Dne 27. ledna 1945 vojska maršála Ivana Stěpanoviče Koněva osvobodila Osvětim, největší německou továrnu na smrt. Z několika milionů nacistických otroků zde přežívalo posledních 7650 lidských trosek. Tekly slzy osvoboditelů i těch přeživších... Svět se otřásl nad tou hrůzou. Osvětim, to byla výkladní skříň nacistického »konečného řešení židovské otázky«, smrt prací, nebo plynem. Obdobný krutý osud čekal i na národy slovanské. Neodpustitelná vina, kterou ponese v sobě německý národ na věky.
Kdo z nastupující generace to dnes ví? Kolik řádek v učebnici dějepisu je věnováno této smutné kapitole dějin druhé světové války? Máme zapomenout? V nějaké zmatené hlavě se rodí chutě na nové tažení na Východ. Jen tak se může stát, že před časem jistý starosta z jakési zapadlé pražské obce chtěl vstoupit do dějin, a tak na multikáře vyrazil do boje proti Rusku. Stal se směšným, přesto byl v novinách i v televizi.
Podobně se chtěl světu ukázat další pražský starosta, také ten se rozhodl změnit dějiny. V době nouzového stavu nechal odstranit sochu maršála I. S. Koněva, osvoboditele Osvětimi, Československa, ale i berlínského vítěze nad nacismem. Nositele nejvyšších vyznamenání, co svět zná, smekali před ním nejvyšší hlavy všech států. To již úsměvné není! Je to urážka vítěze nad fašismem. Vzpomněl jsem si na výstižný citát: »V Čechách už tradičně oslavujeme, ale i zručně kamenujeme. A to bez velkého přemýšlení. A tak zapomínáme, že lež či historická polopravda, jakmile ji připustíme, se s námi povleče jak početní chyba v matematickém příkladu!« Chudák student má v hlavě další zmatek.
Přes snahy novodobých vykladačů dějin to byla zejména Rudá armáda, která za cenu nesmírných obětí zachránila okupovanou Evropu před nacistickým zvěrstvem a jeho ideologií. Na cestě od Moskvy, Stalingradu, Kyjeva… vedle tisíce dalších měst, osvobodila 27. ledna 1945 i peklo zvané Osvětim. Ve stejných dnech vstupovala Rudá armáda přes Karpaty do Československa, spolu s ní i Svobodova armáda. V Československu našlo svůj hrob 140 tisíc hrdinů Rudé armády. Ví to ten student?
Sedmadvacátý leden si připomínáme jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Jak vypadá dnešní svět? Na celosvětových nákladech na zbrojení se státy NATO podílejí přibližně 70 procenty! V roce 2019 činil zbrojní rozpočet USA v dolarech 717 mld., Číny 190, Británie 53, Ruska 50… I přes tyto obrovsk náklady se mír ve světě nepřiblížil ani o kousek. Opět umírají lidé, vidíme zničená města v Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Libyi… statisíce obyvatel prchají z těchto zemí. Kdysi prosperující země jsou v troskách.
Poučil se svět? Knihkupecké regály se prohýbají pod přívalem nacistické vzpomínkové literatury. V jejich stínu se krčí českoslovenští hrdinové domácího a zahraničního odboje. Smutná realita. Generál Svoboda, hrdina z východní fronty, ale i další naše osobnosti té doby nejsou připomínány, jejich hrdinství je znevažováno. Umírají poslední hrdinové, poslední pamětníci… Pomníky hrdinů jsou káceny, hrdinství je znevažováno. Jim patří naše úcta.
Přemysl VOTAVA
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 2.1, celkem 271 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.
Horthyho diktatury, Mnichova, přepadení Sovětského svazu,
vyvražďování Židů? Maďarsko snad jako jediná země nemělo
prakticky žádný odboj. Maďarsko začalo válku a bylo poraženo.
Sovětský svaz měl plné právo trvat na prosovětské vládě v
Maďarsku.
neexistovaly "další desítky let".
demonstrací. Další, rovněž klidný tábor lidu, rozstřílela o dva
dny později maďarská tajná policie z okolních střech. Bylo zabito 200
a zraněno 300 lidí. Teprve potom následovaly hony na příslušníky
tajné policie.
děcka.Z dobových záběrů z Maďarska 56 vyplývá,že masakry
prováděli právě vzbouřenci,když přibíjeli své odpůrce,hlavně
komunisty,k vratům stodol,nebo je věšeli na kandelábrech.Zkrátka
demokracie jak vyšitá.
zádech měl koncentráky komunistické, které existovaly ještě další
desítky let, aniž by to soudruhu Koněvovi jakkoliv vadilo. Naopak se
soudruh Koněv podílel na krvavé bolševické invazi do Maďarska,
která, jak je u bolševiků zvykem, zase vyústila v další vraždění a
vězně v koncentrácích.
rozdělení světa. Pomníčky jsou v každé vesnici, taky je budete
bourat? Sociální demokracie tehdy zradila pracující a přidala se na
stranu vykořisťovatelů a jejich válčení. Kromě ruských bolševiků
a několika dalších. Postupně nastala revoluční situace... Stačí?
--- V době druhé světové války žádná ruská armáda neexistovala.
Tedy kromě vlasovců. --- Rudá armáda nepochybně měla na porážce Osy
největší podíl. Občané nechtěli po privatizačním puči bourat
pomníky. To jenom pár nácků a zrádců v čele s Havlem. Tak byly
zlikvidovány připomínky sovětských tankistů spěchajících na pomoc
bojující Praze. Přímo na trase jejich někdejšího postupu teď
nalezneme např. pomník v podobě německého protiletadlového kanónu,
asi k uctění statečných obránců jedné z posledních nacistických
rafinérií... Skutečně tohle stálo za dostatek banánů a natřené
fasády?
marné.
To je čisto účelovou, ideologickou argumentáciou z brožúriek. V
poslednom príspevku tvrdíte, že straty ČA boli spôsobené pohŕdaním
ľudským životom, extenzívnym vedením vojenských akcií,
sebadeštruktívnou taktikou - teda neuváženým vrhaním vojakov do boja.
Podobnú taktiku obkľučovania tankovými kolónami ako Nemci uplatnili
voči Francúzom a dobyli Francúzsko za krátky čas, uplatňovali aj
voči ČA. Sprvu mala úspech a ČA musela ustupovať, ak sa nechcela
dostať do obkľúčenia. Lenže to nešlo donekonečna, vojaci nechávali
na úkor záchrany svojich životov napospas Nemcom civilistov. Takže
nakoniec boli nútení vydať rozkaz Dozadu ani krok, aj za cenu
zničujúcich bojov. //// V inom príspevku o Varšavskom povstaní ale
tvrdíte, že ČA VP ignorovala. Teda, aby sa ako hlupáci vrhli do vôd
Visly bez ohľadu na straty. Čo protirečí predošlému komentáru. A
samozrejme, poznaniu vojenskej a politickej situácie okolo VP. 23.6. ČA
spustila veľkú operáciu Bagration s prekročením Dnepru s cieľom
oslobodiť západnú Ukrajinu a Bielorusko. Operáciu pripravovali mesiaci,
logisticky, materiálne, personálne, pretože predošlé pokusy od
októbra 1943 neviedli k úspechu. Dobre pripravená operácia viedla k
posunu o 600 – 650 km, až k brehom Visly pred Varšavou. Na prekročenie
Visly však už nemala sily, mala veľké straty, potrebovala doplniť
vojakov, techniku, zásobovanie viazlo na takú dĺžku, letectvo stratilo
prevahu vo vzduchu na takú vzdialenosť, bolo potrebné preniesť
letiská. Vytvorila si za cenu strát tri predmostia, ale nedokázala ich
rozšíriť. Bolo potrebný oddych, dôkladná príprava novej operácie,
doplnenie vojakov, techniky, munície. Alebo si génius ako Vy myslí, že
sa tam bojovali palicami?
útok na Mandžusko 8. srpna. Dva dny před tím svrhli Američané
atomovou bombu na Hirošimu, den poté na Nagasaki. SSSR likvidoval
naprosto demoralizovanou armádu a plnil si na Dálném východě své
politické zájmy - odplatu za potupnou porážku ve válce roku 1905 a
přenesení bolševického režimu do této oblasti. V případě Číny se
to povedlo, v Koreji napůl, tak to o pět let později zkusili spolu s
Číňany znovu. Dne 2. září 1945 podepsali Japonci kapitulaci do rukou
Američanů.
Japonci, kdy na rozdíl od západu, který tak dlouho váhal s otevřením
druhé fronty, až mu " bolševici" obsadili půl Evropy. Stalin
slíbil na Postupimské konferenci, že SSSR vstoupí do války s Japonci
do 3 měsíců, co se stalo téměř na den a 1. srpna se přesunula Rudá
armáda do Mandžuska, kde v průběhu měsíce rozdrtila miliónovou
japonskou armádu v Mandžusku. To byl rozhodující zvrat II. světové.
Ty 2 atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki byly pouze zbabělou zkouškou
na civilistech, kdy byly v minutě zabito statisíce lidí! a další
tisíce umíralo na následky atomového bombardování! Můžeme se bavit
o poválečných úspěších SSSR, kdy za 6 let byl porodností dorovnány
lidské válečné ztráty. Můžeme se bavit o prvním sputniku, prvním
člověku vypuštěných do vesmíru. Můžeme se bavit o výstavbách
atomových elektráren, lodí,ponorek. Ale hlavně se můžeme bavit o
národní hrdosti, kterou mají Rusové dostatek. A to ještě dokázali
historicky zachraňovat Evropu před mongoly, Avary v 13 století, Tatary v
16 století, Švédy v 17 století, Napoleonem v 19 století .Němci byly
takovou nepatrnou kapičkou v ruské historii. Přečtěte si unikátní
román Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír abyste pochopil ruskou
duši. Skuste si zajet do Petrohradské Ermitáže- nikde na světě
nenajdete tolik historických památek a to jim dodnes nevrátili Němci
úžasnou Jantarovou komoru! Takže bavme se v širších souvislostech bez
zaujatosti, ne se zpěněnými ústy už jenom při zmínce Rusko! P.S.
Rusko nevyvraždilo své původní obyvatelstvo jako " nejmocnější
stát na světě"!
nějaké statečnosti či snad sebeobětování, ale kromě
neuvěřitelného pohrdání cenou lidského života ze strany sovětského
vedení a velení a stí souvisejícího extenzivního vedení vojenských
operací (ale i teroru ve vlastním zázemí), také neuvěřitelně
špatnou organizací RA, neschopným vedením, sebedestruktivní taktikou,
zastaralou výzbrojí, nedostatkem výcviku a mimořádně nízkou kázní
vojáků RA
Leninovy spisy, Marxův Kapitál a jiné bolševické paskvily. A všichni
ostatní rudí pánové - co jiného byste tady psali, nebýt té světové
války? O té první se tady nedočtete jak je rok dlouhý. Čím byste
dennodenně oblbovali čtenáře a občany nebýt té světové války?
Většina lidí souzní s průběhem konce války, že ruská armáda z
většiny republiky jak částečně osvobodila (bojovala) a částečně i
vyhnala německou armádu (němci se velmi rychle sami stahovali zpět k
německým hranicím). Ale nezapomínejte, a to tady téměř nikdo a nikdy
se nehodlá zmínit, že ta válka nebyla jen v rusku a východní evropě,
ale byla světová, tzn. i v západní evropě, v africe, na blízkém
východě a taky na dálném východě v indonésii a v tichomoří, kde s
němci, italy a japonci bojovala většina armád evropy, ameriky i
austrálie. O tom se ale nikdy nezmiňujete. Jen vidíte tu sviji rudou
armádu že došla od moskvy do berlína a to nám neustále dokola
omíláte o hlavu. Těch prvních 40 let to bylo neskutečně oblbující
– sochy, pomníky, oslavy, televize, noviny, literatura…. Tak se
nedivte, že občané už toho přehnaného fanatismu měli dost. A kvůli
tomu pak došlo i ke snížení přeplácaného počtu různých soch
vojáků a partyzánů na každém druhém náměstí, děl, tanků atd.
záchrance civilizace je třeba poplivat, pošpinit, pourážet. Koněv
určitě z titulu své funkce nebyl " dobráček" ale dokázal
rozhodujícím způsobem přispět ke konci II. světové války. O jeho
kvalitách svědčí celá řada ocenění západních mocností- USA,
Británie, Francie. Ale o tom se dnes už vůbec nepíše! Ale v
knihkupectvích si můžete koupit Hitlerův Mein Kampf, Nejlepší
velitelé Wehrmachtu, anebo životopisy Speera, Goehringa,
Goebelse,Mengeleho a jiných lidských zrůd!
osobně neosvobodil NIC“, to může říct opravdu jen hlava takto
otevřená jako ty bokassa. To je stejné tvrzení a pitomost, jako např.
tvrzení, že Havel přinesl do ČSSR svobodu. Asi nevíš, že Němci šli
po sovětských velitelích jako slepice po flusu a snažili se je
zlikvidovat a likvidovat za každou cenu. Jak tvrdíš, že osvoboditelé
koncentračních táborů tam po jejich osvobození uvěznili zajaté
Němce, tak je to jen dobře, a dobře že jsi to připomněl, Němci
jistě s chutí ochutnali vlastní medicínu. Měl jsi bokassa tenkrát
jít poradit Rudé armádě stojící před Varšavou a poučit ji, jak se
to má dělat, Sověti by jistě uvítali tvoje rady zkušeného
frontového velitele. Čekám na vyjádření zde dalších
antikomunistických rozumprdů jako ty bokassa s jejich dějeBISEM.
vojáků.Hnala svinským krokem evropské společenství nacistů. Před
Waršavou musela doplňovat ztráty , před dalším útokem. Z dnešního
pohledu se zdá vše jednoduché , ale tehdy se rozhodovalo ne jen o
životě, ale také o tom, kolik národů zanikne v koncentræku Nëmecka.
Maršál Koněv nebyl od toho , aby se nechal zastřelit , aby dokázal
přemoc hydru smrti.
vojáků.Hnala svinským krokem evropské společenství nacistů. Před
Waršavou musela doplňovat ztráty , před dalším útokem. Z dnešního
pohledu se zdá vše jednoduché , ale tehdy se rozhodovalo ne jen o
životě, ale také o tom, kolik národů zanikne v koncentræku Nëmecka.
Maršál Koněv nebyl od toho , aby se nechal zastřelit , aby dokázal
přemoc hydru smrti.
válečnický mistry je fakt dneska plno. Zato nějakejm Koněvům se
bouraj pomníky rukama našich pohrobků, co tvrděj, že Prahu osvobodili
vlasovci
bokaSSa, poučuje. Bůhví zda to není klon toho starosty ze zapadlé
obce.
fronty byl zalezlej v bezpečí... Holocaust a intenzivní likvidace Židů
vrcholil v létě a na podzim 1944, kdy si "hrdinná" Rudá
armáda válela koule před bojující Varšavou, kde nechala padnout a
zabít dalšího čtvrt milionu Poláků. Osvobozením Auschwitzu se
charakter tábora nezměnil, jen se vyměnili jeho "vládci",
kteří dosavadní vězně v táboře drželi dál (nutno přiznat že v
řadě případů z epidemiologických důvodů) a okamžitě do něj
nahnali další tisíce Němců z dobytých území
připomínal pravdu o událostech v květnu 1945. Dokonce český lid už
nesmí slavit 9. květen jako den vítězství nad německým fašismem a
nacismem. Velkým přičiněním Havlovým je slaven jen jakýsi nemasný
neslaný konec války, která neskončila pro Československo 8.5.1945, ale
9.-10.5.1945 po těžkých bojích slavné sovětské Rudé armády s
Němci na území ČSR. Je ostudou tohoto národa, že již 30 let plive na
své osvoboditele z května 1945. Že osvobození přišlo z Východu a
bylo přivezeno na tancích sovětské Rudé armády je nezpochybnitelné.
30 let je v rozbitém Československu jen snaha ničit úctu k padlým
vojákům sovětské Rudé armády, ostudnými akcemi "těch
spravedlivých", viz. třeba ostudné a trapné natření a odklizení
tanku č. 23 v Praze a odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6.
Naštěstí v rozbitém Československu nejsou jen ti
"spravedliví", kteří by rádi přepisovali dějiny ve
prospěch těch, co rozpoutali 2. sv. válku a zaváděli dějeBIS, ale je
zde ještě i dost lidí, kteří vědí jak to bylo v květnu 1945 a
kteří se nebojí vzpomenout obětí sovětských vojáků a vzdát čest
jejich obětem, kterými byla vykoupena naše dnešní svoboda. Budiž
věčná čest a sláva hrdinným sovětským osvoboditelům ČSR v roce
1945 od německé poroby, vítězům nad Německem.