Reklama
Rozhovor Haló novin s historikem docentem Jaroslavem Štraitem

Protektorátní zbraně od Atlantického valu po Moskvu

V tomto roce uplyne už 80 let od bitvy u sovětského hlavního města. Legenda o neporazitelnosti Hitlera a jeho wehrmachtu zkrachovala již v zimě 1941-42 právě pod Moskvou. Blitzkrieg, který se úspěšně uplatnil v západní Evropě, po přepadení SSSR skončil. Svým způsobem se na Hitlerově »úspěchu«, aniž bychom chtěli a ač jsme při tom skřípěli zuby, podílel i protektorát Čechy a Morava. Proč se o tom tak málo mluví?

Proč? Jednoduchá odpověď. Na začátku totiž byl Mnichov a zrada západních spojenců a následně pak západní nicnedělání, když nás Hitler se svými vojsky 15. března 1939 obsadil. Proto jde pro současné historiky o neatraktivní téma. Naše zbraně totiž padly do rukou nacistického Německa a mohly být později použity na frontách druhé světové války, a také použity byly. Proto se jen málo historiků zabývalo otázkou válečného průmyslu v protektorátu Čechy a Morava.

Problém nám připomněl nedávno v souvislosti s ostudnými hrátkami kolem pomníku maršála Koněva až jeden ruský historik. Hodnotu zbraní lze vyjádřit v miliardách korun a tehdejších marek, ale jejich smrtonosný, devastační a morální účinek na frontách druhé světové války nikoliv.

Jenže mluvíme o zbraních, které nacistům po Mnichovu a 15. březnu padly do rukou. Ale náš průmysl přece stále vyráběl. Musel vyrábět pro wehrmacht, oddíly SS a další spojence Říše. Jak to hodnotit?

Ano, náš zbrojní a nejen zbrojní průmysl napojený na Německo v letech 1939–1945 vyráběl skutečně široký vojenský arzenál. Stal se prakticky spoluviníkem Německa. Připomínám i třeba jistou vstřícnost některých šéfů a majitelů některých podniků. Z Baťova koncernu se tak nacistům dostal vynález usně, která měla mnohem větší trvanlivost. Naštěstí se ji do konce války nepodařilo vyrobit.

Tím nekritizuji ty, kteří tyto zbraně museli vyrábět. Připomínám stávku v pražské Waltrovce nebo písek sypaný v témže závodě do vyrobených leteckých motorů.

Ale od počátku. V Německu vznikla koncepce přeměnit Československo ve vazalský stát a přišel s ní sám Hitler. Nový státní útvar protektorát Čechy a Morava měl bezvýhradně sloužit německé válečné výrobě. Již od podzimu 1938 sloužilo opevnění v zabraném pohraničí k nácviku dobývání belgických pevností.

Nelze ani opomenout, že jednou z prvních kořistí se staly zlaté zásoby Česko-Slovenska. Dodnes neslouží ke cti Velké Británii, že předala Německu deponované československé zlato. Stejně tak bylo na Říši napojeno zemědělství. To jsou však kapitoly jiné, zůstaňme u zbrojního průmyslu.

Jistě…

Hitlera již za první světové války fascinovala produkce děl velké ráže z plzeňské Škodovky, která úspěšně a přesně bořila francouzská pohraniční opevnění.

Německo tlak na protektorát ovšem vytvářelo pozvolně. I přes dostatečné důkazy gestapa, že předseda vlády generál Eliáš je ve spojení s Londýnem a financuje odboj, Hitler nezasahoval. Říkal: »S odbojovým hnutím a s osobami, které se zkompromitovaly, zúčtujeme později.« Ze stejných důvodů ponechával ve funkci von Neuratha. Zpočátku stačilo, aby v každé zbrojní továrně působil zmocněnec wehrmachtu. Tuto funkci zastával také i mnohokrát vzpomínaný restituent Karel Des Fours Walderode z Hrubého Rohozce.

Anglický autor E. Blandford cituje z deníků Goebbelse z května 1941: »Vůdce je spokojen s úsilím Čechů ve válečné výrobě. Nebyl hlášen ani jediný případ sabotáže. To, co Češi vyrobili, bylo dobré, použitelné, spolehlivé a pevné. Ukázali se jako spolehliví a pilní dělníci, jsou pro nás cenným přírůstkem.«

E. Blandford uvádí i zcela nový fakt, že požár 100 tisíc litrů benzínu 31. září 1941 v Náchodě připisovaný dosud čs. odboji, byl dílem německé rozvědky.

Zpochybňujete odpor českého národa?

Nikoli. Cituji anglického autora, který v této věci dále poznamenává, že v Československu existovala síla, se kterou se muselo počítat – komunisté. Mezi pracující se šířil názor, že exilová vláda a její britští spojenci český národ zradili a že skuteční přátelé jsou v Sovětském svazu. Hitler byl znepokojen a přitvrdil. Promptně došlo k výměně »protektora«. Na Václava, v září 1941, přišel Reinhard Heydrich. Měl naplnit Hitlerovu vizi vytvořit z protektorátu »stát SS« jako ekonomickou základnu ve středu Evropy.

A… abych nebyl jednostranný jako anglický autor. Byla i Obrana národa, sokolové a další odbojové skupiny, ale jejich význam v průběhu celého protektorátu, s výjimkou konce války, nebyl s tím komunistickým srovnatelný. Síť Obrany národa byla například do roku rozbita a to, co zbylo, kromě výjimek, se zaměřilo spíše na zpravodajství. Proto na pražském gestapu vznikl dokonce samostatný protikomunistický referát. V něm působili takoví hrůzní gestapáčtí vyšetřovatelé, jako byli například komisaři Jantur a Leimer.

Víme, jak významnou byla uloupená výzbroj prvorepublikové armády?

JUDr. Leopold Chmela vypracoval v roce 1946 znalecký posudek v procesu s K. H. Frankem. Hodnotu uloupeného vojenského materiálu vyčíslil na 24 miliard a 416 milionů korun. Dnes nám tato cifra moc neřekne. Proto budeme konkrétní. Nešlo jen o armádní zbraně, ale také o nemalou výzbroj policie a četnictva. Protektorátní vládní vojsko si mohlo ponechat jen staré pušky Mannlicher. Němci byli tak důkladní, že zabrali děla z vídeňských muzeí a poslali na repasování do plzeňské Škodovky.

Podle údajů MNO (v likvidaci) z podzimu 1939 Němci »převzali«: 679 745 pušek a karabin různých typů, 130 590 pistolí, 33 594 lehkých a těžkých kulometů, 4214 děl a minometů, 307 tanků, šest obrněných vlaků a množství obrněných aut, kasárenských objektů, muničních skladů, pohonné hmoty atd.

Vojenský materiál, který nacisté získali po březnu 1939, měl být ovšem jen zlomkem toho, co se vyrobilo v letech 1939-1945.

Lze tedy říci, že protektorátní průmysl se za války vskutku, řekl bych »nebývale«, rozvíjel?

Jistě, proto bylo důležitější, než ovládnutí zbrojního arzenálu po Československé armádě, ovládnutí Škodových závodů v Plzni, Čs. zbrojovky v Brně, zbrojovek v Praze, Strakonicích, Uherském Brodě, ČKD a zbrojovky ve Vsetíně. Němci ovšem ovládali také bývalé zbrojovky na Slovensku, včetně surovinových zdrojů. Slovenská armáda si mohla ale ponechat prakticky všechny zbraně.

V počátcích okupace české a moravské zbrojovky pokračovaly ve výrobě osvědčených modelů československých zbraní, např. lehkých kulometů, tahačů děl a celého sortimentu střeliva. Postupně však Němci měnili zbraňové systémy na své typy. Nebývale se rozšířil i letecký průmysl. Některé továrny se podílely na výrobě komponentů »zázračných zbraní«. V obsazeném pohraničí využívali Němci práce vězňů z okolních koncentračních táborů.

Nechá se odhadnout, jaké množství jsme vlastně v této době pro Němce vyrobili?

To snad ani nelze. Nešlo již jen o zavedené zbrojovky. Části zbraní se vyráběly např. v továrně na hospodářské stroje, uvedu jako příklad firmu Knotek v Jičíně. Došlo k degradaci lehkého průmyslu.

Podle neúplných pramenů uvedených V. Francevem brněnská zbrojovka v letech 1943-44 se svými pobočkami vyrobila 1 021 511 pušek K98k, 79 214 kulometů Mg 34 a 51 794 leteckých kulometů MG 131. ČKD, za války BMM, vyráběla stíhač tanků Marder IV, samohybné dělo Grille – ta jich poslala wehrmachtu 2267 ks – a stíhače tanků Hetzer jen v roce 1944 v 2047 kusech. Velkou cenu měla děla z plzeňské Škodovky. Byla to opravdu těžká děla: hrubá houfnice 15 cm vz. 37, kanon 10,5 cm vz. 35 a protiletadlové flaky 76,5 cm vz. 37.

To všechno směřovalo na východ, na Sovětský svaz?

Nikoli. Zbraně a munice směřovaly i na západní frontu, do Afriky k Rommelovým vojákům. Panzerjäger I., nově pancéřovaný tank Pz.KpfW, bývalý LT vz. 38, se velmi osvědčil jako stíhač tanků ve Francii v roce 1940 a o rok později teprve v SSSR.

Kanóny 4,7 cm (PaK 36) se staly součástí opevnění Západního a Atlantického valu od Norska po jižní Francii. Montovali je tam montéři ze Škodovky. Jeden z nich – Hrdlička, při bombardování zahynul a je tam pohřben. Nejvíce děl Němci instalovali na Normanských ostrovech. Tamní pevnosti jsou zdrojem »náhradních dílů« pro české bunkrology. Po 80 letech se vracejí do Orlických hor.

Škodovka vyrobila v letech 1941-1945 pro německé námořnictvo 406 lodních děl. Těžkými lafetami pro dalekonosná děla z Vítkovic jsou ještě dnes osazeny bunkry Atlantického valu mezi Le Havrem a Cherbourgem. Měla v programu i protiletadlové dělo 88 mm vz. 36, které jako jediné silně »zatápělo« tankům T-34. Těžká škodovácká houfnice 42 cm dobývala pevnosti v Maginotově linii i v Sevastopolu. Podobně mohutné moždíře ráže 30,5 cm vystřelily za války na západní i východní frontě 18 474 ran naprosto přesně. Granáty vážily 290-380 kg. Doletěly na vzdálenost 11-12 km a ve své době drtily i Leningrad.

Důležitou je poznámka k tankům z ČKD, původně LT vz. 38. Němci s nimi vyzbrojili v počtu 625 kusů pět rychlých tankových divizí a doslova jako máslem projeli Belgií a Francií. Na sovětské pancíře T-34 a KV lehké tanky ale nestačily. Němci je proto předávali Maďarům, Bulharům a Rumunům. Některé jejich tankové věže zabudovali však do Atlantického valu.

Nemáme se tedy čím chlubit…

Při svých cestách na východ i západ jsem navštívil řadu opevnění. Pokud nejde přímo o muzea, betonové objekty jsou opuštěné. Zvlášť Francouzi si potrpí na ostnaté dráty. Někdy jsem si musel obnovit své vojenské znalosti a plazit se po břiše. Horší však je, když se v udržovaných objektech dočtete, že jde o škodovácké dělo. Opravdu pak nemáte dobrý pocit.

Já jsem na tom stejně. Proto položím poněkud jinou otázku: Co říkáte odstranění pražské sochy maršála Koněva?

O zhanobení pražského památníku maršála Koněva a dalších sovětských a českých památníků bylo napsáno mnoho. Jsem rozhořčen. Snad i proto jsem napsal stať věnovanou »válečnému úsilí« Čechů a Moravanů. O to větší uznání si zaslouží: 500 obětí prvního stanného práva při příchodu Heydricha 1941, 5000 obětí druhého stanného práva 1942, 10 000 obětí pochodů smrti z koncentračních táborů v zimě 1944/45, 7500 občanů, kteří zahynuli při náletech, 3000 českých občanů se nevrátilo z totálního nasazení, 4570 padlých ve Svobodově armádě 1943-1945, 3220 padlých na západní frontě 1940-1945, 560 padlých letců RAF, 800 obětí z řad parašutistů vyslaných do protektorátu, 3467 padlých v Povstání českého lidu v květnu 1945.

Nesmíme nikdy zapomenout, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo 290 tisíc našich spoluobčanů. Na malý evropský národ nemalá čísla!

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 63 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


stanley58
2021-01-12 14:26
fronda - ty vaše poslední 4 příspěvky, to je neskutečné sprosté a
drzé lhaní. Jestli jste líný nebo neschopný si přečíst fakta a
sledovat v televizi dokumenty o letech 1990-95 v bývalé Jugoslávii, tak
to s vámi už velmi špatné. Vše, co jste napsal je absolutní nepravda
a typický výplod chorého rudého bolševika v rudém právu. Já jsem v
80 letech neměl nic proti jugoslávii, ani proti srbům či chorvatům,
ale to, co začali provádět srbové od r. 89 zbytku jugoslávie, bylo
opravdu odporné. A bohužel je pravdou, že právě srbové a chorvaté
jsou jedni z největších nacionalistů v celé evropě.
fronda
2021-01-06 19:22
stanley58: Takže v roce 1995 zavládl mír, jenomže Západu to
nestačilo. Proto podporoval kosovské Albánce, pro které chtěl přesně
to, co nebylo umožněno chorvatským, bosenským a konec konců ani
kosovským Srbům. Samozřejmě i za cenu války. Ta začala po 4 letech
míru. --- Jsou to všechno mimořádně odporné zločiny vás
"demokratů" a je čas, abyste to konečně přiznali.
fronda
2021-01-06 19:16
stanley58: Západ, který často nerespektuje státní hranice, najednou
požadoval nedotknutelnost vnitrostátních administrativních hranic.
Chorvatské a bosenské referendum o odtržení bylo nezákonné. V obou
těchto republikách totiž žilo víc národů, proto platil zákaz
majorizace. A o to celou dobu šlo. Byl to boj místních Srbů (nikoliv
Srbska) proti nezákonnému odtržení od vlasti. Když to místní
separatisté přes masivní pomoc Západu nezvládli, nastoupila přímá
agrese Západu, genocida Srbů v Chorvatsku a v části Bosny a
Hercegoviny. A "kompromisní" dohoda z Daytonu, vycházející z
představy, že hektar v centru Sarajeva má stejnou cenu, jako hektar
kamenitých plání někde v horách...
fronda
2021-01-06 19:05
stanley58: A protože jsem tehdy pozorně sledoval dění, dovolím si
uvést některá vaše tvrzení na pravou míru. Západ usiloval o rozbití
Jugoslávie, podporoval separatisty, nacionalisty včetně ustašovců,
islamisty, narkomafiány atd. Zvlášť se "vyznamenal"
západoněmecký režim. Jugoslávie vznikla 20 let před Titem a
samostatné Slovinsko ani Chorvatsko prakticky nikdy neexistovalo (a
neexistují jako členové EU ani teď). O jednotu chtěli bojovat
stoupenci federace, např. svazový premiér Chorvat Ante Markovič. Ten
nařídil federální armádě zásah ve Slovinsku. Nikoliv srbské, Srbsko
nemělo armádu. Účastnili se toho hlavně vojáci albánského původu,
čili zase ne Srbové. Miloševič (přesvědčením socialista, tedy ne
soudruh) se zasadil o ukončení akce. Prosazoval, aby z Jugoslávie
odešel, kdo chce, ale taky aby mohl zůstat každý, kdo chce. To bylo pro
Západ nepřijatelné. Politikou dvojího metru bylo potřeba rozbít
Jugoslávii na bezvýznamné regiony, i za cenu sto tisíc mrtvých.
fronda
2021-01-06 18:23
stanley58: Už byste, vy, "demokrati", měli své zločiny
konečně přiznat a odsoudit. Omluvit se, odškodnit pozůstalé. A
přestat páchat stále další a další. Lhaním a překrucováním
historie nic nezískáte.
fronda
2021-01-06 18:19
donald.kaczerowski: Co to bylo za incident? To bylo pirátství. --- Vy
jste vyzbrojovali kdejaké lumpy a stále v tom pokračujete. My jsme
vyzbrojovali bojovníky za svobodu. A taky v tom stále pokračujeme.
stanley58
2021-01-06 13:43
fronda – vy jste už všichni bolševici potrhlí z těch lží o NATO
versus Jugoslávie. Každý soudný člověk, který měl v r. 1992 věk 20
a více let tak ví, jak se věci v bývalé Jugoslávii dávaly do pohybu.
Že se bývalé země jako Slovinsko a Chorvatsko chtělo osamostatnit a
vytvořit si vlastní stát na svém původním území (před Titovým
sjednocením). Jenže srbský soudruh Miloševič byl proti. Nechtěl
odtržení dopustit a začal celistvost Jug. bránit a držet silou. Po
vyhlášení samostatnosti Slovinska a Chorvatska začala Srbská armáda
postupovat na západ. Slovinsko mělo štěstí, přes Chorvatsko de
nedostali. Jenže první rok až dva trpěli nejvíce chorvaté,
nejznámější bylo mnohatýdenní dělostřelecké ostřelování
Karlovace srbskými divizemi. Nato v prvních 3 letech nemělo s konfliktem
srbů s ostatními národy bývalé Jug. absolutně nic společného. Až
zhruba v polovině období konfliktu, který se rozhořel i v Bosně a
Černé hoře se do toho vložily jednotky evropských států pod
hlavičkou S-FOR a K-FOR. Tak už laskavě přestaň s tou stále
opakovanou lží o agresi NATO na Balkáně a že NATO v r. 1992 tu válku
rozpoutalo.
donald.kaczerowski
2021-01-06 11:49
A za socialismu československé samopaly od Kuby přes Afriku až po
Indonesii. Copak to bylo za incident, kdy byla ve Středozemním moři
zajata československá loď plná zbraní? Vyzbrojovali jsme kdejaké
lumpy.
fronda
2021-01-06 01:27
stanley58: Bez Varšavské smlouvy by se ČSSR zřejmě stala terčem
agrese NATO, podobně jako Jugoslávie.
stanley58
2021-01-05 15:35
Marku, jaký východní ochránce? To chcete říct, že nás rusko v
něčem chrání? Co měli možnost po 2 sv. válce, tak nás utláčeli co
to jen šlo. Na to měli ty naše slavné soudruhy, kteří se od nich
velmi čile a rádi učili. Ještě že ten bič nad námi drželi rusové
jen 40 let. Ale i to bylo strašně dlouho.
fronda
2021-01-05 01:26
Toto území se opakovaně stávalo hrozbou pro Rusko (resp. SSSR),
přestože jsme s ním nikdy předtím neměli žádné spory. Rusko bylo z
českých zemí ohrožováno za první světové války, za občanské
války, za druhé světové války i po privatizačním puči, což trvá.
Je to ostudné.
jmarek3
2021-01-04 19:59
Po roce 1989 se znovu vyzbrojuje naše armáda proti Rusku .Demokracie
znovu jak před příchodem Hitlera útočí zatím jen zákazy proti
našemu východnímu ochránci . Díky KSČM i SPD se ozývá ne
nepodstatná část obyvatelstva proti zrůdnosti ODS,TOP 09, Lidovcům
nebo Pirátům. Korunu kolaborace s nacisty nasadil řeporyjec z ODS.
znovacek
2021-01-04 14:35
Dik. Výborný článek.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.