Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Zpět do škol

Dvouměsíční čekání na opětovné otevření škol v Německu se chýlí ke konci, ale zatím není jisté, zda se tak stane již k 15. únoru. Mezi odborníky i politiky sílí názor, že je nutné obnovit prezenční vyučování co nejdříve, aby se zabránilo dalšímu narůstání škod v podobě nedostatečného vzdělávání dětí. Následky si podle expertů ponesou nejen děti, ale pocítí je i hospodářství.

Úřady podle magazínu Der Spiegel stále nechtějí slyšet, jaké dlouhodobé dopady na společnost uzavřené školy budou mít, protože učivo se dohnat jen tak nepodaří. Příkladem je situace z poloviny 60. let dvacátého století, kdy Německo sjednotilo začátek školního roku, což v mnohých spolkových zemí vedlo k přechodnému zkrácení školního roku. Kratší školní rok se podle ekonomů odrazil v pozdějších příjmech tehdejších dětí, které jsou oproti ostatním celkově až o pět procent nižší.

Uzávěra má již nyní dopady na žáky, kteří měli s učením problémy ještě před pandemií. Současná krize je navíc podhoubím pro růst nerovnosti, kterému se politici snažili v uplynulých desetiletích zabránit. Protože Německo svůj blahobyt staví na vzdělání, je nutné připravit se na bilionové škody. Propočet německého hospodářského výzkumného institutu Ifo ztrátu dosavadního uzavření škol v dlouhodobém horizontu odhaduje na 3,3 bilionu eur (85 bilionů korun).

Otevření škol bude jedním z hlavních témat dnešního jednání kancléřky Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále s karanténou postupovat. I když se epidemická situace za poslední týdny výrazně zlepšila, Merkelová neskrývá obavy z nakažlivějších mutací koronaviru, které by mohly dosavadní úspěšnou cestu ohrozit. Kancléřka nicméně přislíbila, že pokud Německo začne zmírňovat karanténní opatření, budou školy a školky první na řadě. Prozatím do 14. února zůstávají uzavřené, družiny a školky pak fungují jen v nouzovém režimu pro děti pracovníků, jejichž profese jsou nezbytné pro chod země.

Tomu, že se obnovení prezenční výuky blíží, nasvědčuje tisková konference ministryně školství Anji Karliczekové. Ta představila opatření, která mají minimalizovat riziko šíření infekce.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že základem je omezení kontaktů mezi třídami a ročníky. Pokud se infekční situace zhorší, podmínky kontaktů se ještě více zpřísní. Toho je možné dosáhnout rozdělením tříd na menší skupiny, nebo alespoň na poloviny, a rozložení vyučování na směny. Se zachováním prezenční výuky v menších skupinách se při těch nejdramatičtějších scénářích počítá pro žáky prvního stupně, starší děti by ale opět přešly na distanční vzdělávání.

Při vysokém infekčním riziku by žáci s učiteli museli při výuce nosit alespoň chirurgické roušky, což je v Německu povinné v prostředcích hromadné dopravy nebo v obchodech. Odborníci, kteří doporučení sestavovali, rovněž radí posunout začátek vyučování tak, aby se co nejvíce předešlo nárazovému zaplnění prostředků hromadné dopravy.

Mnohé školy se z obav většího rizika nákazy již dříve zřekly zpěvu v hodinách hudební výchovy. Odborníci však uvádějí, že zpěv venku se vzájemným dvoumetrovým odstupem je bezpečný.

Za velmi důležité považují experti pravidelné větrání ve třídách, které se ale již od nového školního roku stalo v Německu normou. Doporučení udává větrat plně otevřenými okny každých dvacet minut, a to nejméně tři minuty. V teplejších měsících je pak vhodné snížit interval z dvaceti na deset minut.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1, celkem 1 hlas.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.