Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Gastroprovozy denně vyhazují tuny jídla

V restauracích, závodních jídelnách, menzách, kantýnách a fast foodech se vyhodí až 27 000 tun jídla ročně. Vyplývá to z projektu, na kterém spolupracovaly Technologické centrum (TC) Akademie věd ČR, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a iniciativa Zachraň jídlo.

Výzkum trval dva roky, výsledky a tipy, jak plýtvání snížit, shrnuje brožura a motivační plakát pro restaurace. »V České republice doposud neexistovala souhrnná data o tom, kolik potravin se vyhodí v provozech veřejného stravování. Během dvou let se nám podařilo shromáždit jak reálná čísla z terénního měření, tak i příčiny plýtvání a doporučení, jak snížit množství znehodnocených potravin,« uvedla Lenka Hebáková z TC AV ČR.

Podle průzkumu se denně v těchto provozech vyhodí až 45 kilogramů hotového jídla a zbytků. Na 56 procent jídla přijde nazmar v kuchyni, 30 procent tvoří zbytky na talířích strávníků a 14 procent hotové, nevydané jídlo.

»Důvodů, proč se v provozech plýtvá, je mnoho. Vliv má kvalita surovin, personál, velikost porcí, hygienické požadavky i poptávka strávníků,« uvedla Barbora Kebová, vedoucí výzkumu v Zachraň jídlo.

Ačkoliv jsou mezi provozy rozdíly, snížení plýtvání by ekonomicky prospělo všem. Podle autorů výzkumu by jídelny mohly ušetřit díky úpravám objednávkového systému i velikosti porcí. Fast foody by pak měly přehodnotit přísné firemní standardy pro kvalitu jídla. V jednom z fast foodů, zahrnutého do průzkumu, například hranolky skončily v koši, pokud se do sedmi minut od usmažení nedostaly k zákazníkovi. Právě pro tyto provozy vznikl motivační plakát s 12 tipy proti plýtvání.

Příručka se pak mimo jiné věnuje tématu možnosti darovat nevydané pokrmy potřebným. »Přebytky vznikají především ve výdeji a v malém procentu v kuchyni. Jde většinou o hotové pokrmy, které podléhají přísným hygienickým normám. Ty mohou hrát v jejich dalším využití klíčovou roli, neboť pro řadu provozů může být jejich splnění velmi obtížné,« uvedla Kebová. Výzkum ukázal, že množství těchto pokrmů se značně liší dle charakteru provozovny, naměřeno bylo 1,8 až 24,9 kg odpadu na provozovnu denně.

Iniciativa Zachraň jídlo cílí na odstranění bariér pro darování potravin. Projekt podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA.

Rozežraná Evropa

Podle Evropské komise ztratíme či vyhodíme potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur, což je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok. Tyhle peníze by šly využít na jiné, užitečnější věci. Omezení plýtvání jídlem může být zajímavou finanční úsporou také na úrovni domácností. Podle britské organizace WRAP by domácnosti ve Velké Británii dokázaly ročně ušetřit až 700 liber, tedy 20 000 korun. V České republice nemáme bohužel přesná data, ale Sociologický ústav Akademie věd ČR odhaduje, že by úspora domácnosti mohla dosáhnout i 8000 korun ročně.


Lidé si přestali vážit téměř všeho

Otázky Haló novin pro poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, stínovou ministryni práce a sociálních věcí za KSČM

Co si myslíte o tom, že u nás existuje skupina lidí, kteří se mohou najíst jen díky dobročinnosti?

Není to přeci nová informace. Bohužel, tato doba vytvořila i skupinu obyvatel, kteří potřebují pomoci i v této základní potřebě. Ale i tak není otázka vyřešení jednoduchá. Naše společnost se přes různé aktéry (samosprávy, neziskové organizace) snaží řešit situaci, ale také si musíme přiznat, že určité procento ani změnit svou situaci nechce.

Žijeme v uspěchané době, někteří však tuto rychlost nezvládají a potřebují pomoci. Bohužel ne vždy je pomoc správná nebo dostačující. Upozorňujeme i na potřebu dlouhodobého doprovázení, což představuje sociální, právní, ekonomickou nebo další pomoc. Chybí zde například zákon o sociálním podnikání. Řešil by velkou část pomoci i těmto obyvatelům. Výrazně by usnadnil přístup k vhodnému zaměstnání a další podpoře. Nemluvím zde o sociálních dávkách, ale o vhodné pomoci, jak si najít a udržet zaměstnání, bydlení nebo vyřešení dluhů.

Dříve byli lidé vychováváni k úctě ke chlebu, k jídlu. To s nástupem konzumního způsobu života přestalo. Co by se mělo udělat ke změně společenského vědomí směrem k respektu k potravinám a práci těch, kdo je vyrábějí?

Přesně to ukazuje obraz společnosti, přebytek je ve všem a lidé si začali přestávat vážit téměř všeho. Hodnotíme se dle výše konta a majetku a zapomínáme na základní hodnoty, které by měly být naší denní součástí. Mám pocit, že se ale neponaučíme, dokud nebude zle. Historie ukazuje, že to tak vždy bylo. Zároveň je to děsivé a poukazuje to na velký rozklad našich hodnot.

Byla by možná taková změna legislativy, která by vytvořila předpoklady pro odstranění bariér pro darování potravin, resp. další využití neprodaných potravin z obchodů, restaurací apod. např. jako krmiva pro zvířata? Co by pro to bylo třeba udělat?

Souhlasím, myslím, že je zcela logické. Jen však zpracování této legislativy a předložení chce velkou odvahu, protože zároveň narážíme na mnoho dalších evropských i našich zákonných opatření, která by se musela změnit. Například nastavení hygienických požadavků na zpracování zbytků. S kolegy jsme konkrétně tuto možnost probírali a vždy jsme skončili na těchto okolnostech. Neříkám, že je to nemožné, ale zároveň to chce odvahu udělat zásadní změny i u dalších nastavení.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.