Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Německý ekonom zpochybnil dluhovou brzdu

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci COVID-19 je složité, možné je cokoli, od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu korun). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim činil odhad pro letošní rok 4,4 %. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.

Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. »Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli, od plus pěti do minus pěti procent,« řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.

Jak se očekávání mohou měnit, dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 mld. eur (1,5 bil. Kč) a asi 1,8 % výkonu ekonomiky. »Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února,« uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.

Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 % dostane na 80 %.

Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopna plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.

Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 % HDP, vnímá jako překážku rozvoje. »Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování,« řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.

»Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy,« řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. »Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo,« vysvětlil.

Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. »Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 mld. Kč), což je 0,2 či 0,3 % HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 %, stát platil přes 40 mld. euro (jeden bilion korun),« uvedl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.

Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. »Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací,« řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 mld. eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat. Pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.

»Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami,« varoval Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.

Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.