péči nebo věci, které se týkají malých obcí,« uvedl, kam budou směřovat pozměňovací návrhy poslanců KSČM.

»Nechceme obraně vzít peníze, nechceme ale tak velký nárůst pro příští rok. Armáda má v rozpočtu navýšeno zhruba o 13,4 miliardy. My říkáme, že deset miliard v tuto chvíli resort nepotřebuje. Myslíme si, že v době, kdy je velká nejistota kvůli covidu, nevíme, jak budou rozvolňována opatření, nevíme, jak se přenesou do příštího roku. Je lepší, aby měl stát určitou rezervu, kdyby bylo potřeba opět něco kompenzovat. V době, kdy tu umírají lidé, je nedostatek míst v nemocnicích, je to otázka priorit,« uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Místopředseda rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD) považuje návrh státního rozpočtu za nedodělanou věc. Je to podle něj ale lepší, než mít v současné době rozpočtové provizorium.

Opozice: Neodpovídá realitě

Pravicová opozice návrh kritizovala. Veřejné finance se podle předsedy ODS Petra Fialy začaly rozpadat už před epidemií nového koronaviru. Všechno to podle něj směřovalo k tomu, že kabinet by už za první čtvrtletí konzumoval naplánovaný celoroční schodek. »Pokračujeme v hostině, po nás potopa,« komentoval postup vlády.

Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska by vláda měla přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Případné měsíční rozpočtové provizorium pokládá Kalousek za menší problém, než aby ČR měla nepravdivý rozpočet.

Základním problémem návrhu rozpočtu je podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka to, že nepředpokládá plánované daňové změny. Připomněl, že schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců. S projednáváním návrhu rozpočtu by se podle něho mělo počkat do doby, až bude jasné, které daňové změny budou schváleny.

»Celý příběh připravování státního rozpočtu v mnohém připomíná Cimrmanovu pohádku, Kterak chudák do ještě větší bídy přišel. Už teď víme, že čísla, která v něm jsou, nesouhlasí,« uvedl předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Kabinet podle něj nebude mít příští rok rezervy na řešení případných neočekávaných událostí.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová souhlasila sice se zvýšením výdajů na zdravotnictví, na důchody a na platy učitelů, pozastavila se ale nad investicemi. »Mrzí nás, že investice se budou opírat zejména o státní, nikoli o regionální projekty,« uvedla.

Předseda SPD Tomio Okamura míní, že dlouhodobým cílem by měl být vyrovnaný rozpočet, navrhovaný schodek označil za astronomický. »Neslyšíme nic o strategických vizích, kam a proč máme investovat,« podotkl. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vládě vytkla, že nehledá úspory a přivedla rozpočet do stavu trvalého strukturálního deficitu.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 37 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-11-12 00:45
To za socialismu býval rozpočet vyrovnaný. Zásluhou těch
"géniů", kteří volili strany prosazující rozprivatizaci, je
to teď problém.
reich.mir.fan
2020-11-11 21:15
Jsem hluboce přesvědčen o tom že poslanci za KSČM opětovně hrají
divadlo a rozpočet nakonec podpoří beze změny.Jsou zcela zprofanovaní
a KSČM si plně zaslouží aby se za rok ve volbách do sněmovny již
nedostala.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.