Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Pro úložiště jaderného odpadu zbývají čtyři lokality

Všechny země provozující jaderné reaktory řeší otázku, jak naložit s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Odborníci z celého světa se shodují, že nejbezpečnějším řešením je výstavba hlubinného úložiště, které tyto odpady bezpečně oddělí od životního prostředí na stovky tisíc let.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Ve zmíněných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Komu slouží kverulanti?

Kabinet také schválil věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Finální znění zákona plánuje ministerstvo předložit v příštím roce. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci. Obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty. Hned 9. ledna půjdou už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. »Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru,« řekl Havlíček.

Čeká se na zákon

Ministr už dříve uvedl, že plánované průzkumné práce ve čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost zmiňovaný zákon nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve. Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity.

Platforma proti hlubinnému úložišti dlouhodobě prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. V tiskové zprávě uvedla, že výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva, nejsou odborným oponentním řízením, jak jej obce a spolky požadovaly.

»Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z vytipovaných míst přehlíží,« řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.

Ředitel SÚRAO Jan Prachař uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin. »Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích,« dodal.

Jak bude úložiště vypadat?

Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady, ke kterým patří i vyhořelé jaderné palivo, bude mít dvě hlavní části: povrchový areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí. V současné době vychází koncept hlubinného úložiště z předpokladu, že v areálu bude ve stejné době probíhat výstavba úložiště i jeho provoz (tj. ukládání radioaktivních odpadů). Tyto části budou od sebe fyzicky oddělené. Největší část povrchového areálu zabere běžný provoz zaměřený na hornické práce související s výstavbou hlubinného úložiště, výrobu bentonitu a bentonitových segmentů. Příjem kontejnerů, obsahujících radioaktivní odpady, bude probíhat v menším střeženém aktivním provozu. Dále povrchový areál obsáhne administrativní a provozní budovy, technické zázemí (trafostanice, čistírna vod apod.) a manipulační plochu pro odvoz rubaniny z těžebních tunelů. Největší částí podzemních prostor bude rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivními odpady. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů. Ostatní radioaktivní odpady (například ze zdravotnictví) budou uloženy do ukládacích komor. V současnosti uvažovaný objem úložiště pojme odpad ze stávajících provozovaných jaderných elektráren a do budoucna plánovaných tří nových jaderných bloků.


Vláda je dostatečně vstřícná

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM

Jaký je postoj KSČM k dalšímu rozvoji jaderné energetiky v ČR?

KSČM podporuje od samého počátku rozvoj jaderné energetiky z prostého důvodu, protože nemáme podmínky pro zajištění energetické bezpečnosti využitím přírodních zdrojů jako je sluneční energie, energie větru nebo vodní energie. Jsme průmyslová exportní země a potřebujeme nutně stabilní dodávku poměrně velkého množství elektrické energie. V našich podmínkách toto zajistí právě jaderná energetika. Mnozí namítají, že nyní elektrickou energii vyvážíme, ale to je pouze přechodné období a po odstavení uhelných elektráren nebude jiná náhrada než právě jaderná energetika.

Postupuje vláda vůči dotčeným obcím dostatečně vstřícně a transparentně?

Domnívám se, že vláda postupuje dostatečně vstřícně; zejména v oblastech, kde jsou jaderné elektrárny, obce značně profitují z jejich přítomnosti. Při přípravě úložišť jaderného vyhořelého paliva je situace komplikovanější. I když obce, v jejichž katastru se uvažuje o úložišti, dostávají benefity, občanské iniciativy neberou v úvahu opatření, která budou právě pro úložiště zajišťována, a nezajímají je ani profity, které obce právě z provozování úložišť budou mít. Snad časem budou vstřícnější, až se seznámí se všemi podrobnostmi a bezpečností provozu takového úložiště. Je to ale ještě běh na dlouhou trať.

Co si myslíte o tom, že lidé protestují proti uložení extrémně zabezpečeného jaderného odpadu, a nezajímají je desetitisíce jaderných náloží, které jsou neustále připravené k odpálení?

Osobně se domnívám, že je to částečně neinformovanost a částečně podléhání katastrofickým scénářům spojených s případnou havárií úložiště. Podmínky, které jsou ale pro zabezpečení takového úložiště, jsou dle mého názoru tak propracované, že není nutné se obávat, a navíc v budoucnu bude velmi pravděpodobně možné další využívání takto uskladněného vyhořelého paliva. Lidé prostě více věří pověrám a katastrofickým scénářům než realitě a garancím státu.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.