Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Evropská byrokracie kvůli chybám pod tlakem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zažívá 14 měsíců po nástupu do funkce patrně nejtěžší týdny v čele exekutivy Evropské unie.

Dosud největší kritika, které německá politička čelí, je spojená s médii denně probíranými unijními nákupy a distribucí vakcín proti COVID-19. Bruselští činitelé či analytici vidí chyby jak při uzavírání smluv, tak například v tom, že šéfka komise některá důležitá rozhodnutí konzultuje jen se svými nejbližšími lidmi.

Von der Leyenová musela přiznat, že komise mohla při společných nákupech vakcín postupovat lépe. Problém je podle ní hlavně v tom, že podcenila rizika spojená s velkovýrobou očkovacích látek a mezi lidmi vznikl falešný dojem, že od začátku roku bude zásobování fungovat hladce. Ve srovnání se Spojenými státy, Británií či Izraelem mají ale členské státy EU výrazně méně očkovaných.

Podle množících se hlasů je jednou z příčin fakt, že komise při uzavírání smluv s výrobci postupovala příliš detailně a kladla velký důraz na ceny vakcín, místo aby se snažila o rychlou dohodu.

Ursula von der Leyenová. FOTO - Wikimedia commons

»Komise tváří v tvář velké zdravotní hrozbě neměla dostatek odborných schopností ke zvládnutí výzvy představované veřejným nákupem vakcín,« napsal přední komentátor listu Financial Times Gideon Rachman. EK podle něj doplatila na to, že zdravotnictví patří do kompetencí členských států a dosud pro komisi nebylo prioritním tématem. Brusel sice pojal pandemickou krizi jako šanci posílit společné unijní pravomoci, avšak neměl dostatečný personální aparát, což podle Rachmana dokresluje i fakt, že o portfolio zdravotnictví tradičně není velký zájem a nyní jej vede zástupkyně jednoho z nejmenších členských států - Stella Kyriakidisová z Kypru.

Ani většina kritických hlasů přitom nezpochybňuje význam společných nákupů vakcín, které dávají i menším zemím šanci pořídit si stále ještě nedostatkové očkovací látky zároveň s velkými státy. Podle některých činitelů se ovšem komise musí kvůli zpožděním a výpadkům dodavatelů jako Pfizer/BioNTech či AstraZeneca vyrovnávat s velkým tlakem členských zemí, což vede k dalším přehmatům.

Tím nejviditelnějším byl návrh omezit v rámci kontroly exportu vakcín volný obchod mezi Irskem a britským Severním Irskem, což měsíc po dokončení brexitu vyvolalo bouřlivou odezvu britských vládních politiků. Několik unijních činitelů se poté svěřilo médiím, že rozhodnutí, které musela komise kvůli hrozícímu sporu s Londýnem po několika hodinách odvolat, vzešlo od von der Leyenové narychlo a příslušní komisaři neměli dost času jej konzultovat.

»V komisi kvůli tomu byla velká nevole, protože tímto způsobem se rozhodnutí nepřijímají,« citoval server Euractiv jednoho z činitelů. Podle dalších bruselských představitelů byla tato blamáž vyústěním dlouhodobějšího problému. Von der Leyenová příliš nekomunikuje s ostatními členy unijní exekutivy ani s úředním aparátem a její návrhy často vycházejí z úzkého okruhu lidí, který si přivedla z Berlína jako bývalá německá ministryně obrany.

V silné vazbě na Německo přitom zároveň podle lidí z jejího okolí spočívá pevnost její pozice. Kvůli problémům kolem vakcín se sice v Bruselu objevily i spekulace o možném odvolání šéfky komise, kritické hlasy v domovské zemi, která zásadně spoluurčuje chod unie, jsou ale v menšině a kancléřka Angela Merkelová za svou stranickou kolegyní stojí. Von der Leyenová má navíc i podporu hlavních skupin europoslanců.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 5 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.