Reklama

Kde chybí zdravý rozum…

Když jsem i na ruských televizních kanálech viděl zkraje minulého týdne reportáže ze Staromáku, kde mimo jiných i arogantní kamarád tunelářů Václav Klaus ze sebe zase dělal Boha a jemu freneticky tleskající sklerózou trpící hlupáci za souběžného porušování svobody a demokracie plácali cosi o svobodě a demokracii, bylo mi v dalekém Kazachstánu smutno, jakou že zemi tam vlastně při volbách zastupuji.

Na druhou stranu při zpáteční cestě přes Minsk do Prahy jsem si také nakonec na vládu zanadával. A nejen na tu naši. Neuznávám zdejší prvoplánové opoziční argumenty za každou cenu (že na co Babiš sáhne, to zkazí, dvojnásob ne v souvislosti s bojem proti koronaviru) – je mi totiž jasné, že jiné vlády by podle všeho s pandemií bojovaly ještě tvrději (ty partaje, které nejvíc křičí, by prudily nejvíc ze všech) – ovšem vadí mi šlendrián a neochota používat zdravý selský rozum.

A co mě při zmiňované zpáteční cestě, resp. po ní, tak dopálilo? Po mezipřistání v Minsku jsem se potkal s dvojicí dalších sympatických mladých českých pozorovatelů voleb (zastupujících OBSE), kteří obohatili mé poznatky z hlavního města (sami volby sledovali jinde – v západním Kazachstánu), takže nenálada z uprskaného letadla do Minsku, kde naivní pokusy stevardů a letušek Belavie přeplněný nevelký Boeing zbavit možného viru rozdáváním balených toastů a vody postupně ob řadu, se zase o něco zvedla, další kolega si však dělal starosti s nutností vyplnit kvůli COVID-19 jakýsi QR dotazník (dohledatelný jedině v elektronické podobě). To ovšem po mně stejná pracovnice běloruského aeroportu nechtěla a na letenku do Prahy mi napsala »OK«.

Oba jsme byli vybaveni čerstvým negativním předodjezdovým PCR testem (mimochodem v Nur-Sultanu prováděným daleko precizněji než v Praze), tak jsme tak nějak nechápali, kvůli čemu to QR otravování bylo.

Nicméně neunikl jsem ani já. V Praze na letišti totéž najednou chtěli i po mně. Bez vygenerovaného QR kódu mě prý nepustí domů. Předložený negativní test je nezajímal, ČR prý uznává jen ty ze zemí EU… »OK, tak mi dotazník dejte, vyplním a bude.« Chyba lávky. Dotazníky nejsou. Bez složitého internetového vyhledávání máte smůlu. A bez smartphonu či notebooku po ruce taky. A tak se u jediného pohraničníka ochotného pomoci hromadí desítky lidí bez rozestupů a často i bez roušek…

Podotazníkové podrobnosti si ale zase už musíte zjistit sami, nikdo zodpovědný neporadí! Nu, našli jsme. Do pěti dní jít na další PCR test. Čtvrtý ve dvou týdnech. A proč až pět dní poté? Proč se nedá udělat hned na tom letišti? Kvůli inkubační době? Snad. Zjistí pak ale takový test, kdy a kde jste to vlastně chytli? Nikoli. Takže zase jen další pruda XY lidí. Pak nemají být všichni pořád jenom naštvaní…

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 26 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.