Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Privatizace škodí zdraví!

Ve středu 27. ledna vyšla nová studie organizace Corporate Europe Observatory (CEO) s názvem »Když se trh stane smrtící: jak tlaky na privatizaci zdravotnictví a dlouhodobé péče ztížily boj Evropy s pandemii«. Její výsledky potvrzují to, co KSČM tvrdí již řadu let – tedy že plíživá a postupná privatizace zdravotnictví je nejlepší cesta do záhuby.

Již druhý rok svět trýzní pandemie nemoci COVID-19 s více než 26 miliony nakaženými a 466 tisíci úmrtími jen v samotném regionu Evropy (ale i v USA – pozn. red.), a to byla kapacita systémů zdravotní péče v EU neustále v centru pozornosti. To samé se týká poskytování dlouhodobé péče o seniory, protože právě v domovech pro seniory došlo v mnoha členských státech k šokujícímu množství úmrtí. Až 60 % úmrtí v EU v rámci první vlny pandemie se rekrutovalo právě ze skupiny seniorů žijících v domovech důchodců či podobných zařízeních. Studie CEO mluví o tom, jak zdravotnické politiky členských států EU v posledních desetiletích postupně čím dál více podléhaly tlakům, které podporovaly plíživou privatizaci zdravotnictví. Od soukromých nemocnic po pečovatelské domy prakticky každodenně vidíme důkazy toho, že outsourcing a soukromé poskytování zdravotní péče významně snížilo kapacitu členských států EU se efektivně vypořádat (nejen) s COVID-19.

Vysávání zisků ze zdravotnických a pečovatelských služeb akcionáři však přináší rizika, mezi která patří: zhoršující se pracovní podmínky, horší platy, nižší stav zaměstnanců, větší pracovní vytížení, další stres a šetření ve vzdělávání personálu či na ochranných prostředcích, které mají vliv na bezpečnost i kvalitu péče.

Nerovnost se prohlubuje

Nerovnost v oblasti zdraví se prohlubuje. V kontextu pandemie COVID-19 měly tyto trendy katastrofální důsledky pro zdraví a schopnost systémů péče zvládnout pandemii. Snížení rozpočtu na zdravotnictví vedlo v mnoha členských státech EU k nedostatečnému počtu zaměstnanců a ke snížení počtu nemocničních lůžek, nárůst soukromých nemocnic jde navíc ruku v ruce s poklesem lůžek intenzivní péče, která jsou pro společnosti méně výnosná. Soukromé pečovatelské domy zase snížily své náklady tím, že najímají příliš málo zaměstnanců, kteří jsou často špatně placení, nedostatečně vyškoleni, a pokud onemocní, nemají žádnou nebo jen omezenou mzdu a vzhledem k nízkým mzdám často pracují ve více zařízeních, což přispívá k šíření viru.

Ale vždy to tak nebylo a nemusí tomu tak být ani teď. Posuny, které vedly k větší privatizaci zdravotnictví, omezení pečovatelské péče, erozi a nedostatečnému financování veřejného zdravotnictví, jsou výsledkem politických rozhodnutí na vnitrostátní i evropské úrovni. COVID-19 byl pro mnoho lidí budíčkem, připomínkou toho, že máme na výběr ohledně toho, jak fungují naše důležité veřejné služby.

Nenapravitelná Komise

Na co tedy výzkumníci přišli? K hlavním závěrům studie patří, že politické tlaky EU vedly k privatizaci systémů zdravotní péče a péče o seniory, což snížilo připravenost zemí na řešení pandemie. To způsobil tlak EU na snižování veřejných výdajů na zdravotní péči a péči o seniory prostřednictví nástroje kontroly rozpočtového hospodaření v tzv. evropském semestru. Studie také upozorňuje na vliv lobby soukromých nemocnic v rozhodování EU, včetně jejích pokusů využít pandemii k dalšímu upevnění a rozšíření role soukromého sektoru. Dokument také odhalil, že Evropská komise požádala v reakci na krizi okolo COVID-19 o pomoc soukromého poradenského giganta McKinsey (známého svou rolí při privatizace britského systému zdravotnictví NHS). Navíc Komise tají před veřejností roli McKinsey i rady, které jí tento poradce poskytuje.

V současnosti EU připravuje prohloubení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdravotnictví. Ve své podstatě jde o snahu vytvořit Evropskou zdravotnickou unii. V rámci těchto příprav je zásadní udržet veřejnou a neziskovou povahu poskytování zdravotní péče v Evropě a zajistit, aby prostředky pro boj s pandemií COVID-19 nebyly odčerpány soukromými poskytovateli na zisk.

Studie vyzývá EU, aby odstranila tlaky na komercializaci a privatizaci, které podkopávají systémy veřejné zdravotní péče, a aby se již nikdy nevracela k úsporným pravidlům, která aplikovala před COVID-19. Na závěr nezbývá než říct, že došlo na slova KSČM, která neustále na škodlivost privatizace ve zdravotnickém sektoru upozorňovala a upozorňuje.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 49 hlasů.

Kateřina KONEČNÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.