Reklama

Křen je zdravý a bystří rozum

Ve starém Řecku prý lidé věřili, že konzumace syrového křenu bystří rozum. Netroufám si o jejich názoru pochybovat, už proto, že babičky na svých venkovských zahrádkách křen pěstovaly, podobně jako jejich maminky, babičky i prababičky… A právě teď, v čase zimním, kdy nás trápí všeliké virózy, o COVID-19 ani nemluvě, je dobré vzpomenout tajností, které babičky znaly, a jak s křenem pracovaly. Leccos totiž o ozdravných účincích křenu věděly…

Křen, ať se nám to líbí, nebo ne, je nepostradatelný v kuchyni a ani domácí lékárna se bez něj neobejde. Ne nadarmo se mu říká český ženšen. Jak získat a nejlépe využít sílu tohoto běžného, ano, ať chceme, či ne, zázračného kořene? Ano, díky babičkám víme jak na to.

Tak třeba generacemi předávané účinky křenové placky. Nastrouhaný křen rozprostřete na čisté plátýnko a překryjte ho gázou nebo dalším kouskem plátna. Křenovou placku přikládejte na bolestivá, revmatismem postižená místa. Při kašli placku pokládejte na hruď, nejlépe před spaním. V obou případech ji zajistěte převázáním proti posunutí. Mírného zčervenání pokožky se nemusíte bát, je to znak toho, že se pokožka prokrvuje; poté bolesti ustoupí, kašel se pozvolna zklidní. Křenové placky jsou dobrým řešením i při léčení omrzlin. Placky na obklady babičky dělaly také z nastrouhaného křenu, mouky a sádla v poměru 3:5:1. Placku přikládaly na bolestivé místo krátce, maximálně na dvacet minut. Křen používaly i k inhalaci při nachlazení. Do tří litrů vroucí vody daly lžičku jemně nastrouhaného křenu a nechaly nemocného 10 minut inhalovat. Především při silném kašli a rýmě.

Naše bábinky dobře věděly, že křen v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje odkašlávání i to, že má mírný močopudný účinek. Měly k ruce křen nastrouhaný společně s jablky v uzavřených sklenicích. Ač v syrovém a nekonzervovaném stavu tato směs mohla být dlouho skladována, ano v mírném chladu a na tmavém místě. Obdobně dlouho můžete uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem. Naložená červená řepa bez přidaných plátků křenu by těžko někomu chutnala. Což platí dodnes.

A teď několik dalších skvělých »babských« rad, které si zaslouží vaši pozornost, neboť jsou prospěšné zdraví. A začněme třeba u bolestí hlavy. Na ně je dobrý křenový ocet. Nastrouhaný křen dejte do zavařovací sklenice a zalijte ho octem tak, aby hladina sahala asi 20 mm nad vrstvu křenu. Nádobu uzavřete a nechte sedm až devět dní při pokojové teplotě, poté obsah sklenice prolisujte. Uchovejte na tmavém a chladném místě. Podle potřeby potřete například spánky či čelo křenovým octem. Ale potírat jím můžete i jiná bolestivá místa, například klouby. Tak jako naše babičky.

Křenový med je nejen léčivý, ale i dobrý. Smíchejte med a jemně nastrouhaný křen v poměru 1:1 a pak si »dejte« třikrát denně lžičku. Výborné řešení proti nachlazení, rýmě a pomáhá i při chřipce. A chutná i dětem, byť se zprvu tváří všelijak. Po úvodním přesvědčování naše nachlazená vnučka chtěla »eště«.

Obdobně léčivé účinky má i křenová šťáva. Dostat ji z kořene vyžaduje trpělivost, ale není to složité. Ve starých receptech najdete dvě řešení k tomu, jak ji z kořene dostat. První říká, že křen třeba nakrájet na tenká kolečka, druhý pak volí křen strouhaný, podle naší zkušenosti je to lepší řešení. V obou případech však třeba křen dát na sítko, posypat cukrem, a šťávu, kterou cukr z křenu vytáhne, pak sbírat v misce pod sítkem. Třikrát denně po lžičce doporučují babičky.

A ještě křenový macerát, česky řečeno výluh za studena. Na tenká kolečka nakrájený křen přelijte vodou o teplotě 15 až 20 °C a nechte při pokojové teplotě stát až dva dny. Občas, nejméně však dvakrát denně, protřepte či zamíchejte. Potom výluh přeceďte a třikrát denně po lžičce konzumujte. Skvělé řešení při velké únavě. Zkuste podobnou »babskou« radu! Zalijte ve sklenici uložený, na tenké plátky nakrájený křen (asi 100 g), 500 ml červeného vína, nejméně dvakrát denně zamíchejte či protřepte a po třech dnech získáte zajímavý lék proti únavě, který se však nepije, ale konzumuje po již zmíněných lžičkách třikrát denně.

I leccos jiného babičky o křenu věděly. Tak třeba, že čerstvá šťáva z křenu smíchaná s vodou (případně i lihem) čistí, regeneruje a dezinfikuje mastnou a nečistou pleť. Ale, tak říkajíc, přiměřeně, tedy krátce. Aby nedošlo k poškození pokožky.

A křen v kuchyni? To každý zná. Křenová omáčka či křen s jablky jako příloha k vařenému a uzenému masu jsou pochoutkou. Křen babičky a naše maminky přidávaly a přidávají do sterilovaného zelí či do čalamád nebo nakládaných okurek…

Tak to dělaly naše maminky a babičky a nic nebrání tomu, abychom to nezkusili také my. Už proto, že již staří Řekové věděli, že křen bystří rozum.

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 15 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.