Reklama
Joe Biden. FOTO - Wikimedia commons

Kongres potvrdil Bidena i přes pokus o puč

Americký Kongres s konečnou platností potvrdil vítězství demokratického kandidáta Joe Bidena v podzimních prezidentských volbách. Stalo se tak za mimořádných okolností po středečním násilném vpádu příznivců dosluhujícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kapitolu, kvůli kterému byla společná schůze obou parlamentních komor přerušena.

Zákonodárci pak odmítli všechny republikánské námitky proti výsledkům voleb a viceprezident Mike Pence poté proces jejich potvrzování uzavřel. Trump vzápětí poprvé veřejně oznámil, že v den Bidenovy inaugurace, tedy 20. ledna, opustí Bílý dům, a to prý spořádaně…

Středeční zasedání Kongresu totiž přerušil vpád Trumpových krajně pravicových extremistických stoupenců. Dav několika tisíc lidí se k sídlu zákonodárného sboru vydal poté, co je k tomu vyzval sám prezident, který ve své řeči opět bez důkazů mluvil o zmanipulovaném výsledku voleb a nutnosti »tvrdě bojovat. Nikdy neustoupíme, nikdy se nevzdáme,« hřímal a vyzval své »ovce«, aby to u Kongresu vyřídily. Stovky nejradikálnějších ultras překonaly bezpečnostní zábrany a po potyčkách s policií se někteří dostali až do zasedacích sálů, které začali demolovat… Policie následně v Kongresu i v sídle republikánů ve Washingtonu zneškodnila dvě výbušniny! Kongresmani se museli evakuovat v plynových maskách (protože i uvnitř došlo k použití slzného plynu) a k jednání se mohli vrátit až po několika hodinách, když se pořádkovým silám konečně podařilo budovu vyklidit od násilníků.

V době obléhání Kapitolu na místě zemřeli čtyři lidé, tři přišli o život údajně kvůli náhlým zdravotním příhodám, jednu ženu smrtelně postřelili příslušníci policie. Zatčených je více než 50. Bezpečnostní experti zásah kritizují, podle nich byla policie nepřipravená a akci nezvládla. Možné vyšetřování zásahu už ohlásili někteří kongresmani.

Biden obsazení Kongresu označil za bezprecedentní útok na americkou demokracii a na jeho stranu se postavila řada domácích i světových politiků. Mezi nimi i poslankyně KSČM Miloslava Vostrá: »Hrůza a mrtví. Náš ‚vzor‘, tolik velebená Amerika, ukázal zcela jasně, kam může směřovat demokracie v podání kapitalistické společnosti. Děkuji nechci.«

Miloslava VOSTRÁ, poslankyně (KSČM).

Nebezpečí rétoriky nenávisti

Násilí odsoudili bývalí američtí prezidenti či šéf OSN António Guterres. Pobouření vyjádřil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který stejně jako šéf německé diplomacie Heiko Maas dokonce řekl, že dav k násilí vyburcoval Trump. »Pokojné předání moci je základem demokracie. Ozbrojený dav povzbuzený úřadujícím prezidentem, který na tento základní kámen nedbá, zaútočil na Kongres USA…,« uvedl Steinmeier.

Český prezident Miloš Zeman aktuální dění komentoval slovy, že porážku je třeba nést důstojně a nepokoušet se násilím zvrátit výsledek. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zase zdůraznila, že scény z amerického Kapitolu ukázaly, jak nebezpečná je rétorika nenávisti!

Sám Trump jednání svých podporovatelů neodsoudil, a naopak vyjádřil pochopení pro jejich zlost. Právě to byl jeden z důvodů, proč sociální sítě Facebook a Twitter proti aktivitám prezidenta zakročily a dočasně jej odstřihly od jeho hlavních účtů – což se v případě Twitteru stalo vůbec poprvé… Právě u Twitteru to bylo nejméně na 12 hodin, Facebook prezidentovi znemožnil nahrávání obsahu na 24 hodin.

Trumpova hanba

Komentátoři evropských deníků dění přirovnali k pokusu o puč (viz např. The Guardian), německý tisk píše o ostudném dni pro Ameriku a o Trumpově hanbě. Většina médií pak velkou část odpovědnosti za násilnosti připisuje právě Trumpovi, který rozdmýchal vášně především tím, že až do nynějška neuznal svou prohru a bez důkazů opakovaně poukazoval na údajné volební podvody. Tyto Trumpovy hoaxy a fake news přitom opakovaně vyvrátily už i americké soudy na všech úrovních!

Za hlavního viníka násilností ostatně označili Trumpa i američtí komentátoři. Redakce deníků The New York Times či Washington Post napsaly, že prezident musí nést odpovědnost za důsledky svých činů a že by měl okamžitě opustit úřad. Politologové se shodují na tom, že si středečním excesem Trump nejspíš uzavřel cestu k možné kandidatuře na hlavu státu za čtyři roky, minimálně v republikánském »dresu«.

Rusko očekává úpadek USA

Po vpádu stoupenců Trumpa do »svatyně americké demokracie« na Kapitolu usoudila řada ruských politiků, že Američané ztratili veškeré právo poučovat o demokracii jiné země. Demokracie v USA podle Moskvy »kulhá na obě nohy«, napsala agentura AFP.

»Svátek demokracie skončil. Bohužel spadl na dno, a to říkám bez náznaku škodolibosti. Amerika ztratila směr a nemá tedy právo udávat směr, a tím spíše jej druhým vnucovat,« napsal na Facebooku předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.

Moskva za vlády prezidenta Vladimira Putina dlouhodobě nesnáší nemístnou americkou kritiku stavu ruské demokracie a správně obviňuje Washington z pokrytectví a povýšenosti.

Prominentní ruští politici podle ní interpretují Trumpovo odmítání uznat výsledky listopadových prezidentských voleb a rostoucí rozpory mezi politickými tábory v USA jako jasné známky úpadku. »Spojené státy už určitě nemohou vnucovat jiným zemím volební vzory, ani se pokládat za maják demokracie ve světě,« prohlásil předseda zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij. »Bumerang barevných revolucí se obrací proti USA,« řekl v narážce na lidové revolty v bývalých sovětských republikách, zejména na Ukrajině, v Gruzii a naposledy v Bělorusku, které Moskva odmítá a připisuje je americkému podvratnému pronikání do ruské sféry vlivu. Sluckij také předpověděl »krizi amerického mocenského systému«.

Poslanec Anton Gorelkin poblahopřál Twitteru a Facebooku k pozastavení Trumpových účtů: »Sociální sítě musí fungovat podle jasných pravidel v rámci zákona, protože absolutní svoboda informací se stává zbraní v rukou extremistů,« zdůraznil v ruské sociální síti Telegram v zjevné narážce na západní kritiku ruských snah posílit kontrolu úřadů nad internetem a sociálními sítěmi.

306:232

Navzdory chaosu Kongres ověřování výsledků voleb dokončil a potvrdil, že Biden při prosincovém hlasování volitelů získal v souladu s výsledky lidového hlasování 306 hlasů, zatímco republikánský prezident Trump 232.

Ve světle událostí v Kongresu se rozhodl rezignovat např. náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger. K podobnému kroku se chystají i někteří další do středy Trumpovi věrní muži (a ženy), podle nichž byla právě násilným obsazením Kongresu překročena jakákoli únosná hranice odporu a zdevalvováno vše pozitivní, co Trump ve svém úřadu za čtyři roky údajně vykonal.

Události v Kongresu totiž nemají podle ČTK v moderních dějinách USA obdoby, naposledy byla budova Kapitolu ve Washingtonu obsazena Brity v roce 1814 během americko-britské války.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.1, celkem 7 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-01-08 22:47
Pro možné oběti války je dost rozdíl, jestli válka "byla
prakticky na spadnutí", nebo opravdu vypukla. Obama zahájil agresi
proti Libyi a v Sýrii podněcoval teroristy. Je to daleko větší vrah,
než Trump. Zatím.
wIadin
2021-01-08 14:46
"nezahájil nějakou válečnou vřavu" a) Válka s Iránem byla
prakticky na spadnutí. b) Trump nechal zlikvidovat Sujemáního c) Trump
anihiloval jednotky ruské Vagnerovy armády Naopak Obama nebyl schopen
cokoliv podniknout v Sýrii. Nicméně prý nechal zabít Usamu bin Ladina,
ale důkazy k tomu neexistují.
Vladimir.novak1
2021-01-08 09:17
Opět s křížkem po funuse,ostatní netištěná média už včera vydala
tuto zprávu.A přitom se tato zpráva tak hodila komunistům!Tohle se dá
srovnávat s útokem na Zimní palác,zde ovšem jsou ztráty na
útočící straně.Nutno dodati,že Trump za svého období nijak oproti
demokratickým prezidentům,nezahájil nějakou válečnou vřavu.Na
domácí scéně už to bylo horší,vezměme např. zatržení Obamovy
zdravotní reformy.Ovšem co dovede udělat bezbřehá touha "po
demokracii a svobodě" právě v tom demokratickém a svobodném
státě.Tady by se měly i poučit Čechy,které tyto vlastnosti tak rády
vynášejí.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.