Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Strategie MF postrádá konkrétní představy

Schodek veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout z letos odhadovaných 6,4 % hrubého domácího produktu (HDP) na 3,6 % HDP. Vládní dluh by měl naopak stoupnout do r. 2023 na 47,4 % HDP z letos plánovaných 39,4 %. Vyplývá to Konsolidační strategie veřejných financí ČR, kterou ministerstvo financí poslalo poslancům.

Loni byly veřejné finance v přebytku 0,3 % HDP a vládní dluh skončil na 30,2 % HDP. K zpracování plánu konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027 vyzvala vládu Sněmovna na návrh poslanců KSČM v létě při schvalování navýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard Kč. Původně měla materiál poslancům předložit do konce září, tento úkol ale nesplnila. Nově tak měla učinit do 9. listopadu.

»Hledat opatření, která přijmout za čtyři či šest let ke konsolidaci veřejných financí, je opravdu předčasné,« napsala mimo jiné v předmluvě strategie ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V této souvislosti vyzvala k zaměření úsilí na oživení ekonomiky a zlepšení ekonomických vyhlídek. »Jsem si navíc jistá, že konkrétní specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období této vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu nemůže být dlouhodobě udržitelná,« dodala. Strategii na další roky by podle ní měla připravit nová vláda vzešlá z parlamentních voleb v příštím roce.

Řada neznámých, nic konkrétního

Předložený materiál podle předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) nesplňuje představy, které od něj poslanci očekávali. »Strategie samozřejmě bude součástí diskuse o státním rozpočtu, protože to je zejména o tom, jak budou veřejné finance spravovány zejména po roce 2021 a 2023, což je takové specifické období po krizi, která vznikla pandemií. Je to projekce, a nějaké konkrétní postupy, co by vláda měla dělat, tam napsány nejsou,« řekla našemu listu Vostrá. Strategie podle ní vychází z toho, že v průběhu zhruba osmi let by mělo dojít k eliminaci schodků. V jakém mixu, jak na výdajové, tak na příjmové stránce, tam ale podle Vostré uvedeno není. »Myslím si, že to bude hlavní předmět debaty, protože všichni si uvědomujeme, že nějaké změny budou muset nastat, jak v daňovém mixu, tak ale i ve výdajích, nicméně ve strategii konkrétně nic takového není, je tam řada neznámých,« dodala poslankyně. Pochybuje proto o tom, že materiál bude postačovat poslancům, a především členům rozpočtového výboru. Právě tam podle Vostré budou poslanci klást otázky na konkrétnější podobu strategie. »Úplně to nesplňuje to, co jsme od toho očekávali, svým způsobem je to odvolávka na to, že o tom, jak se k vyrovnání dostat, bude rozhodovat příští vláda. A to si nemyslím, že je úplně dobře. Je to teoretický materiál a budeme chtít, aby nám vláda řekla své konkrétní představy,« míní Vostrá.

Letos pokles, příští rok růst ekonomiky

Strategie počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 % a příští rok s růstem o 3,9 %. V roce 2022 počítá s růstem ekonomiky o 2,2 % a o rok později s růstem o 2,1 %. »V základním scénáři, tedy ve variantě předloženého návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu, se výše zadlužení v celém horizontu zhruba pohybuje mezi 40 a 50 % HDP,« uvádí materiál. Strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, by měl letos stoupnout na 3,1 % HDP z loňských 1,1 % HDP. Příští rok by měl stoupnout na 4,5 % a následně klesat na 4,1 % v roce 2022 a na 3,7 % v roce 2023. »Poté již meziroční zlepšení strukturálního salda plně odpovídá minimální trajektorii stanovené zákonem, tedy o 0,5 procentního bodu ročně. Konsolidace trvá až do dosažení úrovně střednědobého rozpočtového cíle nyní platného pro ČR, tedy do výše strukturálního deficitu 0,75 procenta HDP,« uvádí dokument.

Jde přitom o základní scénář využitý při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Ten nepočítá s přijetím změn v daňovém balíčku, mimo jiné se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. V případě přijetí daňových změn by strukturální deficit příští rok stoupl na více než šest procent. V takovém případě odhaduje MF pokles k střednědobému rozpočtovému cíli 0,75 % HDP o rok později, tedy v roce 2030.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 3 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.