Reklama
Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Ozeleněné střechy vracejí život na zastavěné plochy

Plocha zelených střech v České republice se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Ke konci roku 2019 zabíraly rozlohu 1,58 milionů metrů čtverečních, vyplývá z měření odborníků z brněnského Svazu zakládání a údržby zeleně. Zelené střechy vznikají na školách, školkách, nemocnicích či knihovnách i na soukromých domech.

V roce 2019 přibylo v České republice 256 000 metrů čtverečních zelených střech. Meziročně je to nárůst o 9000 metrů čtverečních. »Naším snem jsou zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé republice, které tam developeři chtějí sami od sebe a budují je bez dotací,« říká zahradník Josef Zapletal.

Obrat sektoru zelených střech v roce 2019 dosáhl 460 milionů korun, což představuje meziroční růst o 11 procent. »Růstové tempo v odvětví zelených střech je 5,5krát silnější než tempo růstu pozemního stavitelství, z čehož vyplývá, že stále více zamýšlených staveb vzniká se zelenými střechami,« uvedla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.

Prostor pro flóru i faunu

Podle ní si například díky aktivitám, jako je soutěž Zelená střecha roku, lidé více uvědomují, že střechy nabízejí volný prostor s ideálními podmínkami pro pěstování určitých typů rostlin i šanci, jak zvýšit podíl zeleně v rozšiřující se zástavbě. »Více vegetace na střechách umožňuje efektivnější zadržování vody a její následné odpařování, díky kterému se okolí ochlazuje a výrazně se snižuje prašnost. Na zelených střechách také vzniká prostředí, ve kterém nalézá domov mnoho užitečných druhů hmyzu a další fauny, což přispívá ke zvyšování biodiverzity,« uvedla Šimečková.

Zelené střechy převažují na novostavbách. Ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než u již hotových staveb. Investory zelených střech jsou nejčastěji soukromé osoby nebo firmy, ale přibývá i veřejných zakázek. Mezi soukromými zakázkami výrazně dominují rodinné a bytové domy, mezi veřejnými zejména školy, školky, nemocnice, budovy úřadů či knihovny.

Nedokonalá legislativa

Trendem zůstává využívání zelených střech jakožto opatření, která stavebníkovi pomáhají vyhovět legislativě a zadržet srážkovou vodu na pozemku. »V české legislativě však stále chybí konkrétní úprava, která zelené střechy zasadí do kontextu výpočtu množství odváděných srážkových vod, což způsobuje aplikační nejednotnost v praxi,« poznamenala Šimečková. Silným trendem je ozeleňování pohledových ploch, a pokud možno i zpřístupnění takových ploch pro příležitostný pobyt.

Podle České rady pro šetrné budovy by stát i města měly zelené střechy na nových i renovovaných budovách podporovat. Rada zahrnula požadavek na započítávání zelených střech do povinného koeficientu zeleně u připravovaných projektů mezi svá doporučení New Green Deal, uvedla její ředitelka Simona Kalvoda.

»Započítávání zelených střech do koeficientu zeleně pomůže motivovat developery k tomu, aby je daleko více na svých novostavbách projektovali. Nová výstavba tak nebude zhoršovat problém tepelného ostrova, který města vytvářejí díky kumulaci tepla nad klasickými střechami a asfaltovými povrchy silnic a prostranství,« dodala Kalvoda.

Dotace se zvyšují

Budování zelených střech ministerstvo životního prostředí podporuje i prostřednictvím dotací. Ty nedávno dokonce navýšilo, aby motivace pro jejich realizace byly ještě vyšší. O příspěvek na výstavbu vegetačních střech můžou vlastníci a stavebníci rodinných i bytových domů žádat v programu Nová zelená úsporám v rámci energeticky úsporných rekonstrukcí či staveb rodinných a bytových domů. Podpora se poskytuje formou fixní dotace nově ve výši 800 Kč/m2 plochy vegetačního souvrství střechy a vztahuje se na výstavbu extenzivních, polointenzivních a také intenzivních zelených střech.


Stavby by měly být přátelské k životnímu prostředí

Otázky Haló novin pro Marii Pěnčíkovou, stínovou ministryni životního prostředí za KSČM

Ornou půdu – často vysoké bonity – po roce 1989 pokryly obří skladové haly. Tisíce hektarů jejich střech se nevyužívají ani pro fotovoltaiku, ani nejsou ozeleněné. Nemělo by se ošetřit zákonem, aby tyto stavby musely být »environmentally friendly«?

Máte pravdu, po roce 1989 zmizely opravdu tisíce hektarů dobré, i vysoce kvalitní půdy, pod halami, skladovacími prostory nebo prostě jen jako parkoviště. Využívat i tyto plochy »environmentally friendly« je hlavně v poslední době čím dál aktuálnější a myslím, že je opravdu načase jít tímto směrem. Máme problémy se suchem, řešíme, jak udržet vodu v krajině, a toto by mohla být jedna z cest, jak tomu napomoci. Teď už ty haly nezbouráme, můžeme z nich ale udělat pro životní prostředí příjemnější a přínosnější stavby. Možná dřív zkusit více motivační formu než přímo nařízení zákonem, ale dokážu si představit, že je to i legislativně upraveno. Jen víme, že cesta dobrovolnosti je příjemnější.

Vybudování zelené střechy i její údržba jsou »drahý špás«. Současné dotace považujete za dostatečně motivující; jak by se dal zájem stavebníků o zelené střechy zvýšit?

Vybudování zelené střechy je opravdu drahý špás a je pravda, že velice často je to jeden z důvodů, proč do zelených střech firmy, případně i jednotlivci, neinvestují, a proč zelené střechy nerealizují, i když mají na ně vhodné budovy a vybudování by bylo možné. Jak už jsem zmínila výše, potřebujeme je motivovat zelenou střechu vybudovat, ale k tomu potřebují i finanční zajištění. Formy dotací a jejich nastavení by se v tomto případě mělo přizpůsobovat požadavkům. Zejména u samospráv by to měla být priorita ministerstva životního prostředí. Obecních budov, které by byly pro tyto projekty vhodné, najdeme určitě stovky, ale bez dotací obce nemají finance na to do nich investovat.

Pro města jsou důležité všechny zelené plochy. Na jedné straně se dotují zelené střechy, na straně druhé třeba zahrádkáři nejenže na žádné dotace nedosáhnou, ale navíc jejich osady pohlcují developerské projekty. Jaký je postoj KSČM k tomuto problému?

Tak to je samostatná stránka tohoto problému. Zahrádkářské svazy se potýkají nejen s úbytkem ploch, které mohou ke své činnosti využívat, ale také s úbytkem členů a řadou dalších problémů. V tomto má KSČM poměrně jasno, tuto svazovou činnost dlouhodobě podporujeme ve všech směrech. To, že developerské firmy zabírají stále další a další plochy, je teď už zásadní problém a je potřeba ho řešit. Už v minulém volebním období došlo k novelizaci zákona o zemědělském půdním fondu, novelizací prošel stavební zákon.

Jak se ukazuje, stále ale je ochrana půdy v některých ohledech nedostatečná a zábory zbytečně velké. Český zahrádkářský svaz se snaží zastavit trend úbytku zahrádkářských kolonií a posílit právní ochranu osad, aby dál plnily své funkce. Ale zahrádkářský zákon leží ve Sněmovně už více než rok a není vůle poslanců tento návrh projednat. My snahu měli, koneckonců je pod návrhem podepsán i předseda našeho poslaneckého klubu Pavel Kováčik, ale, bohužel, ne všichni se shodují na důležitosti přijetí tohoto zákona.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.