Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Stydliví voliči

Ačkoli americké prezidentské volby kvůli pokračujícímu sčítání hlasů v několika klíčových státech dlouho neměly vítěze, bylo jasné, že výsledky předvolebních průzkumů byly stejně jako před čtyřmi lety zavádějící, protože silně podcenily šance Donalda Trumpa.

Zdá se, že jejich autoři se nedokázali z chyb v metodice poučit a udělali je znovu. Mnozí si proto kladou otázku, zda agentury pro výzkum veřejného mínění vůbec dokážou získat zpět ztracenou důvěryhodnost, napsal list The New York Times.

Jeví se to jako »osudové«, průzkumy opět selhaly a data, která dávala jednoznačně vyšší šance na zvolení demokratovi Joe Bidenovi, vzala během volební noci za své. Statistici například předpovídali, že Trump těsně prohraje v Ohiu, Iowě či na Floridě, ve všech těchto státech ale nakonec šéf Bílého domu pohodlně zvítězil. Tam, kde podle průzkumů voliči jasně favorizovali Bidena - jako například v Michiganu či Nevadě - byly výsledky natolik těsné, že ani třetí den po volbách nebylo možné vítěze jednoznačně určit.

»Chci vidět všechny výsledky, chci vidět, kde došlo k odchylkám mezi předvolebními průzkumy a konečnými čísly,« řekl Christopher Borick z Muhlenbergova institutu veřejného mínění. »Máme ale dost důkazů, že tu zase byly obrovské problémy. Jak velké byly, to teprve uvidíme,« dodal.

Letos bylo předem jasné, že proces předpovídání výsledků voleb bude přinejmenším komplikovaný, a to kvůli nebývalému množství korespondenčních hlasů a předčasnému hlasování. I tak je ale zřejmé, že průzkumníci se v mnoha předpovědích netrefili. Přecenili například podporu Bidena zejména mezi bělochy a bělošskými muži, kde podle nich měla zvláště ve věkové skupině nad 65 let řada někdejších Trumpových voličů tentokrát volit demokratického kandidáta. To se ale zjevně nestalo.

Částečně i kvůli tomu měl Biden slabší výsledky například v multikulturních státech jako je Florida, ale i v oblastech s převážně bělošským obyvatelstvem jako je třeba okres Macomb v Michiganu, kde se od demokratického kandidáta čekaly vyšší zisky.

Podle Boricka celostátní průzkumy zklamaly při minulých volbách v roce 2016, ale v roce 2018 při volbách do Kongresu byly opět přesné, což jej vedlo k závěru, že extrémně obtížné je měřit zejména vztah lidí k osobě Donalda Trumpa. »Stejně jako u řady dalších záležitostí spojených s Trumpem existují jiná pravidla i pro volby, když na lístku stojí jeho jméno,« tvrdí Borick. »Mám tu dvoje volby, v nichž jsme měli Donalda Trumpa - a oboje se odvíjely tak, jak se žádné jiné nikdy neodvíjely,« dodal.

Podle všeho existuje i vysvětlení, proč stávající prezident nakonec byl poměrně silný mezi vzdělanými bělošskými voliči, i když předvolební průzkumy ukazovaly, že v této skupině jasně vede Biden. Teorie »stydlivých voličů Trumpa« hovoří o tom, že někteří jeho podporovatelé veřejně tvrdí, že hlasují pro jeho oponenta, protože to kvůli společenskému tlaku nemohou ve svém okolí prezentovat.  Uznávaný analytik a poradce republikánských politiků Frank Luntz se domnívá, že autorům průzkumů se opět nepodařilo zmapovat reálný počet voličů republikánského prezidenta Donalda Trumpa ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé: zhruba pětina Trumpových voličů podle něj svou politickou orientaci nepřizná přátelům ani rodině. Zadruhé: tito voliči se odmítají bavit s lidmi, kteří průzkumy provádějí, protože to vnímají jako pomoc establishmentu či médiím, která jsou k Trumpovi kritická.

»Devatenáct procent Trumpových voličů bylo neupřímných vůči svým přátelům a dokonce i rodině. Pouze devět procent Bidenových voličů jednalo stejně,« řekl Luntz stanici BBC. Podle něj existuje mezi Trumpovými voliči jistá míra »studu nebo strachu«, jak by se k nim zachovalo okolí, pokud by přiznali, koho volí. Trumpovi voliči podle Luntze také patrně mnohdy nechtěli s autory průzkumu spolupracovat, jelikož to vnímali jako pomoc establishmentu. »Nechtěli pomáhat (televizi) CNN či (listu) The New York Times,« uvedl Luntz.

Autoři průzkumů podle Luntze budou schopni získat lepší odhad počtu Trumpových voličů pouze, pokud změní přístup. To by podle analytika obnášelo pokládání delších otázek a zároveň ujištění dotazovaných, že jejich pohled není světu lhostejný.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1, celkem 1 hlas.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-11-12 16:50
Společenský tlak? Známe i u nás velice dobře, už od privatizačního
puče. Zdejší havloidi to ovládají skvěle a lidé se obávají
svobodně projevit názor.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.