Reklama
Elektrárna Chvaletice. FOTO - Wikimedia commons

Spoléhání na obnovitelné zdroje ohrožuje Evropu blackoutem

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil před týdnem Evropě masivní výpadek dodávek elektřiny, takzvaný blackout. S odvoláním na dodavatele energie Wien Energie a EVN o tom informovala agentura APA. Rakousku situaci pomohla zvládnout elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích.

Problémem je podle ředitele Wien Energie Michaela Strebla rozvoj obnovitelné energie, s nímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či na větru. »Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,« řekl Strebl. Také dolnorakouský dodavatel energie EVN uvedl, že blackoutu se podařilo zabránit jen těsně. »Rakousko v energetické bezpečnosti stále více spoléhá na jaderné a uhelné elektrárny v okolních zemích,« uvedl mluvčí EVN Stefan Zach.

»Bezprostředně po razantním poklesu frekvence roztočené elektrárenské stroje nečekaly na pokyn a automaticky se přepnuly z výkonových režimů do režimu regulace otáček a ostrovního provozu. Elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávali na všech výrobních blocích asi deset megawattů. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,« uvedl směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy.

Polovina energie je z uhlí

Uhlí v zimních dnech stále pokrývá polovinu výroby elektřiny v České republice. S odkazem na data provozovatele přenosové soustavy ČEPS to uvedl mediální zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek. Z dat ČEPS, na které Sev.en odkazuje, vyplývá, že v minulém týdnu činil podíl parních, tj. uhelných zdrojů na výrobě elektřiny v Česku 50,23 procenta. Následovaly jaderné elektrárny s 32,21 procenta a plynové a paroplynové elektrárny s 10,71 procenta. Například na fotovoltaické elektrárny připadalo 0,08 procenta. V jaderné elektrárně Dukovany je nyní odstaven jeden ze čtyř bloků elektrárny, v temelínské jaderné elektrárně vyrábějí oba bloky.

V letních měsících se rozvrstvení mění, vyplývá dále z dat. Například vloni 10. července, když venkovní teploty v ČR překračovaly tropických 30 stupňů Celsia, pokrývaly největší část výroby jaderné elektrárny s 40,82 procenta, následovaly parní, tj. uhelné elektrárny s 30,40 procenta a plynové a paroplynové elektrárny s 14,07 procenta. Na fotovoltaické elektrárny připadalo 6,26 procenta.

»V zimním období je v ČR spotřeba o 30 až 40 procent vyšší než v létě a v provozu je většina elektráren. Máme v těchto dnech v provozu také téměř všechny bloky v uhelných elektrárnách. Zatím se bez uhelných elektráren neobejdeme, ale jejich podíl postupně klesá a bude tomu tak i do budoucna. Za poslední rok jsme odstavili 1000 megawattů v uhelných elektrárnách,« řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Obnovitelné zdroje vyrábějí jen někdy

V mrazivých a bezvětrných dnech, jaké jsou nyní, jedou podle Duška všechny elektrárny, které Sev.en Energy vlastní a které nejsou v odstávce, často na plný výkon. »Elektrárna Počerady měla nejvíce napilno v listopadu, kdy využila 78 procent své výkonové kapacity a vyrobila 564 gigawatthodin (GWh) elektřiny,« uvedl Dušek.

Elektrárna Chvaletice, která je dalším uhelným zdrojem skupiny, podle něho během prosince dosáhla ve výrobě jedné z nejvyšších denních hodnot a od Nového roku jede kromě nočních hodin téměř výhradně na maximum. »Teplárna Kladno pak jela v prosinci na všechny tři bloky a vyrobila 176 GWh elektřiny, a to v režimu podpůrných služeb, při němž stabilizuje soustavu v denních špičkách,« řekl Dušek.

Spalování uhlí v elektrárnách kritizují ekologové. Analytik Sev.en Energy Pavel Farkač řekl, že výroba elektřiny a tepla z uhlí může v Česku kvůli situaci na trhu skončit ještě před rokem 2038, který doporučila Uhelná komise. Představa, že uhlí lze opustit z roku na rok, je ale podle něho vzdálená realitě. Za chybu označil, že ČR stále nemá jasno, čím uhelné zdroje nahradí.

Farkač dodal, že budoucí energetický mix ČR by měl být postaven na jaderné energetice, a to až z poloviny. Druhým nejvýznamnějším zdrojem podle něho do budoucna budou obnovitelné zdroje. Uvedl, že je představitelné, že kolem roku 2040 budou pokrývat až 30 procent tuzemské výroby elektřiny. »Otázkou zůstává, čím pokrývat zbývající část, to znamená mimo jiné období, kdy obnovitelné zdroje nejsou schopny elektřinu vyrábět. Z mého pohledu i pohledu skupiny Sev.en to musí být uhlí, nebo plyn,« dodal tehdy.


Na emisních povolenkách vydělávají banky a spekulanti

Otázky Haló novin pro Leo Luzara (KSČM), člena podvýboru pro energetiku hospodářského výboru Sněmovny

Považujete plány na ukončení spalování uhlí v roce 2038 za reálné?

Jsme realisté a volání po zdrojích energie neznečišťující ovzduší podporujeme. KSČM na rozdíl od stran označujících se za levicové a všech těch různých ekologických a ultra-akčních stran v Evropě vidí budoucnost v energetickém mixu postaveném na dominantní výrobě energie z jaderných zdrojů. My nemáme problém s letopočtem »konce uhlí«, ale s nejasnou strategií, čím uhlí nahradit. Je směšné si myslet, že vše nahradí plyn a biomasa. Zdůrazňuji, že drtivá většina dodávek plynu by šla z Ruska. To je paradox, kdy stejní lidé křičí proti Rusku jako dodavateli jádra Dukovan a z druhé strany jim nevadí obrovská závislost na dodávkách plynu. Odstavit stávající uhelné elektrárny, dokud nebudou dostavěny nové bloky Dukovan, je tudíž nereálné, a ty jsou plánovány někdy k roku 2035, i když spíše 2038, to je více reálné datum.

Uhlí je jediné palivo, jehož zdroje jsou na našem území, palivo pro jaderné i plynové elektrárny je nutné kupovat ze zahraničí. Co to znamená pro energetickou bezpečnost republiky?

Leo Luzar (KSČM).

Evropská unie nás tlačí do kouta rostoucí cenou emisních povolenek. Ty už dávno nejsou motivací k hledání nových ekologických opatření při výrobě energií. Volný trh jako již v mnoha dalších případech zklamal a pouze z povolenek udělal vysoce ziskové finanční zboží, se kterým obchodují hlavně banky a finanční spekulanti. Pro samotné výrobní firmy se staly toxickým produktem finančního trhu, který je ničí, aniž by jim dal šanci přežít. Své by o tom mohla říci například Sokolovská uhelná a její paroplynová elektrárna Vřesová, která je schopna díky své speciální technologii ekologicky spalovat i jinak toxické palivo. Její vynucený pohřeb kvůli nesmyslným cenám emisních povolenek ztíží, ne-li úplně znemožní, likvidaci nebezpečného odpadu v České republice. Určitě ale tuto likvidaci hořlavého odpadu obrovsky prodraží. Bohužel kvůli tomu skončí i jedinečná technologie tlakového zplyňování uhlí a štěpení vedlejších karbochemických látek, což byla jedinečná světová technologie. A to je také o energetické bezpečnosti republiky.

Jaký vliv má tlak na ukončení těžby uhlí na teplárenství?

O tomto problému se mnoho nemluví, i když právě teplárenství bude jeden z nejohroženějších oborů. A hlavně ty stovky tisíc lidí, kteří jsou nyní napojeni na centrální zásobování teplem, se mohou ze dne na den octnout tak říkajíc na mrazu. Například v mém Moravskoslezském kraji je přibližně 250 tisíc domácností vytápěno centrálně a jako palivo slouží uhlí. Jeho náhrada různými alternativami na bázi biopaliva nebo spalitelného odpadu, případně plynu, je v nejbližší době nereálná. Tolik spalitelné suroviny zde nemáme a také vybudování nových plynovodů potřebné kapacity je nerealistický projekt. Proto se v hlavách uctívačů bezuhlíkových technologií objevují například myšlenky na malé modulární reaktory apod. Bohužel se zde bavíme o letech na přelomu století. Nám hrozí již zima 2022, kdy by nám bez uhlí mohla být doma setsakra velká zima. A to se již vůbec nebavíme o nutných nových skládkách pro dovezené uhlí a jejich dopady na ekologii nebo o masivním přechodu na decentralizovanou výrobu tepla, která ve svém důsledku znamená tisíce komínů nízké výšky vytvářejících ideální podmínky pro masivní emisní znečištění ovzduší. A to vše nehledě na to, že samotný zemní plyn je také uhlovodíkové palivo, tolik ležící v žaludku EU.

Měly by se uhelné doly likvidovat, nebo raději zakonzervovat tak, aby zásoby uhlí byly v případě potřeby později vytěžitelné?

V rámci povrchové těžby hnědého uhlí je základ jeho energetické využití, a jakmile skončí potřebnost špičkového vykrytí energetických nedostatků u nás a hlavně v Německu, budeme vědět více. Tedy možná někdy kolem roku 2040, a hlavně také vyřešíme problém zásobování teplem pro napojené domácnosti a podniky. Potom vznikne velmi zajímavá alternativa krajinotvorby z povrchových dolů. Již dnes můžeme vidět v severních Čechách úspěšné projekty rekultivace, které mají obrovský ekonomický a turistický potenciál ku prospěchu občanů.

Naopak likvidace hlubinného dolu bez vytěžení je zločin. Jednou uzavřený důl již bez obrovských nákladů a velkých bezpečnostních rizik není možno znovu otevřít. Je tak ztraceno obrovské množství suroviny a odepsány zdroje budoucího národního surovinového bohatství. Jedná se totiž také o surovinu pro výrobu koksu potřebného pro hutní průmysl, surovinu pro desítky oblastí chemického průmyslu, ale například i surovinu k výrobě metanu, který je ve světě čím dál více využíván jako uhlovodíkové palivo pro ekologické spalovací motory.

Proto v KSČM s velkými obavami sledujeme snahy státního managementu OKD ukončovat těžbu kvůli aktuální nevýhodnosti ceny uhlí na světových trzích. To vše bez znalosti aktuálních dopadů na obyvatele a moravskoslezský region a hlavně jasné strategie pro nejbližší budoucnost.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 15 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2021-01-17 12:35
Bez jaderných elektráren, ať štěpných nebo fúzních to asi nepůjde.
fronda
2021-01-17 00:00
Jo, likvidace Sokolovské uhelné je ukázkou absurdity buržoazního
režimu. Před pár desítkami let, když se dokončovala paroplynová
elektrárna Vřesová, to bylo řečí, jak teď budeme
"civilizovaně" využívat naše nerostné bohatství... A teď
se tlaková plynárna nesmyslně ruší. Místo výroby svítiplynu se pro
paroplynovou elektrárnu bude dovážet zemní plyn. Prý se při jeho
těžbě uvolní do atmosféry velké množství skleníkových plynů, že
je to srovnatelné se spalováním uhlí.
jmarek3
2021-01-16 20:04
Rád se jezdím dívat na Dalešickou elektrárnu od Hadcové stepy , jak
jdou obláčky páry nazmar. Místo toho , aby bylo vytápěno např. Brno.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.