Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Srdeční choroby nepřicházejí samy

Srdeční choroby dominují dlouhodobě celosvětovému žebříčku úmrtnosti. V České republice v roce 2018 zapříčinily 32 % ze všech úmrtí, zemřelo na ně téměř 40 tisíc osob. Určitou roli hraje genetika, do značné míry za nimi ale stojí špatný životní styl a s ním související civilizační nemoci. A čísla úmrtnosti neklesají. Naopak v průběhu pandemie přibylo náhlých úmrtí a jedním z možných důvodů je i fakt, že v době proticovidových opatření lidé nechodili tak často k lékaři na preventivní prohlídky, více se stresovali a celkově méně zdravě žili. Přitom prevence je jedním z hlavních bojovníků, proti nemocem srdce a cév.

K nejčastějším srdečním onemocněním patří selhání srdce a ischemická choroba srdeční, tedy infarkt myokardu. Selhání srdce, stav, kdy srdce není schopno zabezpečit dostatečný výdej krve pro zásobení organismu kyslíkem, postihuje ročně v České republice 200 tisíc osob. Projevuje se přitom nenápadně: dušností, únavou, otoky nohou a kotníků, rychlým nárůstem váhy či nechutenstvím. »Srdeční selhání je zrádné pro svůj pomalejší nástup. Pacienti příznaky často přikládají jiným nemocem nebo je považují za běžný projev stárnutí. Není proto výjimkou, že k lékaři přijdou až v momentě, kdy výkon srdce klesá k polovině normálního stavu,« uvádí MUDr. Pavel Poláček, kardiolog z kliniky Canadian Medical.

Nejde jen o srdce

Srdeční choroby jsou do určité míry geneticky podmíněné, rozhodující podíl však má špatný životní styl. Nedostatek pohybu, nezdravé stravování, obezita, diabetes, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a především kouření – ve všech těchto oblastech ovlivňujících onemocnění srdce bohužel vynikáme. Podle Českého statistického úřadu ohrožuje obezita téměř pětinu Čechů, 47 % mužů a 33 % žen pak trpí nadváhou. Vysoký krevní tlak trápí 40 % dospělých a zvýšenou hladinu cholesterolu způsobující kornatění tepen (aterosklerózu) má dokonce 70 % Čechů. Ani se zdravím prospěšnými návyky na tom nejsme dobře. Pravidelnému sportu nebo jiné pohybové aktivitě se nevěnuje 40 % Čechů. Navíc všechny tyto »zlozvyky« řadí své nositele do kolonky silně ohrožených onemocněním COVID-19.

Infarkt a selhání srdce není to samé!

Mnoho lidí považuje za nemoc srdce teprve infarkt. Méně nápadným symptomům nepřidává důležitost. Přitom srdce může selhávat z mnoha důvodů, ale vždy jde o vážný a stále se zhoršující stav, který neléčený končí vždy stejně smutně. Jak poznat nemocné selhávající srdce?

1) Nemocné srdce nezvládá do našeho těla rozvést dostatečné množství krve.

Srdeční selhání je onemocnění, které může udeřit kdykoliv. Jedná se o nemoc, při které je naše srdce oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatečné množství krve. Zdravé srdce přepumpuje přibližně 5 litrů krve za minutu, tedy asi 7 000 litrů krve denně. Nemocné srdce podobné tempo nezvládá a krev se začne hromadit na místech, na kterých by být neměla.

Ilustrační FOTO - Pixabay

2) Srdeční selhání neznamená smrt na zástavu srdce.

Pod slovem selhání si řada z nás představí něco, co selže a přestane úplně fungovat. Srdeční selhání tak lidé zaměňují za smrt na zástavu srdce nebo za infarkt. Ve skutečnosti se může jednat o dlouhodobé, neboli chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svou funkci.

3) Srdeční selhání není infarkt.

Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt. Jedná se přitom o dvě zcela odlišná onemocnění. O infarktu myokardu mluvíme v případě, že je omezen přísun krve do srdečního svalu. K tomu může dojít vytvořením tzv. uzávěru ve věnčitých tepnách, které srdeční sval vyživují. Neprokrvená srdeční svalovina odumírá a člověk pociťuje palčivou bolest na hrudi a u srdce. Srdeční selhání je odlišné onemocnění.

4) Odumření srdečního svalu může vést k srdečnímu selhání.

Pokud se lékařům podaří zachránit pacienta s infarktem a zprůchodnit jeho věnčité tepny, může se vlivem následků infarktu později rozvinout chronické srdeční selhání. Srdeční svalovina, která při infarktu odumřela, se nemůže stahovat a srdce funguje jen omezeně. Jakmile srdce nedodává dostatek krve do těla, mluvíme o srdečním selhání.

5) Když je unavené srdce, je unavené celé tělo.

Srdce udržuje krevní oběh a zásobuje tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Pokud nemá tělo dostatek krve, nemá ani živiny a energii. Jedním z příznaků chronického srdečního selhání je únava a malátnost. Potřebné množství krve se totiž nedostává našim svalům a strádají i naše orgány.

6) Chronická podoba přichází nenápadně.

Srdeční selhání se může projevit akutně nebo chronicky. V případě akutního srdečního selhání náš organismus nezvládne zátěž způsobenou nemocí a nám se udělá výrazně zle. Chronická forma je zrádnější. Příznaky přicházejí postupně a projevují se nenápadně. Stav neléčeného srdce se však pozvolna zhoršuje. Pacienti se tak mohou dostat k lékaři třeba až ve chvíli, kdy jejich srdce funguje na 20 %.

7) Jde o syndrom, který se projevuje skupinou příznaků, jež se srdcem zdánlivě nesouvisí.

U chronického srdečního selhání je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků. Nebývá těžké rozpoznat příznaky samotné, ne každý si je dokáže správně spojit se srdcem. Může se zdát, že s ním vůbec nesouvisí. Těmi nejčastějšími příznaky jsou narůstající únava a slabost, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání trápit otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují na nadměrné bušení srdce. Běžný je náhlý nárůst váhy, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.

8) Pro srdce, které selhává, je nemožné stíhat velkou zátěž.

Chronické srdeční selhání se projeví nejdříve při zvýšené námaze. Naše zdravé srdce má schopnost zásobit tělo krví podle toho, jak zrovna potřebujeme. Při sportu svaly spotřebovávají více kyslíku, a srdce tak tělu pošle více krve. Nemocné srdce tuto schopnost ztrácí. Zadýchávání a únava mohou poukazovat na srdeční selhání. Důležité je přestat omlouvat příznaky a uvědomit si, že může být nemocné naše srdce.

9) Později se příznaky projeví i v klidu.

Pokud o srdečním selhání nevíme a opakovaně srdce přetěžujeme, jeho stav se bude stále zhoršovat. Obtíže, které se objevovaly během sportu a při větší námaze, začneme postupně pociťovat i při běžné zátěži. Dušnost se objeví, když budeme chtít vyjít pár schodů, na kotnících zůstanou proužky od ponožek a únava nám znepříjemní běžný den. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich bychom měli zpozornět.

10) Jedinou cestou, jak kvalitně žít se srdečním selháním, je kontrolovat nemoc ve spolupráci s lékařem.

Srdeční selhání bohužel není možné vyléčit, ale lékařům se daří jej úspěšně kontrolovat. Spolupráce pacienta a lékaře je zásadní. Lidé se srdečním selháním mají stále možnost prožít plnohodnotný a dlouhý život. Zásadní ale je rozpoznat onemocnění včas a dostat se do rukou lékaře

Systematická prevence

Statistiky působí nelichotivě. Zároveň se však jedná o parametry, které může každý z nás ovlivnit zlepšením životního stylu a snížením rizikových faktorů. Stravovat se zdravěji, zařadit do svého života více pohybové aktivity (počítá se i častější chůze) a neopomíjet preventivní prohlídky u lékaře. Zdravotní pojišťovny hradí preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za 2 roky. V rámci ní pak ve věku 18, 30, 40, 50 a 60 let probíhá vyšetření hladiny cholesterolu v krvi, ve věku 18, 30 a od 40 let každé dva roky vyšetření hladiny cukru v krvi. Od 40 let pak každé 4 roky ještě vyšetření EKG. »EKG vyšetření provádím při preventivní prohlídce i mladším pacientům s diagnostikovanou hypertenzí, srdeční vadou či jiným kardiologickým onemocněním,« upřesňuje MUDr. Marcela Lejsková, praktická lékařka pro dospělé z kliniky Canadian Medical. K vyloučení příčiny sekundární hypertenze se od 50 let věku provádí i pravidelné vyšetření funkce ledvin, a to 1x za 4 roky.

»Systém preventivních prohlídek je v České republice nastavený velmi dobře a umožňuje podchytit řadu onemocnění včas. Bohužel je ale pacienti příliš nevyužívají a často přijdou na kontrolu až ve chvíli, kdy se nemoc projeví. Možná ani nevědí, že je mohou absolvovat,« říká MUDr. Marcela Lejsková a doplňuje: »Při preventivní prohlídce vždy nejprve s pacientem proberu podrobně jeho osobní a rodinnou anamnézu zaměřenou na výskyt kardiovaskulárních onemocnění a poruch metabolismu tuků. Zde je pro mě velkou výhodou, že znám až tři generace rodin svých pacientů.«

Hlídejte se a pečujte o sebe!

I když ale lékaři mají cesty, jak nemoc včas zachytit a jak jí léčit, je mnohem efektivnější, když se člověk snaží nemoci vyhnout úplně. Existuje hned několik možností, jak ovlivnit rizikové faktory. Způsob jak na to se liší podle věku a kondice. V produktivním věku můžeme změnit mnohé, ve starším věku je třeba samozřejmě počítat s některými omezeními. To ale neznamená prevenci neřešit, či se spoléhat jen na lékaře. Na co se hlavně zaměřit:

Omezení stresu – v prevenci nemocí srdce je velmi důležité naučit se relaxovat. Najít takovou aktivitu, při které dojde ke zklidnění těla a mysli a tedy i srdce. A tu pak pravidelně vyhledávat. Pro někoho to může být klid s knihou nebo meditace, pro jiného lehké cvičení či procházky. Nemělo by ale jít o vysedávání u televize či internetu. Zprávy a informace z okolí ke stresu naopak přispívají. Neméně důležitý je kvalitní pravidelný spánek!

Fyzická aktivita – cvičení, ale třeba i dlouhé výlety, či jen zařazení většího množství přecházení do práce, na nákup pěšky, místo dopravou je důležité a velmi prospěšné. Pro seniory jsou s ohledem na zatížení kloubů nejvhodnější krátké, ale pravidelné procházky, jízda na rotopedu nebo plavání v bazénu. I pro starší či nemocné existuje řada rehabilitačních sportovních programů.

Přívod energie stravou – množství přijaté energie by mělo odpovídat vynaložené fyzické aktivitě. Není nutná drastická dieta, ale spíše pestrá strava a množství, které odpovídá i výdeji energie. U starých osob je nutno počítat s naopak sníženou chutí k jídlu a s omezeným příjmem tekutin. Jde o to najít rovnováhu. Krevnímu tlaku jen prospěje snížení příjmu soli.

Kontrola hmotnosti – snažte se o udržení hmotnosti v rozumných mezích. Srdci prospěje už malé snížení váhy. Způsobí příznivou změnu v hospodaření s energií.

Léčba vysokého krevního tlaku – pokud patříte do rizikové skupiny, nebo u sebe pozorujete některé symptomy, neváhejte a změřte si krevní tlak. Může ledacos napovědět. A berte pravidelně léky! K normalizaci krevního tlaku se používají léky ze skupiny ACE-inhibitorů, antagonistů kalcia, beta-blokátorů nebo diuretik. O vhodnosti jejich nasazení rozhoduje lékař.

Snížení cholesterolu – úpravou diety a léčbou tzv. hypolipidemiky můžete riziko onemocnění srdce snížit až na polovinu!

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 14 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.