Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Jednání o dostavbě Dukovan pokračují

Energetická společnost ČEZ tento týden informovala o dalším kole jednání se zájemci o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ hodlá vypsat tendr ještě do konce letošního roku. Energetici také informovali o hospodářských výsledcích firmy za tři čtvrtletí letošního roku, které překonaly očekávání analytiků.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Druhé kolo jednání se zájemci o stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se uskutečnilo na přelomu září a října, informoval mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Konkrétně se jednalo s pěti firmami - čínskou CGN, francouzskou EdF, jihokorejskou KHNP, ruským Rosatomem a severoamerickým Westinghousem. Podle Kříže stále platí, že ČEZ chce tendr vypsat do konce letošního roku.

»Tématem byla především organizace výběrového řízení, zodpovědět otázky ke zvolenému dodavatelskému modelu, aby se (zájemci) mohli již co nejdříve začít připravovat na samotné výběrové řízení. Chceme zodpovědně připravit každý krok přípravy nového jaderného zdroje a vyvarovat se chyb,« uvedl mluvčí.

Aktuálně podle Kříže pokračuje proces povolení k umístění jaderného zařízení se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). »V procesu jsou práce na dokumentacích k územnímu rozhodnutí. Dokumentace pro deset dílčích územních rozhodnutí je dokončena a odeslána k žádostem o závazná stanoviska. Jde například o vyvedení výkonu a rezervní napájení, vypouštění odpadních vod, odvedení srážkových vod a podobně,« dodal Kříž.

Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.

Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. »Den po podpisu, tj. 27. července, ČEZ předal na ministerstvo průmyslu a obchodu návrhy poptávkové dokumentace, včetně zapracování bezpečnostních požadavků,« uvedl nyní Kříž.

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při stavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 %. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš letos několikrát zopakoval, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

V červenci šéf firmy řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem.

Hospodářský výsledek

nad očekáváním

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl obdobně jako loni za stejné období 13,6 mld. Kč. Tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 mld. Kč. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy čistý zisk vzrostl meziročně o 27 % na 18,7 mld. Kč, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.

Analytici vnímají zlepšení výhledu celoročních výsledků ČEZ pozitivně. »Vylepšení výhledu hospodaření po dobrých výsledcích za prvních devět měsíců letošního roku naplňuje naše očekávání, zvýšení prognózy očištěného čistého zisku dokonce mírně překonává naši prognózu,« uvedl například analytik Fio banky Jan Raška.

Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) za tři čtvrtletí vzrostl proti loňsku o 14 % na 50,9 mld. Kč. »Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí - EBITDA na úrovni 64 mld. Kč a čistý zisk očištěný 23 mld. Kč,« řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Firma uvedla, že její výsledky pozitivně ovlivnila mimo jiné vyšší cena, kterou si společnost zajistila za vyrobenou elektřinu na velkoobchodním trhu a stabilní provoz jaderných elektráren, jejichž výroba meziročně vzrostla o dvě procenta na 4,4 terawatthodiny (TWh). Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly.

»Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu - bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny,« uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

»K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů,« dodal Beneš.

Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle Nováka zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, ty ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře. Aktuální odhad negativního dopadu pandemie COVID-19 na celoroční hospodaření činí podle firmy přibližně tři miliardy korun.

Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí klesla o šest procent na 42,4 TWh u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie a načasování odstávek výrobních zdrojů.

K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí - meziročně o 28 % na 10,7 milionu tun.

Spotřeba energií

letos klesla

U takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za tři čtvrtletí klesla meziročně o 4,6 %, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem koronaviru. Spotřeba u velkých podniků se snížila o 8,9 %, zatímco spotřeba domácností vzrostla o 4,3 %.

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15 700 terajoulů (TJ).

V souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu, počítá firma s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Právě o polská aktiva ČEZ projevilo podle Nováka zájem 14 potenciálních investorů. Termín pro podání nezávazných nabídek je pondělí 7. prosince, celý prodej by měl být uzavřen do konce příštího roku. ČEZ v polovině září oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ v Polsku ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 9 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.