Reklama
Jedna z milionů finských saun. Finové si život bez saunování nedovedou představit. FOTO - Pixabay

Sauny v UNESCO. Finové se dočkali prvního zápisu

Finská tradice saunování byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Rozhodl o tom před Vánocemi mezivládní panel této Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. Podle finského úřadu pro správu muzeí je to první položka Finů na seznamu. K ní 17. prosince přibyla i ruční výroba krkonošských vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí. I nápoj jihoamerických indiánů.

Ve Finsku, které má přes 5,6 milionu obyvatel, je asi 3,2 milionu saun a přibližně 90 % Finů posedí v sauně každý týden. »Sauna je nedělitelnou součástí všedního dne a oslav, tělesného a duševního zdraví a finského způsobu života,« řekla finská ministryně pro vědu a kulturu Annika Saarikková. K živoucímu dědictví patří i zvyky a tradice, které jsou ve Finsku se saunováním spojeny. Návštěvy sauny jsou opěvovány v písních a jsou součástí legend. Před zápisem se Finsko muselo zavázat, že bude pečovat o pokračování původní tradice saunování a bude zdůrazňovat její význam pro finské obyčeje, zdraví a blaho a také pro demokracii.

Na seznam byla nově zapsána i česká ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek. Sedmnáctého prosince výbor rozšířil seznam o 18 položek, mezi nimiž je příprava a konzumace kuskusu, řemeslná výroba hodinek ve Švýcarsku a Francii, dostihy dromedárů ve Spojených arabských emirátech a Ománu či závod v kosení louk v Bosně a Hercegovině. Přibyla i tradice výroby benátských skleněných perel. Vytvoření seznamu nehmotného dědictví bylo schváleno v roce 2003 a aktuálně se na něm nachází zhruba 500 položek. Na listině jsou tradice, řemesla, obyčeje či folklórní projevy z celého světa. Také osvěžující letní nápoj tereré, který se připravuje podle staré receptury jihoamerických indiánů guaraní, se dostal na seznam dědictví. Bylinný nápoj s povzbuzujícími účinky se stal prvním zápisem Paraguaye na seznamu.  Panel OSN zdůvodnil své rozhodnutí i tím, že indiánský nápoj, studená obdoba známějšího čaje maté, podporuje také sociální soudržnost a pomáhá uchovat odkaz domorodé kultury. Vyzdvihl také jeho účinky pro zdraví. Paraguayský ministr kultury Rubén Capdevila označil zapsání tereré na seznam i za »uznání role paraguayských žen«, protože právě ony ho často připravují. Jeho příprava je zároveň rituálem, který udržuje kulturní tradici předávanou po staletí rodiči potomkům.

Tereré, které loni označila paraguayská vláda za národní kulturní dědictví, se připravuje za studena ve džbánku či termosce. Jeho základ tvoří stejně jako v případě čaje maté lístky cesmíny paraguayské. Guaraníové jsou domorodí obyvatelé Jižní Ameriky žijící nyní na území Paraguaye, na severu Argentiny, jihu Brazílie či v Bolívii. Jejich jazyk guaraní (guaranština) je vedle španělštiny úředním jazykem Paraguaye.

Česká republika má už na seznamu UNESCO zapsáno sedm položek:

Verbuňk (2005) - Tradiční slovácký tanec. Jeho počátky spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády (odtud název).

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010) - Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pochází z první půle 19. století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a vítaly blížící se jaro, sahají až do předkřesťanských dob.

Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká 10 dalších zemí) - Tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků, který se podařilo v posledním půlstoletí opět vzkřísit k životu. Sokolnictví se zrodilo ve 2. tisíciletí př. n. l. na Blízkém východě, odkud se rozšířilo. Na území dnešní ČR jej přinesli v první polovině 5. století Hunové, lov pomocí ptáků pak zažíval rozmach zejména od 14. do 16. století.

Jízda králů (2011) - Patří k nejznámějším folklorním zvykům v ČR, její tradici nyní udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku; každoročně se koná jen ve Vlčnově. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší.

Vlčnovská jízda králů – král. FOTO - Wikimedia commons

České loutkářství (2016; společně se SR) - Loutkové divadlo je fenomén, jehož tradice sahá až do druhé poloviny 18. století, loutkářství se výrazně rozšířilo během národního obrození. ČR má nejstarší loutkářskou katedru na vysoké škole založenou v roce 1952. Loutkářskou tradici pomáhá udržet řada festivalů.

Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, SRN, Maďarska, SR a ČR) - Unikátní metoda tzv. negativního tisknutí má na území dnešní ČR dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém městečku, teď jsou v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici.

Výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí (2020) - Vánoční ozdoby z dutých skleněných perliček vyrábějí v Poniklé na Semilsku už víc než sto let. Firma Rautis je dnes jediným výrobcem na světě. Výhradně česká nominace tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob uspěla napodruhé, před dvěma lety ji výbor nepřijal. Výrobce skleněných ozdob funguje na stejném místě od roku 1902.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 1 hlas.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.