Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Pandemie mění trh práce

Český trh práce prochází největší proměnou za poslední dekádu. Desetitisíce pracovních míst i samotné firmy ohrožují dopady pandemické krize. Ta prudce zrychluje digitální transformaci řady odvětví i globální ekonomiky a zároveň nejvíce postihuje sektor těch služeb, které se neobejdou bez setkávání většího množství lidí. Jde zejména o gastronomii, turistický a zábavní průmysl.

V minulých dnech v této souvislosti vzbudily pozornost výroky předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. Ten prý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nechodil kolem horké kaše a vyjádřil se v tom smyslu, že restaurací je nadbytek a mnohé z nich mohou zkrachovat. Rozpoutal tím bouři na sociálních sítích i v médiích.

»K mému výroku, který prošel mnoha médii v podobě, která jej bohužel ne úplně přesnou interpretací posunula do jiné roviny, než byla moje odpověď na mikrofon, mohu jenom dodat, že pandemie koronaviru mění vývoj ekonomiky v celém světě, a přirozeně i u nás,« upřesnil Dufek. »Zkrátka, trh práce se mění a nikdo již nemůže počítat s tím, že se, po odeznění pandemie, situace vrátí do stavu, jako tomu bylo v únoru letošního roku, než pandemie vypukla u nás i v Evropě. Takže když jsem o tom hovořil, měl jsem na mysli skutečnost, že prostě návrat hostů do restaurací již nebude v takovém množství, jako tomu bylo před pandemií. Proto také logicky řada z nich ukončí svůj provoz. Nedokážu odhadnout, kolik jich přesně bude, to je věcí příslušných odborníků, ale problém spočívá v tom, že řada majitelů hotelů a restaurací, a to včetně jejich zaměstnanců, se bude muset nakonec poohlédnout po jiném zaměstnání. To je prostě zákonitost vývoje ekonomiky.

Problém spočívá v tom, že zaměstnanci, které jako odbory zastupujeme, jsou zvyklí počítat i s vynucenou změnou zaměstnání či dokonce profese, ale pro živnostníky (OSVČ) je to nová životní situace, se kterou se řada z nich zatím neumí myšlenkově srovnat. Ale i oni si nakonec budou muset připustit, že ne všichni se vrátí ke svým vysněným metám, to je k tomu, jak budou i nadále dobře podnikat v jejich oboru a jak se budou snažit dobře posloužit jejich hostům a zákazníkům,« uvedl Dufek.

Pomoci mohou školy

Kapacity rekvalifikací se v důsledku pandemie COVID-19 musejí zvýšit na desetinásobek, vyplývá z vyjádření odborníků. Vloni se rekvalifikovalo 9561 lidí. Desetinásobné zvýšení ale současný systém rekvalifikací kapacitně neumožňuje, proto je nutné zapojit střední školy. Ty by mohly rekvalifikovat až 75 procent uchazečů. Z kvalifikovaného odhadu společnosti Moore CR a Unie zaměstnavatelských svazů vyplývá, že střední školy by tak díky tomu získaly do rozpočtu stovky milionů korun ročně.

Nezaměstnanost se aktuálně pohybuje kolem 3,7 procenta, podle odborníků je však nárůst počtu nezaměstnaných nevyhnutelný. Již nyní je to znát v gastronomii a cestovním ruchu. Jakmile skončí vládní podpůrné programy, lze v těchto odvětvích předpokládat zvýšenou nezaměstnanost a současně nutnost většího počtu rekvalifikací. K uspokojení tak masivní poptávky by měl být využit nový systém, tzv. modularizovaných rekvalifikací, včetně masivního zapojení středních a vyšších odborných škol.

»Pokud to vztáhneme na očekávanou potřebu, tedy uskutečnit vyšší desítky tisíc rekvalifikací, kdy se v celkovém čísle pohybujeme okolo 100 000 rekvalifikací v horizontu dvou let, předpokládáme, že přibližně 60 000 až 75 000 by mohly obsáhnout právě střední školy,« uvedl Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Konfederace je spolurealizátorem projektu KVASAR (Kvalita systému akreditací a rekvalifikací). Mezi další zapojené organizace patří ministerstvo práce a sociálních věcí, poradenská společnost Moore CR a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Vedle odborných středních škol si projekt klade za cíl navázat spolupráci i s konkrétními firmami a umožnit rekvalifikovaným osobám absolvovat zde praxi.

Nově podle projektu bude možné zohlednit dosavadní zkušenosti a rekvalifikovat zájemce jen v těch oblastech, které opravdu neumí. Současný systém rekvalifikací totiž není dostatečně flexibilní. I když člověk má nějaké zkušenosti v oboru, stejně musí rekvalifikaci absolvovat v plné délce.

Úkol pro úřady práce

»Když se podíváte na nabídku volných pracovních míst, zjistíte, že úřady práce nabízejí volná místa především v dělnických a technických profesích. Na trhu práce jsou potřeba šikovní řemeslníci, ale také i středoškoláci, kteří jsou schopni obsluhovat moderní techniku a stroje, o vysokoškolácích technického zaměření ani nemluvě. Právě v těchto případech by měly sehrát svoji roli úřady práce, a to organizováním rekvalifikačních kurzů, jichž by mohli využít lidé, kteří jsou a budou propouštěni ve službách, a kteří by se měli rekvalifikovat pro jiné profese. Podle mého názoru úřady v posledních letech tuto činnost nevykonávají v dostatečné a potřebné míře,« připomněl Dufek.


Nezaměstnanost spíše poroste

Otázky Haló novin pro poslance Stanislava Grospiče (KSČM), předsedu Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska

Na jedné straně roste a jistě ještě bude růst nezaměstnanost, na straně druhé mnohé firmy tvrdí, že se neobejdou bez zahraničních dělníků. Zdá se, že mnoho Čechů raději žije z podpory státu, než by vzali namáhavější práci…

Pandemie koronaviru zcela určitě ovlivní strukturu trhu práce. Je otázkou nakolik a v jakých oblastech. Myslím si, že více rozšíří formy práce zejména ve službách, které nebude nezbytné konat přímo nebo stále u pracoviště, ale kombinovat prací z domova. Tedy něco podobného, co se dnes skloňuje jako home office. To ale budou jen určité sektory ekonomiky a nebude to převažující možnost výkonu práce.

Dnes se hovoří o skutečnosti, že v České republice se nezaměstnanost zvolna zvedá nad 3,7 procenta. Můžeme a nemusíme to vnímat dramaticky, ale dle mého odhadu bych vyjádřil obavu, že se spíš bude nezaměstnanost zvedat. Nejde zde jen o služby v oblasti pohostinství, ubytování. I ve strojírenství, stavebnictví se začíná projevovat problém menších firem jednak s nedostatkem zaměstnanců a jednak s propojeností s velkými firmami a nadnárodními společnostmi. Úlohu zde budou hrát účelné státní investiční pobídky do rozhodujících segmentů ekonomiky. Nemyslím si, že většina ekonomicky aktivních občanů, kteří z různých důvodů přišli nyní o zaměstnání či kvůli pandemii jsou odkázáni na různé formy podpor, nechtějí jít pracovat do namáhavějších profesí. Zde musí velice aktivní úlohu sehrát stát a úřady práce.

V nedávné minulosti řada profesí, zejména řemeslných, byla nahrazovaná dovozem »levnější« pracovní síly ze zahraničí. Tomu asi nebude možné zcela zabránit a ani z ekonomického pohledu to nebude úplně možné. Stát ale může výrazně zvýšit prestiž a podporu výuky řemesel, středních odborných škol, učňovských středisek.

Stále se nepodařilo spustit »nový kurzarbeit«, který měl ve firmách udržet kvalifikované zaměstnance. Jaký je názor odborů, kde se stala chyba?

Chyba je, že dnešní vláda promrhala čas na přípravu zákona, který by tuto záležitost řešil a přinesl by očekávaný efekt. Dnes je situace taková, že zákon je v určité podobě předložen a do něj načteny dva protichůdné pozměňovací návrhy, které z mého pohledu neřeší faktickou pomoc ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Kombinovat německý model s různými představami v zemi, kde takový zákon nikdy nebyl, je obtížné a není to správné. Z mého pohledu se může zvolit německá varianta, ale pak se musí počítat s jejím relativně dlouhodobým náběhem (firmy si tam samy přispívají do fondu, z něhož se naopak za přísných podmínek čerpá pomoc), nebo se zvolí forma přímé okamžité pomoci státu alespoň formou úvěru. Tuto druhou cestu nyní pro Českou republiku a naše firmy vidím jako reálnější.

Po roce 1989 struktura vzdělávání dlouhodobě neodpovídá potřebám naší ekonomiky. Mohla by pandemická krize být příležitostí ke změně?

Po roce 1989 prošla naše společnost hlubokou, často velice divokou, transformací ke kapitalistické ekonomice. Některá odvětví, například textilní průmysl, byla téměř zlikvidována. A nejen ta. Odlišme vědeckotechnický vývoj od kapitalistického vývoje, který je hnán především snahou o maximální zisk a co nejlevnější pracovní sílu. Pandemická krize vývoj zcela určitě ovlivní. Jde však o to, zda nejbohatší nadnárodní korporace, banky, ještě více zbohatnou a drtivá většina prostých lidí zchudne.

Otázka nicméně zněla trochu jinak, mohla a měla by pandemická krize ovlivnit formy vzdělávání, a to zejména v oborech, kterých se – jak se nám dnes ukázalo - výrazně nedostává, řemeslných, technicky specializovaných, lékařských i školských.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 3 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-12-17 19:49
Ukazuje se, že velká část toho slavného terciálního sektoru není
vůbec potřeba.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.