Reklama

Erdogan si nedá pokoj

Turecký prezident-diktátor Recep Tayyip Erdogan nehledí napravo nalevo, nahoru dolů, dopředu dozadu, nehledí na nic a na nikoho, a dál bezprecedentně likviduje všechny, kteří se mu z těch či oněch důvodů znelíbili. Dokonce i veškeré evropské soudní dvory (pro lidská práva i jiné), a to i ty, jejichž rozhodnutí by pro Turecko coby aspiranta na členství v EU měla být závazná, si Erdogan maže na chleba, resp. se jim směje do tváře. A vysmívá se i představitelům jednotlivých evropských diplomacií, když ho opakovaně kritizují. Vydírá je tím, že když budou moc nadávat, pustí nám sem do Evropy všechny migranty z Blízkého a Středního východu.

Občas mi leckdo vyčítá, že jsem se v uplynulých letech až příliš soustředil na fatální přešlapy Donalda Trumpa, a to nejen v těchto sloupcích, ale i ve zpravodajství. Ano, tváří v tvář extremismu, jaký představují třeba izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ještě více právě Erdogan, je fakt, že Trump a jeho excesy byly (naštěstí) ještě docela slabý šálek kávy. Na druhou stranu americký prezident je americký prezident a síla jeho mandátu je ve srovnání s Erdoganem nesrovnatelná. Souhlasím, že kdyby byl americkým prezidentem Erdogan, tak už tu zuří třetí světová válka!

Tak třeba. Turecký soud mezi svátky poslal v souvislosti s údajným nezdařeným vojenským převratem z roku 2016 na doživotí do vězení dalších 92 lidí, včetně někdejších vysoce postavených armádních činitelů. Dvanáct z odsouzených si minulý týden vyslechlo verdikt doživotního trestu bez možnosti propuštění. Přitom podle mnohých odborníků i opozičních představitelů si celý tzv. puč vymyslel právě sám Erdogan, aby mohl v dalších letech zničit všechny kritiky, nebo i jen nedostatečně servilní jedince a organizace. Kurdské především!

Úřady poté zahájily čistky, které nemají v dějinách moderního Turecka obdoby. Policie zadržela na 292 000 lidí a skoro 100 000 postavila před soud. Prorežimní soudci už poslali na doživotí do vězení přinejmenším 2500 lidí a procesy pokračují. Na 150 000 státních zaměstnanců navíc přišlo kvůli údajné podpoře puče o práci…

Nebo jiný výsměch spravedlnosti. Turecký ústavní soud před týdnem, sice už jen v poměru 8:7, rozhodl, že věznění filantropa Osmana Kavaly neporušuje jeho právo na svobodu a bezpečnost. Občanský aktivista je přitom ve vazbě už přes tři roky, aniž byl odsouzen. Čelí obviněním, jak jinak, v souvislosti s oním údajným nezdařeným armádním pučem…

Organizace Human Rights Watch nazvala Kavalu politickým vězněm a soud s ním označila za politický proces, jehož cílem je umlčet disent. A má recht. Jenže na víc než na kritiku se ani HRW nezmůže. Co bude dál?

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 187 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.