Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Množství rizik narůstá, nutno zvýšit soběstačnost

Navzdory koronaviru se tento týden uskutečnila Pražská bezpečnostní konference, v pořadí patnáctá, s mottem Svět, Evropa a Česko 2030. Měla charakter videokonference s moderovaným virtuálním studiem. Záštitu poskytli místopředseda vlády Karel Havlíček a ministři Tomáš Petříček a Lubomír Zaorálek, který byl jedním z panelistů.

Na otázku Jak evropská a česká ekonomika obstojí v geopolitických a geoekonomických změnách do roku 2030, odpovídali panelisté v druhém bloku konference. Krize jsou momentálně tři: zdravotní, ekonomická a klimatická, řekl v úvodu předseda Pražské bezpečnostní konference Miloš Balabán. Analytik konference Libor Stejskal poznamenal, že následky pandemie COVID-19 jsou srovnatelné s následky válečného konfliktu. Koronavirus odhalil důležitost silného státu a třídí státy na ty, které jsou schopny zavést efektivní opatření na ochranu obyvatel, a na ty, které toho schopny nejsou, pokračovala prorektorka Vysoké školy obchodní a členka Národní ekonomické rady vlády docentka Ilona Švihlíková. Pandemie je dle ní urychlovačem a zesilovačem řady procesů již probíhajících ve světové ekonomice, ovlivní mezinárodní dělbu práce.

Chybí strategické rozhodování

Vystoupení poradce předsedy vlády Jaroslava Ungermana bylo až skeptické, bez »glazé rukaviček«. Chceme sice mít silný stát, ten se však podle něho posledních 10 let rozpadá. Stát je také »o vnitřních strukturách«, politických, a ty se mu zdají nepevné. Navzdory vládním prohlášením, v nichž se dlouhodobě deklaruje nutnost přesunu části nákladní dopravy na železnici, nebude minimálně do roku 2040 v ČR žádná vysokorychlostní železnice, uvedl. Následky pandemie v turistickém průmyslu budou podle něho fatální. Před pandemií přijíždělo do hlavního města na 50 000 turistů denně, což se nyní neděje a dlouhodobě dít nebude. Pandemie ovlivní negativně všechny profese, které se zabývají turistickým ruchem. A to není konec problémům, obává se Ungerman. Poukázal třeba na probíhající likvidaci norků v Dánsku z důvodu přenosu koronaviru a položil otázku: co když se virus přenáší ze zvířat na jiná zvířata a přes ně na lidi? Zde jsou podle něho dosud nezodpovězené otázky i obavy. Hlavní úkol vidí ve zvyšování soběstačnosti, protože jsme jako republika »nesmírně zranitelní«. »Nemáme řadu věcí ošetřených a politické strany nejsou schopny se domluvit,« zakončil skepticky.

Balabán navázal na nastolené téma ne/soběstačnosti ČR, konkrétně v lécích, kdy 80 % účinných látek pro léky, jež se u nás distribuují, se vyrábí v Asii, zejména v Indii a Číně, zatímco před 30 lety to byla pouhá pětina. Téma soběstačnosti, kterou ČR ztratila za uplynulé tři desítky let, zvedá také děkan Fakulty strojní ČVUT profesor Michael Valášek. Nesmí mizet znalostní báze, vzdělanost lidí, což považuje za základ. Průmyslovou a znalostní bázi si ČR udržuje, ubezpečil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

»Velmi narůstá množství rizik, proto se skloňuje soběstačnost. Z pohledu legitimity jakéhokoli státu je soběstačnost a samorozhodování zásadní,« je přesvědčena Švihlíková, která se pozastavila nad »vášnivou obhajobou« globalizace v některých příspěvcích, mj. náměstka MPO. Současné trendy jsou jiné, a to regionalizace, jež má také ekologickou dimenzi, zdůraznila. Žel, za 30 let se česká ekonomika nastavila jako závislá, rozhodují matky podniků, což některým zdejším subjektům vyhovuje, roční odliv zisku z ČR činí 500 mld. Kč, připomněla nelichotivou bilanci. Švihlíková postrádá strategické rozhodování, na čemž se shodla s Ungermanovou tezí, že se »uvažuje na zítra a maximálně na pozítří«.

Média přispívají rozkladu

Závěrečný panel rozebíral otázku, zdali Evropa a Česko v roce 2030 budou soudržné, nebo rozdělené společnosti. Politolog profesor Petr Drulák považuje soudržnost společnosti za základní kategorii. »Liberální kapitalismus soudržnosti nerozumí. V každá oblasti, které se zmocní, mizí vazby soudržnosti.« Náklady převodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ponesou nižší a střední třídy, tedy hrozí další prohloubení nerovnosti, také digitalizace vede ke zvyšování nerovnosti. Drulák kritizoval média, jež selhávají a přispívají dle jeho mínění ke společenskému rozkladu. Je to dáno soukromým vlastnictvím médií a jejich ideologií. Klíčová média se nacházejí ve vlastnictví oligarchů, ta veřejnoprávní jsou obětí ideologie volající po nostalgii 90. let, pro niž je typický tzv. havlismus, černobílá klišé, s nimiž se přistupuje k levici, sociální spravedlnosti, Rusku, Číně, USA...

Co s »digitálním davem«, ptal se sociolog a filosof profesor Václav Bělohradský. Vinu na ztrátě velké naděje na multilaterální správě světa v 90. letech přičítá americkému unipolarismu a jeho tlaku na zvyšující se výdaje na zbrojení, které USA mají největší. Mezinárodní důvěra prudce klesá, což přičítá »zavilé vůli« USA k unipolární správě světa.

Přehlížíme skutečné hrozby

Molekulární imunolog profesor Václav Hořejší byl kritický vůči některým zdravotnickým elitám, které vysílají směrem k veřejnosti o současné koronakrizi dezinformace. Společnost je rozeštvaná, politici koalice vs. opozice si »jdou po krku«. Kraluje vypjatý individualismus, sobectví, »klausovská ideologie«, je to mezi lidmi i v médiích. Hořejší se obul i do »absurdních nákladů na zbrojení«, kdy se lidstvo chová »jako v blázinci«. Kdyby se polovina toho vynaložila na řešení problémů klimatických, energetických aj., lidstvo by bylo jinde, je přesvědčen. Je nutné provést reformu základního vzdělávání. Překvapuje ho také u některých politiků – uvedl jmenovitě poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) - pohrdání lidmi s nízkým vzděláním.

Ačkoli se stále sugeruje, že největšími hrozbami jsou vojenské hrozby, »že se na nás chystá Rusko nebo Čína«, ve skutečnosti jsou to epidemie, které mohou mít dalekosáhlejší dopady než současná pandemie koronaviru. »To, co je nyní, je proti tomu čajíček.« A také další přírodní katastrofy, které by například paralyzovaly elektrickou síť.

Úvodní mezinárodní blok Pražské bezpečnostní konference Haló noviny nesledovaly, vystoupili v něm ředitel Institutu Dálného východu Ruské akademie věd Alexej Maslov, bývalý místopředseda Evropské komise a nyní vysokoškolský pedagog Günter Verheugen, ředitel Institutu mezinárodních vztahů v Pekingu Wang Yiwei či Andrew A. Michta z Vysoké školy mezinárodních a bezpečnostních studií George C. Marschalla.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 15 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


p.beshir
2020-11-16 22:16
"... „Závěr vyjednávání o RCEP, tedy o největší dohodě o
volném obchodu na světě, výrazným způsobem potvrdí vedoucí úlohu
ASEAN v podpoře mnohostranného obchodního systému. Nově vzniklá
obchodní struktura v regionu umožní provozovat udržitelný obchod,
oživí dodavatelské řetězce narušené covidem-19 a napomůže k
zotavení hospodářství po pandemii,“ dodal vietnamský premiér. K
zotavení ekonomiky má napomoci mimo jiné snížení už tak nízkých
cel, posílení dodavatelských řetězců pomocí sdílených pravidel a
zavedení nových a sdílených pravidel pro internetový obchod.
..." >>>
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/rcep-cina-australie-japonsko-volny-obchod
-asijsko-pacificky-region-smlouva_2011150727_ban ^ Vznikla největší
dohoda o volném obchodu na světě. Pakt RCEP podepsalo 15
asijsko-pacifických států, iROZHLAS, Hanoj 7:27 15. 11. 2020
(Aktualizováno: 9:38 15. 11. 2020)
p.beshir
2020-11-14 18:12
"... Na úvod bych ovšem měl říci, že jako vědec nemám
přílišnou důvěru v předpovědi. Věda je organizovaná
nepředvídatelnost. To, co vědci dělají, je, že se v experimentu
pokoušejí uspořádat věci tak, aby byly co možná nejméně
předvídatelné, a pak nechají pokus běžet, aby viděli, co se stane.
Jinými slovy, pokud víte, co se stane, pak to není věda. Pokud tedy
činím předpovědi, pak nehovořím jako vědec. Dnes večer zde budu v
roli vypravěče a mé předpovědi budou spíše vědeckou fikcí nežli
vědou. Předpovědi autorů vědeckofantastické literatury jsou
povětšinou nepřesné a důvod tkví v tom, že se spíše pokoušejí
představit si, co by se mohlo stát, než by popisovali, co se opravdu
stane. Mou motivací je vyprávět příběhy, které zpochybňují
převládající dogmata současnosti. Tato dogmata jsou možná správná,
přesto však je nutné je zpochybňovat. ... No a nyní je mou povinností
pokračovat s vlastními herezemi. Má první kacířská myšlenka
říká, že Spojené státy ještě před koncem tohoto století ztratí
jako národ své vedoucí postavení. Od doby, kdy přibližně kolem roku
1500 vznikl moderní stát, se jednotlivé země ve vedení postupně
střídaly. Nejdříve Španělsko, pak Francie, Británie, Amerika.
Každé období mezi změnami trvá přibližně sto padesát let. Naše
období se datuje od roku 1920, takže by mělo skončit někdy kolem roku
2070. Důvod, proč vedoucí postavení každé ze zemí spěje nutně ke
(svému) konci, spočívá v tom, že se vyčerpá - vojensky, ekonomicky a
politicky. K udržení vedoucího postavení je třeba vynakládat stále
větší a větší úsilí. Přetížení nakonec dosáhne takových
rozměrů, že celá struktura zkolabuje. Americké postavení vykazuje už
dnes zřetelné příznaky tohoto přetížení. Kdo bude příštím
národem číslo jedna? Zřejmým kandidátem je Čína. Po ní by jím
mohla být Indie nebo Brazílie. Otázka, kterou byste si měli položit,
nezní, jak žít v Amerikou ovládaném světě, ale jak se připravit na
svět, který Amerikou ovládán nebude. ...
p.beshir
2020-11-14 18:11
... To je možná nejdůležitější otázka, kterou by nastupující
generace Američanů měla řešit. Jak by lidé, kteří se vnímají jako
číslo jedna, měli s důstojností zaujmout druhou příčku. Jako
Angličan s tím mám jistou zkušenost. Říkám vám, neblahé časy jsou
na obzoru. Vaše drahocenná Ph.D. či jakékoli jiné (akademické)
tituly, pro jejichž získání jste obětovali dlouhá léta tvrdé
práce, mají možná menší cenu, než si myslíte. Váš odborný
výcvik bude možná bezpředmětný. Možná zjistíte, že v relaci k
dostupným pracovním místům jste až příliš kvalifikovaní. Možná
budete shledáni nadbytečnými. Země a kultura, do níž náležíte, se
může dostat daleko od (daleko stranou) hlavního proudu. Ale všechny
tyhle 'rány osudu' jsou zároveň příležitostmi. Vždy máte možnost
připojit se ke kacířům a zvolit si odlišnou životní cestu. Ať už s
Ph.D., nebo bez, čekají na vás velké a důležité otázky, které je
třeba zodpovědět (resp. velké a důležité problémy, které je třeba
vyřešit). ..." >>>
https://m.youtube.com/watch?feature=youtu.be&v=8xFLjUt2leM ~ Freeman
Dyson (https://en.m.wikipedia.org/wiki/Freeman_Dyson): Kacířské
myšlenky o vědě a společnosti, 1. 11. 2005
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.