Vládní novelu, která počítá s přeměnou dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly, Sněmovna zřejmě schválí (viz Haló noviny 7. ledna 2021). Není to žádná novinka. To tu už bylo a na skvělé úrovni.
Uveďme situaci o jeslích na pravou míru. Dětské skupiny po revoluci vznikaly z prostého důvodu. Velké státní podniky (např. Zbrojovka Vsetín, abych dal příklad z mého kraje) jako zřizovatelé jeslí byly násilně zprivatizovány na malé firmičky, které ovšem neměly snahu ani sílu se starat o tato zařízení. Tyto státní podniky je po všech stránkách zabezpečovaly, od výstavby až po materiální zabezpečení, a to jak ve městě, tak i na vesnici. Od hraček, kompletního oblečení, do kterého se malé dítě převlékalo, přes samostatné herny, samostatné prostory pro odpočinek, spaní i sociální zařízení. Každé jesle měly svoji kuchyň, která vařila dle výživových norem, a tyto vždy byly přednostně zásobovány i nedostatkovými banány. V jeslích byly zaměstnány zdravotní sestry, které zabezpečovaly jejich bezproblémový chod. Ve školkách byl i pedagogický pracovník pro zajištění předškolního vzdělávání. Samozřejmostí byla i prádelna, kde se pralo veškeré prádlo po dětech, aby vždy byly jak ze škatulky. Nedílnou součástí bylo i venkovní vybavení, jako pískoviště, prolézačky, venkovní krytá odpočívadla a všudypřítomná zeleň.
Z důvodu náročnosti provozu je firmy prodaly zájemcům nebo převedly na město. Proto najednou nebylo jeslí. A kde vznikaly: v rodinných domech v obývácích nebo jiných prostorách. Aby se tomu dal lesk, používalo se anglických názvů, a ceny tomu také odpovídaly, prostě byznys, který měl podporu i z Bruselu. Vše, co bylo vybudováno za socialismu, se muselo zničit, aby nebylo znát, jaké jsme měli skvělé zabezpečení pro naše malé caparty.
Finanční zajištění jeslí bylo hrazeno zřizovatelem se symbolickým přispěním rodičů dítěte, kteří se ovšem podíleli na výstavbě školek a jeslí v rámci dobrovolné práce v akci Z. Proto jich byl dostatek.
Tak z těchto důvodů nejsou školky a jesle nyní dostupné a bude velmi těžké je stavět, protože na výstavbu jeslí, školek a škol jsou velmi přísné stavební požadavky z důvodu odstupu od veřejných komunikací, oplocení apod. Nehledě na to, že je nikdo nechce postavit, je to finančně náročné.
Máme být na co hrdí, vše jsme vybudovali pro naše děti a další pokolení. Že to ve většině případů zlikvidovali naši nástupci, tak o tom musí být informováni naši mladí spoluobčané.
Zdeněk VEJPUSTEK, zastupitel města Vsetín za KSČM
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: -3774.6, celkem 121 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.
nespěchala. Narodili jsme se tři děti v roce 62,63,64 a byla s námi
doma do 70.roku. Za komunistů totiž stačilo odpracovat 25 let a měl
člověk nárok na důchod.
debility je ztrátou času.Salekive,rozveďte trochu,jak půlroční děti
musely do jeslí a jak byl těmto kojencům vymýván mozek.
byly jednou z možností. Domnívám se, že ne moc dobrou.
každém dítěti půl roku placené a zbytek do 2 let neplacené
mateřské dovolené. Do práce nemusela samozřejmě ani potom. Děti
žádnému státu nepatřily, to jsou tady i vůči nám hrubé a sprosté
urážky, na jaké se nezmohl ani minulý režim. To může žvanit jen
ten, kdo žádné děti neměl nebo je vychovaný současnou propagandou.
Oblečení na děti bylo proti ostatnímu levné a bylo první, co se po
revoluci zdražilo. Je jasné, že s vaničkou minulého režimu se
„vylilo i dítě“. Mysleli jsme tehdy, že se se změní to, co se
nám nelíbilo a osvědčené zůstane. Politické úderky a peníze
musely změnit všechno. Teď už to obnovit nelze, stálo by to moc peněz
a také se rodí stále méně dětí, mladí mají jiné zájmy a úbytek
obyvatel nahrazují migranti. Zatím z východu.
tomu, aby jim bolševický režim mohl vymývat mozek co nejdříve. Bral
je totiž jako svůj majetek.
půl roce nebo roce vrátit z mateřské do práce a jen menší polovina
mohla využít celou dvouletou mateřskou. Dva roky mateřské mohly
využívat až v 80-tých letech, dříve to nešlo. Proto se
"musely" využívat i jesle. Dnes, kdy je mateřská až do
čtyř let dítěte, jesle již nejsou tolik žádané. Na rozdíl od
školky. Takže psát, že to byla vymoženost socialismu pro matky není v
žádném případě pravdou - to byla nutnost režimu, aby mohl matky
opět co nejrychleji nahnat do práce.
myslí, že to ani není možné, aby to opravdu bylo tak, jak to bylo.