Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Arménie očekává období otřesů

Arménský premiér Nikol Pašinjan se všemožně snaží líčit dohodu o Náhorním Karabachu, kterou iniciovalo Rusko, jako dočasnou a nevýznamnou; vlastně to prý dohoda není, problém prý není vyřešen a bude se o něm dál jednat, napsal z Jerevanu arménský novinář Elen Babajan pro ruský server Lenta.ru.

Je ale zřejmé, že Pašinjan prostě jen manipuluje fakty, trojstranné prohlášení má sílu dohody už proto, že Arménie v něm na sebe vzala závazky, které musí plnit, v Ázerbájdžánu se rozmístili ruští mírotvorci, kteří na plnění závazků dohlížejí, a Ázerbájdžán slaví územní zisky.

Silná armáda iluzí

Arméni to podle Babajana chápou jako zdrcující porážku. Arménskou armádu vždy považovali za bojeschopnou a plně připravenou, i když měla jisté nedostatky v technickém vybavení. Ty však měla vyvážit její morálka. Za 45 dní bojů však armáda nejprve ustupovala a pak utíkala před protivníkem. Po boji se ukázalo, že arménské armádě chybělo vše - kompetentní velení, zprávy rozvědky o zbraních protivníka, vyskytly se případy otevřené sabotáže, naprosto se nedostávalo morálky.

Arménský premiér Nikol Pašinjan. FOTO - Wikimedia commons

Když Pašinjan z Jerevanu hřímal, že brzy dojde ke zničujícímu úderu na protivníka, jeho karabašský kolega, prezident Karabachu Araik Arutunjan, žádal velmi rychlou pomoc, aby se nezhroutila fronta. Z Jerevanu poslali elitní jednotku armády, ta se ovšem Arutunjanovi odmítla podřídit. Vůbec se do boje nezapojila. Na frontu však dorazila, i když jen na pár minut. Vojáci si chtěli pořídit fotografie, selfie, jak jsou na frontě.

Nebyli jediní, »turistika« z Jerevanu na frontu si rychle získala oblibu. Server cituje Arutunjana: »Mnozí přijížděli, jen aby se nechali vyfotografovat na frontě, ale do boje nešli. Vrátili se do týla. Když na frontě začalo být nebezpečno, ani tam nedojeli, naaranžovali úsek fronty v zázemí, aby si mohli bezpečně pořídit foto. Ti (ale) nyní nejvíce křičí o zradě.«

Babajan sumarizuje, že neschopnost vrchního velení, dezorganizace a vnitřní rozpory stály oficiálně život 1302 lidí (neoficiálně nejméně o tisícovku více), těžké ztráty techniky a ve výsledku ztrátu bojeschopnosti armády. Pašinjan se snaží jen ospravedlnit sám sebe. Točí se v kole obviňování, jednou bylo málo dobrovolníků, podruhé byl zrazen, potřetí neměl na výběr řešení. Ale fakta jsou jasná – prohrál válku, kterou nejspíš i vyprovokoval ignorancí požadavků Baku na jednání.

Šel proti Rusku

O Pašinjanovi se vždy říkalo, že je »mluvka«, který ale dokáže vyvolat důvěru. K moci se dostal při poslední politické krizi před 2,5 lety. Tehdy »umluvil« celý Jerevan, sliboval blahobyt a nové, samozřejmě movité, přátele. Byly to hlavně Francie a USA, kde se místní arménské komunity postavily za Pašinjana, po němž požadovaly likvidaci vlivu Ruska. O něco takového se pokoušel, i když přítomnost ruské armády v zemi mu příliš nedovolovala. Orientoval se na Západ, Rusové to pochopitelně viděli a nehrnuli se arménskému režimu pomáhat i po vypuknutí války. Jen slíbili, že pokud by se boje přenesly na arménské území, vloží se do věci. Navíc se teď nechal slyšet ruský prezident Vladimir Putin, že měl 20. října už téměř dojednanou dohodu o příměří, zhatil ji ovšem právě Pašinjan, který stále ještě věřil v obrat v průběhu války.

Jako v operetě

Podle Babajana se Pašinjan domníval, že vládnutí je jakási opereta. Stačil se obklopit »náhodnými« spojenci, jejichž jedinou »kvalifikací« bylo, že po jeho boku demonstrovali a byli při tom dost hlasití. Všichni tihle poslanci, ministři a funkcionáři různých druhů teď mlčí, zjistili, že jejich politická váha se rovná nule. Jen jeden, Mikael Ambarcumjan, odešel, odmítl splnit Pašinjanův příkaz, aby Služba národní bezpečnosti, jejímž byl druhým nejvyšším představitelem, umlčela opozici. Mluví jedině Pašinjan, a to za internetovou hradbou, ztratil ovšem své kouzlo z roku 2018.

Občané stále spontánně protestují, ještě se nezbavili deziluze z porážky, kterou vůbec nečekali. Premiéra označují za zrádce, chtějí jeho demisi, ne však krev. Jenže to se může změnit. Vracejí se dobrovolníci, kteří bojovali na frontě pod vedením Arutunjana, přinášejí svědectví, kdo bojoval a kdo ne, a o neutěšených poměrech v armádě. Tu také ovládli »přátelé« Pašinjana. Nikdo nepochybuje, uvedl Babajan, že premiér bude donucen k odstoupení a s trochou štěstí zmizí do ciziny, nebo alespoň na americké velvyslanectví v Jerevanu, které bylo za poslední dva roky značně posíleno, je teď největší ze všech zemí bývalého SSSR…

Opozici představuje 17 politických stran, střídají se na náměstích i v televizních vystoupeních, na adresu premiéra používají hrubé nadávky, blábolí o nových rozhovorech, které prý zajistí »spravedlnost« a »blaho lidu«. Sedmnáct politických stran vypadá jako velká síla, jenže většinou jde o partaje o pár aktivistech, větší jsou jen dvě a čáku na převzetí moci má jediná, Kvetoucí Arménie.

Vlastní ji multimilionář Gagik Carukjan. Ani nemusí vládnout sám, má peníze, koupí si tolik politiků, kolik uzná za vhodné. Předpovědi jsou ale teď ošidné, uvedl Babajan. Jisté se zdá jen jedno, zemi čeká období otřesů, jehož konce momentálně nelze dohlédnout.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 13 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.