Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak jsem (ne)šla nahlížet do smlouvy o nákupu vakcín a co jsem se (ne)dozvěděla

Nedávno Evropská komise po více než půlročním nátlaku z Evropského parlamentu oznámila, že zpřístupní k nahlédnutí jednu z přísně tajných smluv o nákupu vakcín proti COVID-19, které uzavřela s šesti farmaceutickými společnostmi. Společností, která toto nahlédnutí umožnila, byl německý CureVac. Předem je třeba upozornit, že se jedná o firmu, která vývoj vakcíny ještě nemá dokončený…

Možnost nahlédnout do dosud přísně tajné smlouvy však nepřišla bez omezení. V prvé řadě si ji přečíst mohli pouze poslanci Evropského parlamentu, a to na místě a za podmínek určených Komisí.

Přísně tajné

Smlouva měla být také značným způsobem anonymizována a některé její zveřejněné části měly být úplně začerněny. Do čítárny si poslanci nemohli donést nic, kromě listu papíru a tužky. O tom, co ve smlouvě viděli, nemohou navíc s nikým mluvit. Ač jsem od začátku považovala tato omezení za nesmyslná a celou možnost přečtení si smlouvy za frašku a pouhou hru na veřejný dozor, byla jsem rozhodnuta se do Bruselu i za současných ztížených podmínek cestování vydat a smlouvu si osobně přečíst. Vycházela jsem totiž z předpokladu, že většina smluv na nákup vakcín uzavřených Komisí bude aspoň v jádru podobná. Po sérii mailů, které jsem si vyměnila s pracovníky Evropské komise, mi byl přidělen termín v čítárně a já se vydala na cestu.

V den mé rezervace se však Komise rozhodla, že smlouvu se společností CureVac zveřejní pro úplně všechny na internetu. Stalo se tak po nátlaku, který jsme s kolegy vyvinuli na debatách se zástupci Komise ve výboru ENVI. A to poté, co někteří z poslanců žijících v Bruselu již v minulém týdnu smlouvu viděli a zjistili z ní, že v ní je většina zásadních věcí začerněna, tudíž neexistuje prakticky žádný důvod, proč zbytek tajit před veřejností.¨

Ilustrační FOTO - Pixabay

Vytírání podlahy

Každopádně místo cesty na Evropskou komisi jsem si zveřejněný text otevřela ve své kanceláři. Co jsem z notně upravené a začerněné smlouvy nakonec po všech peripetiích zjistila? Dalo by se to shrnout konstatováním, že pokud takto vypadá i smlouva se společnostmi Pfizer a BioNTech, nemůžeme se divit, že s námi vytírají podlahu a dělají si, co chtějí. V prvé řadě, ve smlouvě je začerněno prakticky vše, co je pro nás i pro veřejnost podstatné. Všech sedm příloh, ve kterých se tyto detaily nacházejí, jsou prakticky celé začerněné. Nikdo se tak nedozví cenu, kterou za vakcínu CureVac zaplatíme, rozvrh jejích dodávek do jednotlivých členských zemí EU, ani to, kolik si jednotlivé členské státy EU vakcíny objednaly. Nicméně – to, co přečíst jde, není rozhodně nezajímavé: Ze zbylého textu se totiž dozvíme, že společnost CureVac je výhradním vlastníkem vakcíny, a to i za situace, kdy firma CureVac dostala desítky milionů eur od EU, německé vlády a charitativních fondů na výzkum vakcíny a výrobní kapacity k urychlení její produkce (čl. 1.20.1 smlouvy). Členské státy EU odpovídají za veškeré možné škody a újmu na zdraví, která by mohla očkovaným osobám podáním vakcíny vzniknout (čl. 1.23.3 smlouvy). Z této odpovědnosti ve smlouvě existují výjimky, za kterých se členský stát může vyvinit, nicméně ty byly začerněny, takže je neznáme (čl. 1.23.4 smlouvy). Jediná jistota je, že stát bude z veřejných peněz hradit veškeré škody a újmy, které očkováním vzniknou. Nakoupené vakcíny můžeme darovat nebo prodat pouze ostatním členským státům EU nebo EEA. Vakcínu tak nesmíme bez souhlasu společnosti CureVac darovat mimo tyto hranice, a to ani rozvíjejícím se zemím třetího světa a už v žádném případě zadarmo (čl. 1.10 smlouvy). Vakcínu nelze bez souhlasu CureVac darovat dokonce ani jako humanitární pomoc Světové zdravotnické organizaci (WHO). Dokonce se členské státy zavázaly, že budou kontrolovat a aktivně bránit neziskovému sektoru, aby vakcíny, které dostal od státu, distribuoval komukoliv mimo hranice EU. Pokud členský stát prodává vakcínu dál jinému státu EU či EEA, může tak učinit pouze za stejnou cenu, za jakou ji koupil od společnosti CureVac. Začerněny jsou i podmínky, za kterých si mohou jednotlivé členské státy objednat vakcínu tzv. bokem, nad rámec toho, co jim zajistila společně EU.

Naopak společnost CureVac se zavázala, že po dobu trvání smlouvy nebude s jinými státy či odběrateli uzavírat smlouvy, které by jí znemožnily nebo ztížily plnění smlouvy a dodávek do EU. Zde by mě velice zajímalo, zdali takovou klauzuli obsahuje i smlouva s Pfizer/BioNTech, protože jak v poslední době sledujeme, tyto společnosti si na sebe nabraly více závazků, než jsou v současnosti schopny splnit, a ustanovení smlouvy s EU tak konstantně porušují.

Pozitivní je, že smlouva neobsahuje žádnou pofidérní prorogační doložku a spory z ní vzniklé má řešit běžný soud v Belgii. Smlouva obsahuje mechanismus, kdy v případě, že CureVac vůbec nevyvine slíbenou vakcínu, nebo vyvine málo účinný »šmejd«, dojde k automatickému zrušení smlouvy o nákupu. Komise má také možnost od smlouvy odstoupit v případě, že vakcína nezíská potřebné povolení v EU anebo společnost CureVac nedodá, co slíbila.

Smlouva pro smlouvu

Abych své poznatky shrnula: zveřejnění smlouvy s CureVac mě moc neuklidnilo a většinu mých otázek, kterými každodenně bombarduji instituce EU posledního půl roku, rozhodně nezodpověděla. Naopak – její přečtení u mě vyvolalo otázky nové.  Pokud uveřejnění smlouvy s CureVac na internetu mělo občany uklidnit a motivovat je k očkování, tak se obávám, že výsledek bude spíše opačný. Je potřeba navíc zdůraznit, že se jedná o smlouvu se společností, která vývoj vakcíny ještě nedokončila, nezískala oprávnění k jejímu použití na území EU a ani vakcínu nezačala vyrábět. Společnosti, jejíž vakcínou se v EU již očkuje, zveřejnění smluv zatím nepovolily. Což já osobně považuji za tragédii jak pro veřejnou kontrolu, tak i pro samotnou vakcinaci proti COVID-19 v EU.

Současná zjištění jenom potvrzují můj boj v rámci iniciativy Right2Cure za úplné zrušení patentové ochrany pro všechny vakcíny proti COVID-19 na celém světě tak, aby bylo levně umožněno všem zemím na světě chránit zdraví svých občanů. Na závěr bych chtěla trpělivé čtenáře, kteří se dočetli až sem, ujistit, že ve své snaze rozkrýt smlouvy o hromadných nákupech vakcín v EU rozhodně nepřestávám a se svými všetečnými otázkami a požadavky na instituce EU, aby odkryla jak jejich úplný text, tak i pozadí jejich vzniku, neustanu.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 57 hlasů.

Kateřina KONEČNÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2021-01-26 15:29
"Evropské hodnoty" v plné parádě. Smlouvy by měly být
uzavírány tak, aby se při jejich zpřístupnění občanům EU ,
neřknu-li poslancům EP, nemusel začernit ani řádek. To je ale asi
pěkný ksindl ta EK, i stou naší tlamičkou v ní.
janmakovicka
2021-01-25 19:50
Tohle je dost otřesná četba. Svěřit vývoj vakciny do
rukou soukromých firem, které v prvé řadě sledují co největší zisk
(a už vůbec nesledují například naše zájmy, autorka si jistě
vzpomene !) byla chyba, další chybou bylo zrušení vývoje vlastní
vakciny a vůbec podceňování našich možností a schopností a nízká
podpora vlastnímu vývoji. Organická chemie a biochemie má u nás
slušnou úroveň, stačí si připomenout profesora Holého a výsledky
práce jeho týmu.
joska.korinek
2021-01-25 14:11
Pane Prokopici, 700 miliard není zas až tak moc. Naschvál se zeptejte
těch, co si je rozdělí mezi sebou.
Prokopic.Karel
2021-01-25 10:48
Paní Kateřino, moc děkuji za tento článek. Ministři zahraničních
věcí EU se radí, jak potrestat Putina. Že by někdo z nich zvednul
telefon a zavolal výrobcům té očkovací vakcíny, o tom jsem do
včerejška neslyšel. Učinit tak musela až paní euro-hraběnka, která
je zřejmě evropský odborník na sepisování smluv o dodávkách
léčiv. Ten argument, že protože rozšiřují výrobu, musí snížit
dnes dodávky, mě uráží. Mám takové úsloví: "Nejvíc mě
štve, když někdo ze mne dělá většího v.la než jsem". Nevím,
proč jsme nepožádali o dodávky Rusko. Kdyby tam po požití očkovací
vakcíny zemřel jediný člověk, byly by toho tady plné noviny. A
ještě jedno: kdyby ty nej- nej- USA před deseti lety vyčlenily JEDNO
PROMILE SVÉHO VOJENSKÉHO ROZPOČTU na boj proti virovým chorobám,
problém by nebyl a zřejmě by ani nevznikl. Podotýkám, že USA na tento
rok si na zbrojení dovolí dát takřka 700 miliard USD.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.