Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Přibývá seniorů nakažených nemocí COVID-19

Vánoce si vybírají svou daň. Denně přibývá kolem 3000 seniorů starších 65 let nakažených nemocí COVID-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se nakazili právě v období kolem Vánoc. Zlepšení očekává po 10. lednu, kdy by se už měla začít projevovat přísnější opatření přijatá 27. prosince.

Ve středu a ve čtvrtek bylo nových případů nahlášeno přes 17 000, což bylo nejvíc od začátku epidemie. Laboratoře hlásily 14 780 potvrzených případů koronaviru. »Není tak úplně důležité, kolik je denně diagnostikováno, ale kolik z nich jsou potenciálně zranitelní senioři,« řekl na tiskové konferenci Dušek.

Lidé nad 65 let mají podle něj riziko až 32 procent, že budou mít při nákaze relativně těžký průběh a budou potřebovat hospitalizaci, třetina z nich dokonce intenzivní péči. U lidí nad 75 let je riziko vážného stavu s COVID-19 až 45 procent.

»Po 8. lednu možná a po 10. lednu zcela jistě by se měl začít projevovat efekt poklesu virové nálože v populaci. V nemocnicích bude brzdná dráha poněkud delší, aspoň ke stabilizaci dojde asi až po 15. lednu,« dodal šéf zdravotnických statistiků.

Povánoční nárůst nakažených se podle stínové ministryně zdravotnictví za KSČM Soni Markové dal očekávat. Důvodem bylo podle ní nejen značné uvolnění opatření, ale také to, že lidé často platná opatření nedodržovali. »Problém je to, že existuje chaos a určitá nelogičnost v přijímaných opatřeních, ale i fakt, že neexistuje jejich jednotné vysvětlování,« řekla našemu listu.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.

Největší nebezpečí vidí v tom, že nemocnice budou mít nejen nedostatek lůžek, ale především nedostatek zdravotnického personálu.

Kapacity lůžek se blíží svému limitu

Její slova potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. »Je zcela evidentní, že se kapacity lůžek blíží svému limitu. Možnosti navýšení jsou velmi omezené,« řekl novinářům. Hlavním důvodem, proč není možné navýšit kapacity, je nedostatek zdravotnického personálu. Některá krajská zdravotnická zařízení podle Černého uvedla, že už jsou na konci svých možností. Nejhorší situace je nyní v Moravskoslezském kraji.

Počty hospitalizovaných s COVID-19 nyní rostou o 150 až 200 lidí denně. Pokud se naplní špatné predikce, bude v lednu v nemocnicích až 12 000 lidí s koronavirem. Nyní je hospitalizováno asi 7300 lidí, z nich asi 1100 vyžaduje intenzivní péči. Podporu dýchání potřebuje asi 570 lidí.

Marková v této souvislosti upozornila na další velký problém, který vidí v tom, že není žádná plánována péče. »Pacienti se i bojí chodit do nemocnic, potřebná vyšetření a zákroky se už poněkolikáté odkládají, což bude mít nedozírné následky, je možné, že v některých případech půjde nejen o ohrožení zdraví, ale i životů pacientů,« uvedla.

I když nelze podle ní za tuto situaci někoho vinit, protože řešení covidové situace je primární, nicméně je potřeba více pohnout s očkováním. »Vláda mohla být aktivnější v tom, aby ČR byla více zásobena vakcínami, aby mohlo vzniknout více očkovacích center a aby to šlo rychleji. Co jde dát za vinu vládě, je nekomunikace, liknavost v přípravě očkovací strategie a hlavně v propagaci potřebnosti očkování. To všechno má vliv na to, že se neposkytuje potřebná necovidová péče,« míní Marková.

Opatření se zmírňovat nebudou

Souhlasí s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) v tom, že neuvažuje o zmírnění protiepidemických opatření. »Zátěž nemocnic je nesmírná. Nelze proto v současných dnech uvažovat o uvolňování opatření,« řekl ministr. Protiepidemická opatření v současné době odpovídají většinou nejpřísnějšímu pátému stupni protiepidemického systému PES.

»V době, kdy máme rekordní nárůsty nakažených, rekordní nárůsty těch, kteří potřebují hospitalizaci a kdy některé kraje musí povolávat na pomoc armádu, zmírňovat opatření by byla sebevražda zdravotnického systému,« dodala Marková.

Více než 200 pacientů s covidem mají ve fakultních nemocnicích v Ostravě a Brně, ve Fakultní nemocnici Plzeň jich je přes 170. Ministerstvo ale nyní neuvažuje o tom, že by otevřelo polní nemocnici v pražských Letňanech. Důvodem je opět nedostatek civilního zdravotnického personálu. Armáda by podle Černého mohla obsloužit asi 50 lůžek v této nemocnici, celková kapacita polní nemocnice je přitom 500 až 600 lůžek. O tom, zda budou polní nemocnice v Letňanech a v Brně použity jako záložní nemocnice, se podle ministra rozhodne v dalších dnech. Počítá se ale s jejich využitím jako očkovacích center v dalších měsících.

Celkem bylo k 6. lednu 6916 zdravotníků nakažených COVID-19, z toho bylo 1286 lékařů, 3172 sester a 2458 dalších zdravotnických pracovníků. Více než 1000 nakažených zdravotníků evidovali v Praze a v Moravskoslezském kraji.

Testů na nákazu novým typem koronaviru je denně podle Duška kolem 60 000 až 70 000. Zhruba polovina připadá na dobrovolné antigenní testování veřejnosti nebo pokračující testy v sociálních službách nebo mezi profesionálními sportovci. Antigenní test většinou podstupují lidé bez příznaků, proto podle Duška významně přispívají ke snížení virové nálože v populaci. Zachycují zhruba pětinu nových případů. Na PCR testy posílají lidi s podezřením na COVID-19 praktičtí lékaři, když mají příznaky, nebo hygienici, když byli v kontaktu s někým nakaženým, takže pozitivita těchto testů překračuje i 40 procent.

Od březnového začátku epidemie odhalily testy v ČR 809 601. Aktuálně se s nákazou potýká téměř 145 000 lidí, dosud nejvíce. Celkem od začátku epidemie zemřelo 12 800 lidí. Od začátku roku zemřelo s COVID-19 asi 960 lidí.

Registrační systém na očkování bude mít pilotní provoz

Blatný uvedl, že před spuštěním registračního systému na očkování pro osmdesátileté, který má začít fungovat v polovině ledna, bude zkušební provoz. Reagoval tak na požadavky krajů. »Je domluva na tom, že bude spuštěný pro populaci nad 80 let od 15. ledna. V rámci zkušebního provozu bude spuštěný i předtím. Bude to model, který si budou moci všichni proklikat,« řekl Blatný.

Podle něj při registraci osmdesátníků nebude nutné vyplňovat podrobnější údaje, protože do skupiny pro očkování s nejvyšší prioritou spadají už díky věku. »Nejdříve budou očkovaní senioři v domovech a zdravotníci, následně tito senioři,« řekl Blatný. Podle něj všechny přihlášené systém nejdřív zaregistruje, ale termín jim přidělí až tehdy, když budou proočkovaní právě zdravotníci a lidé v domovech. Ostatní populace, zejména senioři nad 65 let, chronicky nemocní a vybrané profese, se budou k přidělení termínu očkování registrovat od února.

ČR podle ministra jedná o dalším milionu dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která byla pro použití v EU schválená jako první. Vakcína od firmy Astra Zeneca, kterou by mohly používat i ordinace lékařů, by mohla být schválená v lednu.

Očkováno v ČR bylo do středy téměř 20 000 lidí, což je asi 0,2 procenta populace.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 10 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.