Reklama
Profesor Leikert v aule Pražského humanitního gymnázia.

Dějiny nezačaly 17. listopadu 1989

O tragických událostech kolem 17. listopadu 1939, které znamenaly pokoření českých vysokoškoláků, a jejich prostřednictvím české inteligence německými okupanty, je v poslední době informací poněkud méně. Přebíjí je jiný 17. listopad. Vloni, v roce 80. výročí událostí, byl v prosinci pozván mezi středoškolské studenty historik, básník, novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog profesor Jozef Leikert, přední odborník na nacistickou perzekuci českých vysokých škol. Haló noviny byly u toho.

»Hitler přemýšlel, jak zlikvidovat budoucí českou inteligenci, kterou jste i vy,« započal svou přednášku v aule Pražského humanitního gymnázia ve Svatoslavově ulici. »Představte si, že spíte, a tak, jak jste, vás někdo vyžene z postelí a při tom vás bude bít. V pyžamu, bosí, ve spodním prádle. To přesně se stalo dvanácti stům vysokoškolských studentů v Praze, Brně a Příbrami. Němci nepřepadli dívčí internáty, chtěli být ještě lidumily. Ale sebrali z kolejí i ty, co tam neměli co dělat,« připodobnil drama 17. listopadu 1939.

Po besedě se studenty a jejich pedagožkou RNDr. Hanou Pokornou.

Na počest právě českých vysokoškoláků, kteří byli mučeni v koncentračním táboře Sachsenhausen, někteří zastřeleni či podlehli týrání, byl v roce 1941 vyhlášen v Londýně Mezinárodní den studentstva. Leikert před studenty vyjádřil politování, že v zahraničí je na tento den kontinuálně pamatováno, jen v České republice a Slovenské republice po roce 1990 nikoli. (V ČR to platilo do letoška, kdy se Mezinárodní den studentstva opět zaskvěl mezi státními svátky, což se podařilo díky nesmírně houževnatému úsilí antifašistů, levicových politických sil, Nadace Nadání Hlávkových, studentských spolků a dalších demokraticky smýšlejících občanů a politiků.) »Mrzelo mě, že někteří si mysleli, že dějiny začaly až 17. listopadu 1989,« řekl studentům a snažil se jim události 17. listopadu 1939 vylíčit poutavě. Jako historik se jimi zabývá několik desetiletí, napsal o nich knihy, bezpočet článků a poskytl nespočítaně rozhovorů (mj. i našemu listu).

S bádáním o tomto historickém období započal v době, kdy v 80. letech pracoval ve slovenském mládežnickém deníku Smena jako redaktor. Stihl se ještě setkat s řadou žijících aktérů událostí. »Když pamětníci pochopili, o co mi jde, neotevírali jen dveře svých příbytků, ale i svá srdce,« zavzpomínal. »Mysleli si, že přijde ‚starý český historik‘, a on přišel ‚mladý slovenský kluk‘,« zavtipkoval.


Osmadvacátého října 1939 vyšli lidé v Praze do ulic, aby si připomněli Československo a vyjádřili odpor proti rozpínavosti Němců. Jejich spontánní demonstrace trvala celý den, v centru města vznikaly hloučky. Mezi účastníky byli i vysokoškoláci. »Lidé byli slavnostně oblečeni, protože pro ně to byl svátek, ačkoli jej Němci zrušili. Na klopách měli trikolóry. Mnozí muži měli čepice tzv. masaryčky,« vyprávěl gymnazistům. Hitler kvůli tomu telefonoval říšskému protektorovi Konstantinu von Neurathovi, ten však nebyl přítomen a telefon zvedl zkrachovalý vysokoškolák, knihkupec z Karlových Varů K. H. Frank, v protektorátu muž číslo 2. Hitler přikázal proti demonstraci zasáhnout, jinak srovná Prahu se zemí. Frank dal tedy policii pokyn k zásahu. V 18.25 hodin kdosi střelil do davu, zasaženi byli pekařský dělník Václav Sedláček, který byl ihned mrtev, a pár minut nato se chytil za břicho i Jan Opletal, mimořádně nadaný a všestranně talentovaný student 4. ročníku medicíny.

Nebyla to náhoda

Leikert se setkal se dvěma Opletalovými učiteli, kteří jej vyučovali na litovelském gymnáziu. Profesor chemie Jan Kroužek, jenž v době setkání s Leikertem měl již 92 let, vytáhl své dávné školské zápisníky a potvrdil, že Opletal byl vynikajícím studentem. Třídní profesorka Marie Vašková, která jej vyučovala českému a francouzskému jazyku, dosvědčila to samé. Byla jen o osm let starší než »její« studenti a z jejích vzpomínek vyplynulo, že měli s Opletalem krásný, avšak jen platonický vztah. Opletal studoval i odmaturoval s nejlepším výsledkem.

»Podle mých výzkumů střelba do Opletala nebyla náhodou, byl vytipován. Hitler hledal záminku pro perzekuce a Němci potřebovali zabít studenta, ale ne někoho, kdo by byl příliš známým, ale zase ani ne úplně neznámým,« objasnil Leikert. Má pro svá tvrzení i několik důkazů. Například tento: Zraněného Opletala přijali na chirurgii nemocnice na Karlově náměstí, kde primářem byl prof. Arnold Jirásek. Leikert nahlédl do chorobopisu Opletala. Našel lékaře, který ho operoval. Byl jím MUDr. Václav Pačes, v roce 1939 teprve 33letý, s nímž se v 80. letech sešel. Jako zajímavost Leikert uvedl, že jeho syn, vědec profesor RNDr. Václav Pačes, byl prezidentem Akademie věd ČR.

I ticho bylo postojem

Opletalova operace nebyla prý až tolik náročná, bylo zasaženo tlusté a čtyřikrát tenké střevo. Operatér vyňal projektil, a když vyšel z operačního sálu, tři uniformovaní Němci si projektil vyžádali. Na vizity jen k Opletalovi chodil i německý lékař Golla. Na pitvu však tento lékař již nepřišel...

Pohřeb Jana Opletala, který zranění podlehl 11. listopadu 1939, se konal ve Lhotě nad Moravou, ale studenti se s ním také chtěli rozloučit - 15. listopadu z Albertova. Leikert hovořil s tehdejšími studenty, kteří rozloučení připravovali. Vítězslav Nezval složil k události báseň, byla připravena herečka Marie Burešová, jež by nad rakví zarecitovala, ale to všechno bylo zakázáno. Ticho však bylo také postojem. Během nakládání rakve zazněla československá hymna. Na studenty najel vůz a dav začal volat »Pryč s Němci!«. To stačilo, aby vykřičeli do světa, že se bouří proti německé okupaci.

1222

Krátce po půlnoci z 16. na 17. listopadu obsadily vysokoškolské koleje jednotky německé policie a SS, které studenty bily a zatýkaly. Nacisté ještě v noci 17. listopadu v ruzyňských kasárnách, kde byli studenti soustředěni, zastřelili devět mladých mužů (nejmladšímu bylo 18 let, nejstaršímu 33). Byli to představitelé různých studentských organizací. Všichni měli nějakou souvislost se studentským hnutím, většina z nich se účastnila Opletalova pohřbu na Albertově, nebo se dokonce podíleli na jeho přípravě. Přičemž ne všichni byli pokrokoví, někteří spolupracovali s Němci, podotkl Leikert. Pak už následovala jejich cesta do neznáma – do koncentračního tábora.

Leikert na základě svého bádání vytvořil přesný jmenovitý seznam všech studentů, kteří byli internováni a perzekuováni v Sachsenhausenu. Je jich 1222. Trvalo dlouho, než se mohli postupně z koncentráku navracet domů, někteří až na konci roku 1942! Osmnáct z nich se již nevrátilo a mnoho zemřelo na následky brutálního zacházení po svém návratu z koncentračního tábora.

Dotazy současných studentů

Na závěr kladli gymnazisté, přítomní v aule pražského gymnázia, otázky. Tak například: Co dělali studenti po návratu z koncentráku? Byli různě zaměstnaní a museli se pravidelně hlásit, nevykonávat žádnou protiříšskou činnost. Ihned po osvobození, od konce května 1945, již studovali na fakultách, aby dohnali to, co v důsledku války zameškali, odpověděl přednášející. Leikert se od roku 1987 setkal s asi dvěma stovkami z nich. Po válce mnozí udělali skvělou kariéru, byli básníky, lékaři, diplomaty, techniky, vědci... Zkrátka prokázali mnoho houževnatosti a vůle i ve svém profesionálním životě, zdůraznil.

Jistou ukázkou toho, jak současní mladí pohlížejí na cokoli, co se váže s dobou před rokem 1989, byla otázka, zdali se Leikert při bádání o událostech 17. listopadu 1939 nedostal »do problémů«. »Měl jsem sám vnitřní problém, neboť jsem byl sytý a v teple a psal jsem o úděsných podmínkách, v nichž živořili v koncentráku tito mladí lidé,« odpověděl historik a dodal, že předlistopadový režim nebyl tak strašný, jak se dnes mládež domnívá. Mladí křivdí té době i svým rodičům, prarodičům. »Nebyl jsem členem komunistické strany, a žil jsem normálním životem,« dodal možná překvapené mládeži. Psal dopisy i těm bývalým studentům, kteří žili v emigraci. S nimi se pak setkal 17. listopadu 1990 v Praze, kdy ho velmi pěkně přijali a ještě ho vzali s sebou na Pražský hrad na setkání s prezidentem Václavem Havlem a poté i na přijetí u amerického prezidenta George Bushe st.

Silnější než Schindlerův seznam

Profesor Leikert se podivil nad tím, že ačkoli je česká kinematografie úžasná, dosud nikdo nenatočil velkofilm o událostech 17. listopadu 1939. »Bylo by to silnější než Schindlerův seznam nebo Sofiina volba,« řekl s odkazem na tyto proslulé velkofilmy. Třeba se i mezi vámi najdou budoucí producenti a filmaři, kteří toto téma zpracují. To téma čeká na zpracování, podtrhl.

»Cokoli děláte, dělejte naplno, srdcem. Mezinárodní den studentstva je i váš svátek, oslavujte ho. Buďte naň hrdí!« vyzval studenty Pražského humanitního gymnázia a uvedl, že v Žitné ulici, zhruba v místech, kde byli Sedláček a Opletal střeleni, se nachází pamětní deska, kterou právě Leikert před desetiletími inicioval. Byla osazena 10. listopadu 1989 a zásluhy o ni má i současná zástupkyně ředitelky Pražského humanitního gymnázia a vyučující zmíněné besedující skupiny studentů RNDr. Hana Pokorná.

Monika HOŘENÍ


DEVĚT PŘEDSTAVITELŮ STUDENTSKÝCH ORGANIZACÍ ZASTŘELENÝCH 17. LISTOPADU 1939

JUC. Josef Adamec, in memoriam JUDr., 29 let, zastřelen měsíc a den před 30. narozeninami. Od 21. října 1939 ženatý. Ve studentských spolcích pracoval od svých 16 let. V září 1939 byl jmenován jednatelem Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě. K dokončení právnické fakulty, pro svou veřejnou angažovanost, se nikdy nedostal.

MUC. Jan Černý, in memoriam MUDr., 24 let. Zastřelen 12 dnů před svými 25. narozeninami. V únoru 1939 byl členem delegace studentů, která jednala v Berlíně o spolupráci s říšskoněmeckými vysokoškoláky. V oficiálních dokumentech Spolku mediků, jemuž od roku 1937 do února 1939 předsedal, se objevovaly protidemokratické a antisemitské tendence.

Ing. Marek Frauwirth, 27 let, zastřelen 21 dnů před svými 28. narozeninami. Slovák, nebyl příslušníkem protektorátu, pocházel z židovské rodiny. Všestranně talentovaný na obchodní vědy, umění, kulturu, politiku, zpěv, recitaci, cizí jazyky, stíhal toho hodně. Byl členem Jednoty nemajetných a pokrokových studentů a Společnosti přátel demokratického Španělska. Na slovenském konzulátě v Praze se jako externí pracovník podílel na vydávání falešných pasů lidem, kteří potřebovali prchnout z protektorátu. Podílel se na záchraně 2216 životů! Jeho rodiče i většina sourozenců válku nepřežila: Osvětim, Lublin-Majdanek. Sestra byla i s dětmi zastřelena během SNP.

JUDr. Jaroslav Klíma, 26 let. Byl nejvýznamnějším studentským funkcionářem v protektorátu, v září 1939 se stal předsedou Národního svazu studentstva v Čechách a na Moravě. Při první schůzi měl říci: »Koleje jsou dnes našimi kasárnami.« Tento výrok snad mohl být zdrojem nacistických představ o skladech zbraní na vysokoškolských kolejích. Německá okupace se stala osudnou i jeho bratranci, lékaři, který se účastnil domácího odboje a byl popraven v době heydrichiády.

JUC. Bedřich Koula, in memoriam JUDr., 26 let. Jednatel Svazu českého studentstva v Čechách. Zúčastnil se cesty studentské delegace do Berlína na podepsání dohody o spolupráci s německými studentskými organizacemi. Ani tělesný handicap (amputovaná paže) mu nebránil snít o diplomatické dráze. Studia na právnické fakultě nedokončil, chyběla mu jedna jediná zkouška.

Doc. PhDr. Josef Matoušek, 33 let. Patřil k nadějným historikům, specializoval se na rudolfínskou dobu či boje za sjednocení Itálie. Vyučoval na Univerzitě Karlově. Snažil se využít legálních protektorátních organizací a institucí k obraně českých národních zájmů. Plnil roli prostředníka mezi Národním souručenstvím a studentskými svazy. V září 1938 byl spoluautorem otevřeného dopisu francouzským historikům.

JUDr. František Skorkovský, 30 let (30. narozeniny oslavil 1. října). Zdatný sportovec, organizátor vysokoškolské tělovýchovy, v letech 1937-39 předseda tělovýchovného odboru a výboru Ústředního svazu čs. studentstva, delegován do výboru Mezinárodní studentské konfederace. Účastnil se cesty do Berlína k uzavření spolupráce s říšskoněmeckými studentskými svazy.

Václav Šaffránek, 18 let, zastřelen 24 dnů před svými 19. narozeninami. Nejmladší funkcionář Svazu českého studentstva a zároveň nejmladší ze zastřelených, posluchač 1. ročníku ČVUT. Veřejně angažovaný od střední školy. Dochovaly se jeho verše, v nichž označil Adolfa Hitlera za »krále vrahů«.

Jan Weinert, in memoriam PhDr., 24 let, zastřelen měsíc a den před 25. narozeninami. Druhé rigorózum již nestihl vykonat. Od září 1939 působil jako předseda Svazu českého studenstva v Čechách. Na shromáždění studentských funkcionářů 26. října 1939 pronesl odvážný projev o významu 28. října 1918. Podle poválečného svědectví rodiny se 28. října a 15. listopadu 1939 ničeho neúčastnil, byl ve škole a učil.

(Zdroj: Nesmíme zapomenout: Jan Opletal a další oběti listopadu 1939, autorka Jana Bartošová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2015)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.6, celkem 198 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ludmila.agnes
2020-12-02 12:15
och.rana Kde jste tOhle vzal? Já si to, och.rano, pamatuju. A žádná
spontánní demonstrace s muži v masaryčkách se opravdu nekonala. A
docela by mne zajímalo, jak jste přišel na telefonát Brežněva
Bilakovi. Vy máte kontakty v záhrobí? Jste médium? Stoleček se viklá?
fronda
2020-12-01 19:38
wsobchak: To byla reakce na potlačení finské revoluce bílými za
podpory zahraničních interventů o nějakých 20 let dřív.
jmarek3
2020-12-01 09:06
30let demokracie stačilo!Demokracie prohrála v době nástupu Hitlera a
od té doby se snaží o lepší svět ,ale stejně po nějaké době
sklouzne znovu k fašizmu.Proto je nejlepší demokracií SOCIALIZMUS
Československého typu.
abbeyroader
2020-11-30 21:58
Ale soudružko Moniko, Váš článek je moc pěkně napsaný, ale zcela
mimo formát publicistiky. To byste měla, po tolika letech v novinách,
umět rozlišit, jakkoli jste nevzdělaná. Vaše pěkná zpráva,
reportáž, nám poutavě přibližuje událost, ke které došlo téměř
před rokem. Není to, Moniko Zdeňkovno, trochu pozdě??? A pan
šéfredaktor je v karanténě? Že tohle neodchytí? :-)
antal
2020-11-30 20:53
salektiv, no, štúdium ste musel nejako flákať. Nacistická totalita je
len jednou z foriem kapitalizmu, to neviete vyvrátiť.
Sociálno-ekonomická podstata nacizmu, fašizmu totiž zostala
kapitalistická. Kapitalizmus sa však aj rodil za pomoci totality,
absolutizmu, ktorého epocha trvala 320 rokov. Bez absolutizmu by totiž
rodiaca sa buržoázna spoločnosť nevedela potlačiť odpor šľachty, a
akumulovať zdroje na prestavbu vyvlastnením malých súkromných
roľníkov a remeselníkov. Až v r. 1688 anglickou Slávnou revolúciou sa
položili základy kapitalistickej parlamentnej demokracie, do roku 1848
ale totálne formálnej (politické práva malo asi 5 % obyvateľov). Ženy
získali politické a sociálne práva až v socialistickej epoche, v 20.
st. Iba krčmový diskutér si mýli socializmus a komunizmus. O diktatúre
v socializme sa dá hovoriť od r. 1917, resp. 1928, do r. 1968, v r. 1989
socializmus nadobúdal výrazné liberálno-demokratické prvky. Salektiv a
takú tuposť, že socializmus či komunizmus o sebe tvrdil, že tu budú
naveky, môže vypustiť naozaj len krčmový štamgast.
antal
2020-11-30 20:40
Neviem, prečo sa staré kapitalistické štruktúry púšťajú do
vážnej debaty, kde treba mať aj nejaké poznatky a nie zopár
odrhovačiek z ich brožúrok, ktoré tu tupo omieľajú deň čo deň.
Chaos vo svete, rozpad Západu, nové vírusy sú len dôsledkom ukradnutej
socialistickej demokratickej revolúcie v r. 1989 starými buržoáznymi
silami, kedy civilizácia mala pokročiť o nejakú tú vývojovú priečku
vyššie, k inteligentnej (poznatkovej) spoločnosti. Ktorá by dokázala
inteligentne usmerniť vírus do neškodnej podoby. Pretože metódy,
ktoré sa dnes používajú (zákaz pohybu, izolácia), sú síce
účinné, ale vznikali v začiatkoch formovania kapitalizmu, kedy
rozhodujúcou hospodárskou jednotkou bolo mesto s jeho okolím. Mesto bolo
sebestačné, takže nebol problém ho izolovať od iných. Lenže dnes už
ani národné štáty nie sú sebestačné jednotky, ak ich izolujete na
pár rokov, zrútia sa. Dnes je rozhodujúca globálna ekonomika a
globálna deľba práce, sú tu vytvorené ucelené globálne
výskumno-vývojové, technologické, výrobné, dodávateľské,
energetické reťazce. Preto tieto staré metódy drastickým spôsobom
môžu zlikvidovať vírus, ale s ním zlikvidujú aj ľudstvo. Tento
problém už nevie riešiť nielen starý kapitalizmus, ale už ani
socializmus, na to potrebujeme vyspelejšiu, inteligentnejšiu
spoločnosť. A tomu ste v r. 1989 zabránili a bránite tomu tupo aj dnes.
O pár rokov tieto súvislosti budú zrejmé, vy tomu svojimi
propagandistickými drístami z brožúrok nemáte šancu zabrániť. A
budete radi, že sa črtá nejaké riešenie, pretože sedieť zavretý
doma pá rokov aj vás prestane baviť.
miki.13
2020-11-30 19:35
Antal nás opět pobavil. To snad nikdo nemůže brát vážně. Návrat do
středověku, islám, zástupy homosexuálů, nemoci, izolace...atd. A k
tomu se máme modlit za návrat komunistů.. Vy nejste revolucionář, vy
jste blázen.
reich.mir.fan
2020-11-30 17:13
Soudružka Monča v posledních měsících zvyšuje aktivitu v psaní
článků v HaNo.Budí to ve mně dojem že asi počítá stím že otěže
strany po Vojtíškovi převeme Kateřina Veliká-Bruselská,že si ji
vezme pod křídlo a dohodí ji místopředsednický flek.Že by nad KSČM
převzal patronát babinec?
jarprchal43
2020-11-30 16:50
Koronavirus zřejmě na Slovensku napadá mozek. Větší hloupost než
Antalovo "Vy sa ešte modliť budete, aby Čína previedla
progresívne zmeny vo svete a aby sa aj v ČR vrátili komunisti,"
jsem v životě nečetl.
salekiv
2020-11-30 15:53
Dějiny jistě nezačaly 17.listopadu 1989. Nezačaly ale ani 7.listopadu
1917 a tím méně 25.února 1948. Nacistická i komunistická totalita
byla pouze smutnými kapitolami 20. století. Obě zřízení měla spoustu
podobných atributů - vládu jedné strany, milióny zmařených životů
a mimo jiné i to, že o sobě tvrdila, že tu budou navěky. Nebyla, z
pohledu dějin skončila neslavně velice brzy. Úporná snaha
bolševických pohrobků neustále se vracet do minulosti a hledat v ní
světlé body, které mají ospravedlnit jejich chování, může oslovit
pouze jedince s nižší inteligencí. Je nehorázné, že se komunisté
snaží si přivlastnit i události z období uzavření VŠ 17. listopadu
1939. Jednak tyto události nemají s komunistickým hnutím nic
společného, jednak v tomto období byli komunisté jako odbojáři
víceméně neaktivní díky německo-sovětská smlouvě o přátelství
ze srpna 1939. Události ze 17. listopadu 1938 tak komunistům slouží
pouze k upozadění nástupu demokracie v roce 1989.
antal
2020-11-30 12:49
och.rana, Vy sa ešte modliť budete, aby Čína previedla progresívne
zmeny vo svete a aby sa aj v ČR vrátili komunisti. Myslím komunistov ako
revolucionárov, ktorí budú pozerať do budúcnosti, nie konzervatívcov,
ktorí sa budú chcieť vracať dozadu. Dejiny totiž 17.11.1989 nezačali,
ale prakticky okrem Číny skončili. Vy ste tak "inteligentní",
že ukončenie dejín oslavujete ako sviatok, hoci ono zvoní umieráčikom
ľudstvu. Obyčajným sedliackym rozumom totiž sa dá vidieť, že náš
svet je založený na tokoch a premenách energie a neustálom viazaní
voľnej energie do zložitejších, vyspelejších a teda efektívnejších
systémov. Zastavenie vývoja v r. 1989 znamenalo, že sa voľná energia
neviaže do nových, pozitívnych programov, tak sa viaže do starých.
Prečo zrazu po r. 1989, po 100 rokoch od "Španielskej chrípky"
sa objavilo niekoľko nových vírusov: SARS 2002, MERS 2012, Ebola, SARS 2
2019? Prečo zrazu stará islamská ideológia je na vzostupe? Prečo tu
zrazu máme zástupy homosexuálov? //// Ani španielska chrípka v r.
1918, ani mor v polovici 14.st. sa neobjavili náhodou, ale boli spojené s
krízou a koncom spoločensko-ekonomického systému (nevoľníctva a
kapitalizmu). A keď v r. 1989, resp. 1998 končil klasický socializmus,
vyžadoval sa nový sociálny program, namiesto toho, značná časť
ľudstva sa vrátila dozadu. Nečudo, že tu máme nové vírusy - a po
SARS 2 logicky prídu ďalšie, ak sa budete tak inteligentne správať,
ako doteraz. Ale trestom za hlúposť je skutočný návrat do stredoveku,
izolácia, zákazy pohybu, kontaktov. Prajem príjemné sedenie doma
nasledujúce desaťročie.
svaty_vaclav
2020-11-30 12:27
Už 30 let mají Češi ten vysněný a vycinkaný polistopadový
kapitalismus a stále se kapitalisti vymlouvají na komunisty. Přitom se
po listopadovém puči 89´ podařilo dokonale rozkrást a vykrást
Československo, takže z výsledků své poválečné 40leté práce
Čechoslováci nic nemají. Různí prokapitalističtí pohůnci a
posluhové polistopadových zlodějů si to pochvalují a zlodějský
polistopadový systém v rozbitém Československu se jim líbí a vyhovuje
jim.
och.rana
2020-11-30 12:12
Odstavec by se, soudružko dezinformátorko, honosící se znalostmi
historie, i takto: Sedmnáctého listopadu 1989 vyšli lidé v Praze do
ulic, aby si připomněli Československo a vyjádřili odpor proti
rozpínavosti bolševiků. Jejich spontánní demonstrace trvala celý den,
v centru města vznikaly hloučky. Mezi účastníky byli vysokoškoláci.
Lidé byli slavnostně oblečeni, protože pro ně to byl svátek. Na
klopách měli trikolóry. Mnozí muži měli čepice tzv. masaryčky.
Brežněv kvůli tomu telefonoval kolaborantovi Bilakovi, v ruském
protektorátu to byl muž číslo 2. Lorenz přikázal proti demonstraci
zasáhnout. --- Možná teké třídní pohled, soudružko. Ale z jiné
strany. Příští rok bude slavit Tvoje strana slavit 100 let. Možná,
že by to byla vhodná doba, aby byla zrušena. Soudružko, neruš však
HaNo. Připravila bys nás o pravidelnou komickou vložku dne. Děkuji.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.