Reklama
Farmáři v USA se rozhodně nechystají rozkouskovat svá hospodářství, jak to po Češích požaduje Brusel.

Politika Bruselu poškozuje české zemědělce

Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v příštích sedmi letech jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Členské státy vedly o podmínkách jejich rozdělování debaty už od předloňského výchozího návrhu komise a přely se mimo jiné o to, zda má být úroveň ekologických závazků pro země povinná, či dobrovolná.

Státy budou podle schváleného kompromisu muset vyhradit na podporu ekologických opatření 20 procent přímých dotací. Pokud začnou zemědělci hospodařit »šetrněji«, budou zároveň moci dostat peníze navíc. Kvůli zmírnění dopadu nových pravidel na jednotlivé farmáře bude na začátku platit dvouleté zaváděcí období se zvýšenou tolerancí. Členské státy budou mít i flexibilitu v tom, jaká ekologická opatření chtějí podporovat.

»Za důležité považuji, že financování takzvaných citlivých komodit zůstane minimálně na stejné úrovni, jako v současném období, i když původně mělo být sníženo. Vítám také, že zavedení definice skutečného zemědělce bude pro členské země dobrovolné. To zemědělcům uleví od zbytečné byrokracie,« uvedl v tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Některé státy včetně České republiky požadovaly, aby země mohly o podílech, které na přechod k ekologickému zemědělství vyhradí, rozhodovat samy. S tím ale konečný kompromis nepočítá.

České ministerstvo zemědělství požádalo Evropskou komisi (EK), aby předložila hodnocení strategie »Od zemědělce ke spotřebiteli«. Praze se například nelíbí budoucí plošné snižování ve využívání pesticidů. Zatímco jiné evropské státy spotřebu v posledních letech zvýšily, Česko ji už naopak snižovalo.

Znevýhodněné Česko

Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky nejvíce znevýhodněno. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí. Zemědělské organizace odmítají navyšování byrokratické zátěže například při zjišťování skutečných majitelů jednotlivých podílů zemědělských společností, což odsouhlasil Evropský parlament. Kromě krácení peněz pro ČR se jim nelíbí také zjišťování, zda zemědělec nedělá jinou činnost, než pouze zemědělské práce.

Mnozí čeští političtí zástupci v Evropském parlamentu podle nich při boji proti Agrofertu a premiérovi Andreji Babišovi (ANO) odepisují konkurenceschopnost českého zemědělství. Hovoří pouze o dvou jistotách – snížení peněz pro ČR proti současnému rozpočtu a navýšení byrokracie pro zemědělce i státní správu.

Zklamaní zemědělci

Výsledky současných jednání jsou podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy zklamáním. »Jestliže můžeme označit nějakou zemi, která v rámci společné zemědělské politiky prohraje, tak to bude bezpochyby ČR. Ať už z hlediska rozpočtu, navýšení byrokracie a především vysoké míry nejistoty pro české zemědělce,« uvedl Pýcha. ČR má nejvyšší průměrnou velikost jednoho zemědělského podniku z členských států, jde o 133 hektarů.

Pýchovi vadí různé pohledy na vlastnickou strukturu farem a jejich upřednostňování v rámci dotační politiky. ČR má velké podniky částečně jako pozůstatky situace před rokem 1989. Zemědělská družstva však vlastní větší počet lidí – jsou jeho součástí jako družstevníci. Pýcha předkládá příklad družstva Ostaš na Náchodsku, které má přes 1900 hektarů. Na jednoho člena družstva podle předsedy připadá 41 hektarů a 13 krav. Pokud by bylo schválené v ČR tzv. zastropování plateb, tedy určení maxima dotací na jednu farmu, proti stávajícím 15 milionům Kč by družstvo získalo čtyři miliony korun. Kdyby se ale rozdělilo na jednotlivé subjekty a zemědělci v něm hospodařili samostatně, měli by nárok na 22 milionů Kč. Podle Pýchy půjde o zničení českého zemědělského prostředí, kdy střední zemědělci nebudou kvůli špatně nastaveným podmínkám schopní konkurovat.

Antibabiš v EP

»Mrzí nás, že čeští politici ignorují fakta a v rámci boje proti Agrofertu a premiérovi jsou ochotni obětovat velkou část zemědělské veřejnosti, aby prostřednictvím Agrofertu poškodili premiéra a politického konkurenta,« dodal předseda. Agrofert, jehož vlastnil do února 2017 český současný premiér, je největší zemědělský zaměstnavatel. Pýcha se také obává omezení živočišné výroby na úkor pěstování obilovin a řepky.

Organizacím rovněž vadí nápady na prokazování, že podniky jsou skutečně zemědělské a snahy o zjišťování vlastnické struktury. Na příkladu družstev říkají, že by zaměstnavatelé museli zjišťovat, zda některý z družstevníků nevlastní ještě jiné podniky nebo si nevydělává jinak, či zda si jejich zaměstnanci nevydělají více než při letní nárazové práci v zemědělství v zimě odhazováním sněhu.

Podle Pýchy se zatím počítá s krácením obálky pro první pilíř zemědělské politiky, kde se každoročně v ČR přerozděluje kolem 30 miliard Kč, o tři procenta. U Programu rozvoje venkova, ve kterém se v posledním sedmiletém období přerozdělovalo kolem 100 miliard korun, by se obálka měla snížit o 12 procent. Zemědělcům ale podle předsedy porostou náklady například vlivem nových ekologických zpřísněných podmínek.

Přesná podoba nové politiky ještě není známá, není ani jistý termín začátku jejího nástupu, který se již několikrát odložil.


Hrozí pokles produkce potravin

Otázky Haló novin pro Josefa Šenfelda, zemědělského experta KSČM

Co podle vás přinese českým zemědělcům »Green Deal« a vyčlenění 20 procent přímých dotací na »ekologická opatření«? Co si pod tím máme představit?

Zatím je těžké dopady Green Dealu přesně identifikovat, protože opatření nejsou přesně definovaná. Například není jasné, jak bude omezování používání hnojiv či pesticidů vypadat v jednotlivých zemích. ČR totiž už v minulosti hodně práce v této věci udělala a množství používaných pesticidů snižuje. Rozhodně je ale třeba očekávat, že pokud by byla uvažovaná opatření aplikována v plné míře, poklesla by významně produkce potravin v Evropě i v ČR. To by vedlo také k významnému zvýšení cen potravin, ztráty pracovních míst v zemědělství a navazujících sektorech, jako je potravinářství. Zvýšila by se zároveň závislost na dovozech potravin ze zahraničí.

Deformování tržního prostředí dotacemi a administrativní zátěž kolem nich stále rostou, nebylo by lépe dotace zrušit – nebo se od Bruselu osvobodit?

Teoreticky ano. Ale je třeba si uvědomit, že dotace nejsou jenom evropskou záležitostí. Zemědělství je podporováno a dotováno na celém světě. Pokud by tedy EU dotace zrušila, znevýhodnila by své zemědělce na světovém trhu. A vzhledem k tomu, že náklady na produkci jsou v EU díky silné regulaci vysoké, znamenala by ztráta konkurenceschopnosti i ztrátu produkce a růst dovozů. Vystoupení z EU je s ohledem na provázanost ekonomiky špatná cesta. Ta by nás také významně poškodila.

Jak se změny v unijní zemědělské politice projeví na konkurenceschopnosti našeho zemědělství a ve výsledku na cenách potravin?

Co dnes víme, je, že bude krácen celkový rozpočet i obálka pro český program rozvoje venkova. Pokud tedy vláda nenajde dodatečné finanční prostředky, aby tento rozdíl vykryla, bude to znamenat snížení příjmů pro naše zemědělce. Všechny ostatní důležité věci jsou stále ještě v jednání. Pravděpodobné je snížení plateb vázaných na produkci, které podporují citlivé komodity, jako jsou přežvýkavci, chmel, brambory, ovoce, zelenina či cukrovka. I to nás znevýhodní. O dalších věcech ještě není rozhodnuto a názory jednotlivých stran trialogu jsou různé. Jedná se o takových opatřeních, jako jsou zastropování plateb, skutečný/aktivní zemědělec. Tyto věci jsou pro nás zásadní a mohou mít doslova devastační dopad na některé naše zemědělce.

Jiří NUSSBERGER

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 63 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-11-13 23:43
Vystoupit z EU.
josefko
2020-11-13 20:19
Souhlasím s autorem. Ale jako občan nevím nic podstatného o tom, co k
tomu činila KSČM.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.