Stát zaspal, vakcín je málo

Očkování lidí z prioritních skupin, kterých je zhruba 600 000, by mělo být hotové nejpozději v březnu, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Mimo jiné jde o zdravotníky, kteří pečují o covidové pacienty a lidi nad 80 let. Ministr také zopakoval, že rezervační systém pro očkování proti COVID-19 bude pro lidi nad 80 let spuštěn 15. ledna, pro ostatní pak od 1. února.

Aktuální vakcinační strategie počítá s tím, že v první fázi budou očkováni především zdravotnici, kteří se starají o nemocné s COVID-19, senioři v domovech seniorů a také personál těchto zařízení a dále lidé, kterým je více než 80 let, protože mají vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci. Celkem jde podle ministra asi o 600 000 lidí.

Následně budou mezi prioritními skupinami také praktičtí a dětští lékaři, vojáci, kteří se podílejí na boji s COVID-19, a pracovníci integrovaného záchranného systému.

Rychlost očkování bude podle ministra ovlivňovat především to, jak rychle budou do ČR dodávány vakcíny od výrobců. »To bude v budoucích měsících limitovat rychlost očkování,« uvedl Blatný.

»Národní očkovací strategie se naplňuje a vyjasňuje velmi pomalu,« uvedla stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. »Kraje si dokonce připravují své vlastní strategie. Stát nezajistil objednání očkovacích látek po vlastní ose a vše nechal pouze na Evropské unii. Vakcín tak není dostatek. Vláda opakovaně selhává,« upozornila Marková.

Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM.

Například Británie už naočkovala milion lidí, první dávku vakcín od firem Pfizer a BioNTech obdrželo přes 1,3 milionu obyvatel Izraele, který má přibližně stejně obyvatel jako ČR. Více než jeden milion Rusů již byl očkován proti koronaviru vakcínou Sputnik. Jde ovšem o země, které nejsou v područí eurounijní byrokracie.

Poté, co bude od února spuštěn centrální rezervační systém, se budou moci zaregistrovat i lidé, kteří nepatří do prioritních skupin. Podle ministra budou zařazeni do systému, ale bude jim přidělen termín až poté, co budou naočkováni lidé z prioritních skupin. Systém bude podle ministra podobný jako rezervační web pro antigenní testování veřejnosti. Lidé budou muset uvést svůj věk, zaměstnání a případné onemocnění, kterým trpí. Poté jim přijde potvrzovací e-mail nebo sms.

Na mladé lidi bez jakýchkoliv zdravotních problémů by se s vakcínou mohlo dostat na přelomu jara a léta, spíše v létě. Kýžená část populace, kolem pěti milionů lidí, by mohla být proočkována do konce léta, dodal Blatný.

Upravený PES

Novým parametrem systému PES bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška podíl hospitalizovaných z důvodu COVID-19, kteří nebyli předtím zachyceni testem či trasováním. Všechny další parametry kromě podílu pozitivních testů zůstávají beze změny. Nový výpočet se bude zveřejňovat od středy. Vypočítané skóre z pondělních dat by bylo 89 bodů ze 100 stejně jako při dosavadní metodice. Tabulky ministerstvo ještě upravuje, zveřejní je příští týden.

»Nový parametr velmi dobře odráží nálož viru v populaci, ale především to, jakým způsobem je zatížen náš zdravotní systém a můžeme-li očekávat spíš zlepšení nebo zhoršení,« uvedl Blatný. Podle něho všechna opatření směřují právě k tomu, aby nebyl zahlcen zdravotní systém.

»Pokud začne v populaci narůstat, je to signál, že nám v následujících dvou, třech, čtyřech týdnech hrozí vyšší počet pacientů na JIP,« doplnil Dušek. Změnu výpočtu protiepidemického systému PES avizoval ministr už v polovině prosince po zahájení masového antigenního testování.

Změna strategie

Právě nová metoda testování podle Duška zásadně změnila strategii testování. Nyní se podle něj testuje asi 30 000 lidí metodou PCR a stejný počet antigenními testy. Pozitivních případů zachycují zhruba čtvrtinu. Obě metody ale mají výrazně jiný podíl pozitivních. U PCR je to i více než 40 procent, protože na ně chodí lidé s příznaky poslaní lékařem nebo ti, kteří byli v kontaktu s nakaženým. Antigenní testy jsou pozitivní asi v pěti až sedmi procentech, protože je většinou absolvují lidé bez příznaků, kteří se často chtějí jenom ujistit o svém zdravotním stavu, například před návštěvou rodiny.

Právě tím byl započítávaný parametr výrazně ovlivněn, protože se započítávaly pozitivní případy z antigenních testů, ale v celkovém počtu testů se neprojevily. »Zásadní a správné je začít rozlišovat testy podle důvodu, proč jsou dělány, na jakou cílovou skupinu cílí a kým jsou indikovány,« dodal Dušek.

(ng)