Reklama
Pohled do zahrady z galerie. FOTO - Wikimedia commons

Květná zahrada zachráněna před hrabivostí církve

Nejvyšší soud potvrdil verdikt, podle kterého Květná zahrada v Kroměříži, památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstane ve vlastnictví státu.

Rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži a zlínského krajského soudu zůstávají v platnosti, sdělila bez dalších podrobností kroměřížská soudkyně Jana Ivánková. Dovolání proti verdiktu podávalo olomoucké arcibiskupství. Podle ředitele Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Šubíka z rozhodnutí soudu vyplývá, že památkáři dodrželi zákon o církevních restitucích. »Podle něj jsme správně zahradu neměli vydat. Národní památkový ústav tedy postupoval v souladu s legislativou a potvrdilo se to i tímto rozhodnutím,« řekl Šubík.

Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka v pondělí řekl, že současný stav kauzy ani případné další kroky nebude komentovat s ohledem na to, že arcibiskup Jan Graubner i pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík se léčí z koronavirové nákazy.

Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí netýkalo.

Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích je tedy nelze ani vydat.

V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Ze čtveřice památek ve Zlínském kraji spravovaných Národním památkovým ústavem přilákala v letošním roce nejvíce návštěvníků právě kroměřížská Květná zahrada. Bylo jich 79 614, o rok dříve 112 022.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 141 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2021-01-01 21:49
Pane Prchale. Jmenujte aspoň nějaké nadace třeba z 15. století. Nebo z
doby pobělohorské. Vaše vlezlost hraničí s hloupostí. A to myslíte
vážně, že na ni někoho, tedy mimo soukmenovců, nachytáte? Vás
zřejmě na Západ za socíku vysílala církev svatá, na svoje vlastní
náklady.
jiri_urban
2020-12-14 07:07
Taky získávala majetky za čarodějnických procesů, kšefty s nacisty
za druhé světové války, praní špinavých peněz ve vatikánské bance
v osmdesátých letech pro mafii atd.
jarprchal43
2020-12-12 10:09
Kdyby komunisti znali skutečné dějiny, věděli by, že církev
získávala majetek především dary a nadacemi. Pro církevní desátek
by mohli mít pochopení, neb sami vybírali nemalé členské
příspěvky. Krádež jako způsob získání majetku zavedli do ekonomiky
až oni.
hajek.jiri51
2020-12-11 13:22
Jak církev k bohatsví přišla? Nad tím se zamyslete milý Wladi-ne.
Zlodějinami, tak že komunisté jen křivdy napravili, vy
"svíčkovej dědku".
wIadin
2020-12-10 00:01
To by nebyli soudruzi, aby se neradovali z každé krádeže. Jen pro
připomenutí z historie zahrady: "Květná zahrada byla založena
biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na
neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní
název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které
byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali
italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro
Tencalla." Jakou zahradu založili komunisté?
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.