Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Vysvědčení v pololetí se slovním hodnocením

 

Vysvědčení za první pololetí školního roku 2020/2021 se bude moci předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. MŠMT doporučuje namísto známek slovní hodnocení, možné ale budou i známky. Možnost volby uvítali zástupci školských asociací. Upraví se také letošní přijímačky na střední školy.

Úřad podle mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Anety Lednové již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku, na kterou od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy (s výjimkou žáků prvních a druhých tříd základních škol a všech tříd speciálních škol), by se učitelé měli zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Doporučení k tvorbě vysvědčení za první pololetí poslalo ministerstvo školství podle Lednové do základních a středních škol v pondělí. Materiál připravilo ve spolupráci s Českou školní inspekcí a odbornou veřejností.

Podle ministerstva lze předpokládat, že současná omezení přítomnosti žáků ve školách mohou přetrvávat i na konci ledna. Úřad proto rozhodl, že předávání vysvědčení bude možné i po konci pololetí, který byl stanoven na 28. ledna. Školy pak budou muset rozdat vysvědčení nejpozději třetí vyučovací den, kdy bude možná přítomnost žáků ve školách. I přesto ale budou muset 28. ledna zpřístupnit obsah vysvědčení například ve školním informačním systému.

Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro úspěšné zvládání současné distanční výuky. Jde například o vnitřní motivaci, vytrvalost či schopnost organizovat si vlastní čas, vyjmenoval úřad. Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé a učitelky měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií, jako třeba aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů. Střední školy by pak podle ministerstva měly přihlédnout také k tomu, že někteří žáci měli kvůli epidemii na podzim pracovní povinnost, nebo pomáhali jako dobrovolníci.

Obraz přístupu žáků k výuce

Ministerstvo školám doporučilo využít na vysvědčení zejména slovního hodnocení, případně známky doplněné slovním hodnocením. Vhodné je podle úřadu zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u dětí z nepodnětného prostředí, které se dařilo do výuky na dálku zapojovat jen v malé míře. Vysvědčení by mělo obsahovat popis nedostatků v přístupu k výuce a doporučení, jak by bylo vhodné ve vzdělávání pokračovat.

Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy, schvaluje je školská rada. V případě, že škola nemá slovní hodnocení ukotveno ve školním řádu a chtěla by ho nově využívat, musí školní řád upravit. Pro účely přijímacích zkoušek na střední školy mají pak základní školy podle školského zákona povinnost převést slovní hodnocení na známky. Školy také musí převést slovní hodnocení do klasifikace, nebo obráceně, pokud žák přestupuje na školu, která hodnotí odlišně.

Letos nebudou jednotné přijímačky

Ministerstvo školství vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů.

Mimořádné opatření vydal ministr školství Robert Plaga (za ANO) v souvislosti s epidemií COVIDU-19 na základě školského zákona. Novela z loňského léta mu umožňuje v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek. Vyhlášená podoba přijímacího řízení v maturitních oborech má platit pouze v aktuálním školním roce.

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moci ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března. Obvykle většina podává přihlášky na dvě školy.

Pokud ředitel školy rozhodne, že nevyužije jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem, měl by uspořádat školní přijímací zkoušku. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, bude moct přijímat uchazeče i zcela bez zkoušek. Možnost, že zkoušky nebudou, musí ale už předem uvést také v kritériích přijímacího řízení.

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020.

Názory z praxe

Zástupci školských asociací uvítali, že ministerstvo školství nechalo školám možnost volby, zda budou na pololetním vysvědčení hodnotit žáky známkami, či slovně. Předsedu Asociace ředitelů základních škol Michala Černého však zklamalo, že školy nebudou mít možnost rozhodnout o vysvědčení později než obvykle. Většina škol zřejmě zůstane u klasického známkování, některé však podle Černého zatím nemají dost podkladů ani ke slovnímu hodnocení. »V některých předmětech nejsou podklady k hodnocení, protože se čekalo, že vývoj (epidemie) bude jiný,« řekl. Vyjádřil obavy, aby vyučující nezačali na poslední chvíli zadávat žákům kvůli hodnocení různé práce.

Navzdory doporučení ke slovnímu hodnocení podle něj většina škol zůstane u klasického známkování. Důvodem je mimo jiné to, že slovní hodnocení je pracnější a že známky vyžadují i rodiče. Odhadl, že ke slovnímu hodnocení se letos uchýlí zhruba deset procent škol. Pozastavil se také nad tím, zda je vhodné hodnotit tělocvik, který se konal zhruba měsíc. Podle ministerstva není omezený rozsah probraného učiva v souvislosti s mimořádnou situací důvodem k nehodnocení. Například ve výchovách či praktické výuce by se tak školy měly zaměřit na tu část výuky, kdy mohly děti chodit do školy.

To naopak uvítala šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. »Z těchto předmětů mají děti většinou hezké známky, takže kdyby nebyly hodnocené, mohlo by jim to zhoršit prospěch pro průměr na přijímací zkoušky,« uvedla. »Jsem ráda, že máme volnost v klasifikování. Pokud byla distanční výuka povinná, tak myslím, že máme dostatek podkladů pro to, abychom mohli studenty hodnotit,« dodala.

Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka budou školy dávat těžiště asi hlavně na hodnocení z doby prezenční výuky. Podotkl, že při hodnocení ve výuce na dálku se nedá úplně zaručit objektivita. Podobně jako Schejbalová uvítal zejména to, že postup pro hodnocení doporučuje, ale nenařizuje.


Distanční výuku nelze prodlužovat donekonečna

Otázky Haló novin pro vedoucí Odborné sekce školství ÚV KSČM Martu Semelovou

Distanční výuka vede MŠMT k vydání doporučení, aby žáci ZŠ a SŠ dostávali v pololetí školního roku 2020/2021 za svou školní práci slovní hodnocení, příp. známky doplněné slovním hodnocením. Je to odpovídající současné mimořádné situaci?

Situace je opravdu mimořádná a tomu musí odpovídat mimořádná opatření. Od října přecházely školy postupně na distanční výuku, v některých regionech tak byli žáci ve škole na prezenční výuce jen něco přes měsíc. Podobná situace byla v druhém pololetí loňského školního roku. Distanční výuka, byť by se učitelé sebevíce snažili, nemůže plně nahradit výuku prezenční. Kromě toho v různých rodinách jsou různé podmínky. Někde mají potřebné vybavení pro své děti, jinde ne. Někde zajistí podmínky a klid pro výuku, případně s ní jsou schopni rodiče pomoci, jinde je to problém. Mezi žáky vzrostly už tak velké rozdíly v přístupu ke vzdělání a ve znalostech. Zjistit jejich úroveň, doplnit, co je potřeba, a opakovat, aby bylo na co navázat, na to se učitelé v září museli soustředit. Ne všichni tak mají dostatečné podklady pro známku na vysvědčení. Proto doporučení pokládám v tuto chvíli za rozumné.

Žáci a žákyně prvních a druhých tříd ZŠ, kteří docházejí prezenčně do školy, by mohli být klasifikováni známkami...

Prvňáčci a druháčci patřili k těm, co měli s distanční výukou největší problémy, bez pomoci rodičů by ji nezvládli. Naučit malé dítě na dálku číst a psát, to je velice složité. Proto jsem uvítala jejich návrat do škol. Jejich učitelé je mohou ohodnotit známkou. A nejen je. Slovní hodnocení je pouze doporučením. Podle podmínek tak lze využít jak slovní hodnocení, tak hodnocení známkami, případně kombinaci obou způsobů.

Neobáváte se, že dlouhodobá distanční výuka (od poloviny března 2020 s přestávkami prakticky stále a započítejme také mnohé prázdniny) bude mít nedobré následky do vzdělanosti, do schopnosti učit se a do koncentrace školních dětí?

Mám obavy, že ano. A to pokud jde o znalosti a dovednosti, i pokud jde o tzv. sociální gramotnost. Další problém je praxe a odborný výcvik, příprava na přijímací zkoušky a na maturitu. Kvalitní a dostupné vzdělání, to je budoucnost každého jedince i celé společnosti. Distanční výuka to nemůže zabezpečit, nelze ji tak prodlužovat donekonečna. Vím, že zdraví je na prvním místě, ale ony i ty hodiny trávené u počítače, v rámci výuky i mimo ni, přinášejí řadu zdravotních i sociálních problémů.

Velkým problémem jsou děti z nepodnětného prostředí, které samy nemají stimul se samostatně učit a nikdo z dospělých v jejich okolí je k tomu nevede. Právě u nich má prezenční školní výuka obrovský význam. Jak to vidíte vy?

Máte pravdu. Zvlášť pro tyto děti je nesmírně důležitá školní docházka, denní režim a pravidelná příprava. Získání školních - pracovních návyků, každodenní plnění si povinností, ale také osobní kontakt se svými vrstevníky i učiteli zvyšuje jejich šanci pro uplatnění se v životě. Z průzkumu ČŠI z období před letními prázdninami vyplynulo, že do distanční výuky se nezapojilo zhruba 10 000 žáků, nejvíc z vyloučených lokalit v Ústeckém a Karlovarském kraji. Důvody byly různé. Chybějící počítače či připojení, klid a místo pro distanční výuku, nepodnětné a demotivační rodinné prostředí. Je pravda, že byla snaha problémy řešit, dovybavit, případně doučovat, a to jak z ministerstva, tak od různých organizací, ale tady je situace opravdu složitá a dlouhodobá práce s rodinou je nutností.

Není opatření, které vyhlásilo MŠMT pro letošní přijímací zkoušky na střední školy, krokem zpět, když nebude jednotná zkouška, jež zajišťovala jistou úroveň požadavků na znalosti uchazečů?

Samozřejmě, že je to krok zpět. I když bez toho, aby byla určena nepodkročitelná úroveň pro přijetí na maturitní obor, zůstala státní jednotná přijímací zkouška i tak na poloviční cestě. Ve druhém kole může ředitel stejně přijmout každého uchazeče, zvlášť když je tu přemíra soukromých škol.

Ale zpět k vaší otázce. Za situace, v které jsme, chápu důvody tohoto mimořádného opatření, kdy ředitelé středních škol budou moci přijímat uchazeče na základě vlastních přijímacích zkoušek (s výjimkou víceletých gymnázií) s tím, že se jedná pouze o tento školní rok. Nesouhlasím však s tím, aby se přijímací zkoušky nekonaly vůbec. Žák by měl být motivován k učení a také k přípravě na tuto zkoušku.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.3, celkem 3 hlasy.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2021-01-06 14:33
Když kantor napíše například "ujde to", tak jaká to je
známka? Život tropí hlouposti. Tady je jeden důkaz: Koukali jste na
pořad o J.A.Komenském?
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.