Hodně zvláštní a vůbec ne dobrý obraz

Na sáňkování nebývá nic skandálního, když se provozuje na správném místě. Jsou však tací, kteří si zimních radovánek užívají mimo jiné přímo po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy na pietním území Památníku Lidice…

»Když jsem před pár dny četl, že podobné ‚zábavě‘ čelil koncentrační tábor Buchenwald, ani jsem netušil, že budou následovat právě Lidice. Vnímám to jako projev neúcty k národním tragédiím, jako projev lhostejnosti k odkazu minulosti i k možné budoucnosti. Vnímám to jako varování. Velké varování. Pro výchovu v rodinách, školách, pro náš vzdělávací systém, pro naše média, pro naši společnost. Zakročme dříve, než bude pozdě, než budeme nuceni si podobné hrůzy třeba i znovu prožít,« vyzývá Zdeněk Štefek, stínový ministr kultury za KSČM a někdejší radní pro kulturu Středočeského kraje.

Místní jen kroutí hlavami

Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou, a to, že pietní území není jen část poblíž silnice. »Člověk chápe, že jsou-li uzavřena horská lyžařská střediska, je potřeba nalézt nějaké náhradní řešení. Nicméně hledat ho na pietním místě, jakým Lidice jsou, opravdu nepovažuji za dobrý nápad. Snažím se věřit tomu, že ti, kdo se rozhodli trávit takovýmto způsobem svůj volný čas na místě, kde byl spáchán jeden z nejodpornějších válečných zločinů, možná ani netušili, kde se ocitli. V opačném případě by to o nás samých poskytovalo hodně zvláštní, a nemusím jistě dodávat, že vůbec ne dobrý obraz,« uvedl.

Také starostka Lidic Veronika Kellerová řekla, že situace se stala neúnosnou a do Lidic míří v posledních dnech desítky aut. Část řidičů navíc parkuje i přímo na pietním území. Podle starostky místní děti v Lidicích vždycky sáňkovaly, ale na místech mimo hroby, bývalé domy či další lokality, které připomínají jejich zavražděné obyvatele. To nikomu podle starostky nevadilo. Šlo vždy spíše o několik lidí. »Ale teď, asi díky koronavirové situaci, tady bylo v jeden den asi 70 aut,« uvedla.

Ještě horší situaci zažívají v již zmiňovaném Buchenwaldu, kde sáňkaři dokonce sjíždějí zasněžené hromadné hroby. »Podle správce tamního koncentračního tábora tam nejenže lidé bobují, sáňkují či běžkaří, ale přejíždějí dokonce masové hroby. Lidé tam dále běžně venčí svoje psy. Na našem pietním území se to bohužel děje během roku také. Pejskaři zde ponechávají po svých miláčcích exkrementy, rodiny si tu dělají pikniky a podle množství nalezených golfových míčků, se zde někteří oddávají i tomuto sportu. Chápu, že velká zelená pláň veřejnost láká, ale v první řadě si skutečně musíme uvědomit, co se v Lidicích stalo a proč pietní území uchováváme,« připomněla Kellerová.

Pomohou túje?

Ředitel památníku zvažuje, že nechá ve spolupráci s památkáři kolem starého hřbitova nasázet například túje, aby místo bylo lépe označené a návštěvníci si mohli lépe uvědomit, kde se nachází. Zda to ale zabrání vjezdu sáňkařů, není jisté. »Jezdí opravdu na ruinách domů a najíždějí do bývalého hřbitova,« popsal Stehlík.

Podle něj je problém s neukázněností návštěvníků v areálu památníku dlouhodobý. Často zda například nechávají pobíhat psy bez vodítka, pořádají zde pikniky, přejíždějí se čtyřkolkami a podobně. Lidé často navíc reagují podrážděně na výzvy k dodržování návštěvního řádu, kde je například uvedeno, že je zakázáno chodit mimo vyznačené cesty.

Liberecký příklad

Liberec rozdělí letos mezi své základní školy milion korun. Půjde o mimořádný příspěvek na exkurze žáků sedmých a osmých tříd do míst, která souvisejí s holokaustem a nacistickým vražděním.

Náměstek primátora pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že iniciativa města je reakcí na události z posledních dnů. Konkrétně zmínil právě sáňkování na pietním území Památníku Lidice nebo připnutí žluté šesticípé hvězdy s nápisem Neočkovaný při protivládní demonstraci, což považuje za zneuctění židovské symboliky. »Tady je zjevné, že tím postupným se vzdalováním v čase od druhé světové války se rozvolňují kontextové situace,« uvedl Langr.

Příspěvek chce Liberec vyplácet školám i v dalších letech. Na jednoho žáka by to mělo být zhruba 500 korun. Letos budou peníze určené pro téměř 2100 dětí z 87 sedmých a osmých tříd po celém Liberci. »Tím ta investice do vzdělávání doznává jednoznačně velký smysl,« uvedl Langr.

Na ředitele škol chce apelovat, aby žáci ze sedmých tříd na exkurze vyjeli do Lidic, Terezína i dalších míst spojených s holokaustem na českém území. Žáci z osmých tříd by podle něj mohli navštívit Osvětim. »Tam si myslím, že děti už mohou být připravené po všech stránkách na šokující zážitek z bývalého vyhlazovacího tábora,« dodal.

Odkaz Lidic

Jako předseda Vlasteneckého sdružení antifašistů ČR musím tyto hanebnosti tvrdě odsoudit. Mnozí členové našeho spolku si hrůzy války pamatují osobně a nejen proto máme ve velké úctě nejen logo Lidické růže, ale celý odkaz Lidic. Velice nás proto rozčiluje neúcta lidí – ne dětí, kterým »někdo« poradil místo k zimním radovánkám. Je nepochopitelné, že tam bylo tolik dospělých, kteří by měli vědět, čeho se dopustili. Vždy, když jsem v Lidicích, mám velmi divný pocit a jsem nesmírně rád, že jsem něco podobného nikdy neprožil osobně.

Ještě nedávno bych se vysmál každému, kdo by mi tvrdil, že v něčem budu souhlasit s panem Stehlíkem. Bohužel má pravdu. Jen se obávám, že to není neznalost, ale lhostejnost. Už ne pomalu, ale mílovými kroky narůstá fašizace společnosti na celém světě – minulý týden dokonce i v přímém televizním přenosu ze Sněmovny…

Pro úplnost dodávám, že Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Zbyšek KUPSKÝ

FOTO – Facebook Památníku Lidice