Reklama
Rozhovor Haló novin s vysokoškolským studentem Romanem Čučelou z Prahy

Výuka dějin na základních a středních školách nepodporuje kritické myšlení

Co a kde studujete?

Studuji politologii a mezinárodní vztahy na Karlově Univerzitě.

Kolik je vás studentů tohoto oboru?

Ročníky v tomto oboru přijímají nad 200 studentů. Vzhledem k tomu, že na předmětech jsou často menší skupiny studentů, a protože zvolení si, v jakém pořadí bude kdo dělat jaké předměty, závisí ve velké míře právě individuálně na studentech, neumím odhadnout, kolik je nás v současné době v ročníku.

Studenti si sami volí, v jakém pořadí budou některé povinné předměty plnit. Některé povinné předměty na sebe navazují, a musíte je tedy splnit v jistém pořadí. Ale je už na studentech samotných, jestli se rozhodnou zapsat si dané navazující předměty například v prvním, druhém a třetím semestru, nebo až v semestru třetím, čtvrtém a pátém. Několik povinných předmětů navíc žádnou prerekvizitu nemá. (Prerekvizita = povinnost absolvování určitého předmětu, která musí být splněna před umožněním studia dalšího předmětu – pozn. aut.)

Čím vás právě tento obor zlákal, co se vám na něm líbí? A zajímal jste se o politiku a humanitní vědy od raného mládí?

Ano, o politiku jsem se začal zajímat na základní škole, společně s historií. Můj zájem o historii však nikdy nešel do takové hloubky, spíše mě zajímala širší politická témata v historii než například kultura v historii či životy historických osobností. Proto jsem se rozhodl pro tento obor, který je zaměřen na politická témata, a i historická témata jsou zaměřena na to, co mě zajímá.

Promiňte mi možná nepatřičnou otázku: Je politologie praktický obor pro současný svět? Neměli by mladí lidé spíše pracovat tvůrčím způsobem, něco vyrábět, vytvářet, aby viděli za sebou kus odvedené práce?

Otázka nepatřičná rozhodně není. Každý člověk by měl mít možnost rozvíjet se v oblastech, které ho baví a které mu jdou. A i různé studie, články či knihy jsou přece odvedenými »kusy práce«, které za sebou člověk může vidět.

V části společnosti převládá kritika některých humanitně orientovaných oborů, které podle některých občanů nemají pro společnost valný smysl. To se týká i politologie. Jak obhajujete potřebnost své odbornosti?

Víte, já s touto kritikou do jisté míry souhlasím. Je otázka, kolik lidí v jakém oboru společnost potřebuje, a já se domnívám, že některé technické obory by potřebovaly víc lidí než obory sociální. Proto by Česká republika dle mého názoru měla prioritizovat (upřednostňovat - pozn. aut.) technické obory a konečně také přestat přehlížet odborná učiliště. Že by však nebyla politologie vůbec potřeba, to už si nemyslím. Je potřeba v oblastech, jako je například veřejná správa nebo předvolební průzkumy, případně se lidé, kteří vystudují politologii, mohou uplatnit jako političtí komentátoři. Studium mezinárodních vztahů je pak uplatnitelné například v diplomatické službě. V některých případech a při dalším studiu se teoreticky zaměření studenti mohou později uplatnit jako vědečtí pracovníci.

Jak probíhá distanční studium v současné době u vás?

Přednášky probíhají přes online platformy Zoom nebo Microsoft Teams. Úkoly často spočívají v povinné četbě odborné literatury, takže vlastně podobně jako při studiu v normálním režimu. Cvičení pak může probíhat ve formě odpovídání na otázky k některému textu, který nám byl zadán. To umožňuje online platforma Moodle. Nebo může být na každé hodině náhodně vyvolán nějaký student, který má poté přednést aktuality o studovaném regionu.

V čem vidíte výhody distančního studia a v čem jeho nevýhody?

Snad největší výhodou je, že Národní knihovna umožnila vysokoškolským studentům přístup do digitální knihovny z domova. I když je tedy stále zavřená, je vlastně přístupnější. Nevýhodou je určitě snížená možnost komunikace s vyučujícími. Některé jiné obory ale mohou být, a nejspíše jsou, znevýhodněny více než tento obor, protože výuka na těchto oborech se hůře provádí v elektronické podobě a může tím být limitována.

Ano, to je především medicína. Tento obor je tak náročný a vyžaduje praktické poznání, že jej nelze studovat jen distančně. - A je dnes zcela samozřejmé, že všichni studenti jsou online, že disponují dobrými technickými prostředky pro distanční výuku?

Nevím o nikom, kdo by neměl vůbec přístup k internetu. Ne každý už má ovšem webkameru nebo kvalitní mikrofon.

Myslíte, že platí, že současná mladá generace je sice plně elektronizovaná, avšak neporadí si s posláním obyčejného dopisu z pošty? Měla jsem totiž takovou konkrétní zkušenost.

Elektronizovaní jsme určitě. Netuším však, jak je to s posíláním dopisů. O tom jsem si s nikým nepovídal, a nemohu tak mluvit za ostatní. Ale já to tedy umím.

Jak se na fakultě jazykově rozvíjíte?

Výuka cizích jazyků na fakultě existuje již pouze na odborné úrovni, nikoliv pro začátečníky. Na odborné úrovni nabízí fakulta anglický, německý, ruský, francouzský, španělský a italský jazyk. Alespoň jeden z těchto jazyků je také potřeba si zvolit. To je celkem široký výběr. Větším problémem je to, že určitě ne všechny střední školy nabízejí výuku většiny těchto jazyků. Moje střední škola například nabízela jen němčinu a francouzštinu. Studenti však mají možnost zapsat si cizí jazyky pro začátečníky na jiných fakultách jako volitelné předměty.

Je na vaší fakultě dbáno i na rodný jazyk? Ptám se proto, že jazyková kultura dosti upadá a i lidé vzdělaní mluví na veřejnosti nespisovně.

Na spisovnou češtinu se hledí v seminárních pracích. Máte možnost politologii studovat na zahraničních univerzitách? V normálním režimu ano, téměř v celé Evropě, ale i mimo ni. V současnosti ale tuto možnost, vzhledem k pandemii koronaviru, nelze využít a studenti, kteří v minulém semestru jeli studovat v rámci nějakého programu do zahraničí, se museli vrátit.

Máte nějaký vzor mezi politology?

Nedá se asi říct, že bych měl přímo vzor mezi politology. Zajímavý mi přijde Michael Parenti, americký levicový politolog a kritik. Kritizuje kapitalismus a imperialismus a s tím i americkou domácí asociální politiku i agresivní zahraniční politiku. Právě pro tuto svou dlouhodobou kritiku mě zaujal. Přiznám se ale, že ho budu muset ještě důkladněji prostudovat. Není zrovna jedním z těch, o kterých by se učilo. Říká se, že studenti humanitních oborů univerzit jsou spíše levicověji zaměření, v každém případě jsou liberální. Je to tak? Probíhají mezi vámi vášnivé politické debaty? O tom, jestli jsou tyto volby demokratické, se nediskutovalo, ale osobně si myslím, že je určitě k čemu mít výhrady. Už jen to, že celý volební systém je dominován dvěma stranami. Obě tyto strany mají za sebou bohaté dárce a téměř veškerý mediální prostor věnovaný politice je vymezen právě pro ně. Ostatní strany leží na okraji pozornosti a je nad jejich síly cokoliv na tom změnit. Změna by musela přijít od establishmentu, ale tomu tento systém vyhovuje. Sbor volitelů umožňující, aby zvítězil kandidát, který nemá většinu hlasů od lidí, a možnost získat tyto volitele i v případě, že kandidát byl sice první, ale nemá nadpoloviční většinu hlasů ve státě, by se také daly kritizovat.

Setkali jsme se u Hlávkovy koleje v Praze, kde bydlel do osudného 28. října 1939 student medicíny Jan Opletal, první studentská oběť německé nacistické okupace. Co říká toto jméno studentům vašeho oboru? Znají tuto historii, nebo jsou již jen ve vleku událostí 17. listopadu 1989?

Myslím si, že Jan Opletal představuje pro všechny studenty a studentky symbol odvahy a každý k němu má úctu. Stejně tak všichni znají tyto historické události. Ale připomínání si 17. listopadu 1989 leckdy přehluší připomínání roku 1939, a toto datum přeřadí na druhou kolej. A to je podle mě škoda.

Slavíte Mezinárodní den studentstva? Znají vaši spolužáci jeho smysl a význam?

Ano, toto je studentům známo. Myslím si, že to vyplývá už z předešlé odpovědi. Historie a význam svátku jsou známy, ale určitě dochází k jeho upozadění událostmi roku 1989.

Jak aktivní jsou studentské organizace na UK a na vaší fakultě? Však všichni zastřelení mladí muži 17. listopadu 1939 byli funkcionáři studentského hnutí. Většina byla pravicově zaměřená, nacionalistická, jen jeden byl autenticky levicový - Marek Frauwirth.

Studentské spolky existují a jsou aktivní. Pořádají společenské akce, organizují debaty a tak dále. Pokud vás zajímají levicové studentské organizace, tak ty neexistují.

Jak kvalitní je vaše výuka historie na fakultě? Slyšela jsem názor jistého historika z ÚSTR, že mladí historici jsou prý ve vleku revizionismu, to jest, že neznají historii 50. let a politických procesů, které prý zpochybňují. Říkal to stylem, že se o tom ani na fakultách neučí. To je pochopitelně nesmysl.

Výuku historie na fakultě bych hodnotil jako kvalitní. Je bohužel nutné si přiznat, že ti, co volají po zkvalitnění výuky historie, mají naopak za cíl její kvalitu snížit. Rádi by z historie vytlačili to, co se jim ideologicky nehodí, a mluvili by jen o tom, co podporuje jejich světonázor. Působí to, jako by podle nich výuka dějin měla začínat i končit padesátými lety.

Výuka dějin na základních a středních školách přitom nepodporuje kritické myšlení o dějinách. Na vysokých školách, alespoň na mé fakultě, již nabourává některé zažité představy, ale studenti jsou již ovlivněni dřívější výukou. Proč si tito historici – viz jistý historik z ÚSTR - nestěžují také na to, že nikdo nezná Antonína Kalinu? Zachránil přece více než 900 lidských životů v koncentračním táboře. O něm se ale mlčí a některým historikům toto ticho vyhovuje.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 41 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2020-12-31 13:35
Nevím, že bych napsal něco o husitech a Komenském. Má chudák
vymetenou palici, ten hajek.jiri51. Ale literární sloh má, pravda,
vytříbený.
fronda
2020-12-31 12:51
Evidentně jarprchal43
donald.kaczerowski
2020-12-31 08:07
Ten Hájek už propil palici? co to tady vykládá? Jací husité a
Komenský, Jaký Jarda? Vždyť je řeč o něčem jiném. A ten
zpovídaný jinoch se jmenuje Roman.
fronda
2020-12-31 01:03
Stačilo by zvýšit náročnost některých škol, učební obory by se
zase zaplnily. --- Režim neustále vede všeobjímající
antikomunistickou propagandu, např. vpašovává lživé zmínky do
filmů, do zpravodajství, nutno uznat, že to mají slušně zmáknuté.
Prostě to chce nenechávat výchovu na škole, na youtuberech atd., ale
prozradit svým dětem nebo vnoučatům, jak to tehdy opravdu bylo.
smiricky.jan
2020-12-30 22:28
Mladý soudruh žvaní stejně jako politici, kteří mají plnou hubu
keců o tom, jak je třeba posilovat učňovské obory (což je mimochodem
ukrutný nesmysl) a když se jich člověk zeptá, na jaký učňák chodí
jejich děti, tak se dozví něco o osmiletém gymnáziu:-)
Vladimir.novak1
2020-12-30 14:07
Parafrázuji."Jen více takových Čučelů" KSČM se pak bude
obdobně jako dřívejší dikové tetelit blahem!
hajek.jiri51
2020-12-30 13:52
No to je balvan "ducha" ten náš zasloužilý odbojář Jarda.
On ví, že naše "moderní" pojetí dějín, převracejíce vše
Husity a Komenským počínaje a 89. konče, rukama a hubama zaprodanců,
je to nejpravější pravé ořechové.
Vladimir.novak1
2020-12-30 10:49
Ano,je humorista.A nikdy nic užitečného dělat nebude.Svoje si ovšem
dovedně obhájí.
jarprchal43
2020-12-29 22:37
Mladý chlapec je humorista. Ví že technické obory by potřebovaly víc
lidí než obory sociální, tak šel studovat politologii.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.