Reklama

Arménie zmařila atentát na premiéra a pokus o státní převrat

Arménie zmařila atentát na premiéra Nikola Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. Podle agentur Reuters a TASS to oznámila arménská tajná služba. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.

"Služba národní bezpečnosti Arménské republiky odhalila případ nezákonného nákupu nabytí a držení zbraní, střeliva a výbušnin skupinou osob s cílem uchvácení moci v Arménské republice," uvádí se v prohlášení tajné služby, která má mimo jiné na starosti ochranu premiéra.

Služba dále uvedla, že zatčen byl její bývalý šéf Artur Vanecjan a také někdejší předseda Republikánské strany Vahram Bagdasarjan a dobrovolný voják Ašot Minasjan. Podle ní už skupina jednala o tom, kdo by mohl Pašinjana na premiérském postu nahradit.

Nikola Pašinjan. FOTO - Wikimedia commons

Útočníci nesouhlasili s Pašinjanovou domácí ani zahraniční politikou, a měli jej proto v úmyslu zabít, stojí rovněž v prohlášení. Zbraně byly podle služby převezeny do Arménie z oblasti Náhorního Karabachu, kde arménské síly donedávna sváděly boje s ázerbájdžánskou armádou.

Pašinjan podepsal 9. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o příměří, která po několikatýdenním konfliktu přiznala Ázerbájdžánu významné územní zisky v Náhorním Karabachu. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.

Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili. Na 17 politických stran vyzvalo Pašinjana k odstoupení. Pašinjan připustil osobní zodpovědnost za válečné nezdary, odmítl však podat demisi. Uvedl také, že s ohledem na nepříznivou situaci na bojišti neměl při jednání o příměří na výběr a že postupoval podle doporučení armádních ředstavitelů. Územní ztráty jsou podle něj bolestivé, bez okamžitého příměří by však byly daleko větší.

Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 9 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.