Reklama

Dík, Zdeňku, za všechno

Sdělení o smrti Zdeňka Hořeního mě zaskočilo. Naposledy jsem s ním telefonicky hovořil před Vánocemi. Byl, zdálo se mi, v dobré kondici. Najednou však taková zpráva. Zdeněk byl totiž pro mne nejen kolega, šéf, ale i přítel, který nejen uměl psát, ale také chápat toho druhého. Setkával se často s lidmi. Jako novinář, i jako poslanec. Řešil mnohé z jejich problémů. Dokázal si získat důvěru spolupracovníků i těch, s nimiž hovoříval.

Vybavuji si mnohé situace po jeho boku po svém příchodu do Rudého práva. Tehdy mně řekl: Je čest být redaktorem Rudého práva. Nechal mne zároveň vybrat si své spolupracovníky. Nemluvíval vedoucím do jejich výběru. Měli svou odpovědnost. Nebývalo ani zvykem, aby zástupce šéfredaktora psával reportáže a vyprávění o umělcích. Pro moji touhu se i takto žurnalisticky projevit měl pochopení. Brzy zpozoroval, že jsem měl ve zvyku psát si poznámky na jakýkoli kus papíru – nějak se se mnou táhla válečná zkušenost, kdy jsem jako špunt žil u babičky a dědečka ve středočeské Tmani a neměli jsme právě na rozhazování. Zdeněk měl ale názor, že já, zástupce, dělám tak trochu ostudu a dal pokyn koupit pro mne blok.

Ve službách v redakci jsme se, my zástupci, střídali. Pravidelně se stávalo, že kolem desáté večer se Zdeněk, ještě oblečen z premiéry, přijel podívat na to, jak budou vypadat noviny. Zvykli jsme si. Vzpomínám i na to, jak jsme spolu diskutovali o umění. Měl široký rozhled. Chodíval na premiéry, divadelní představení, koncerty, vernisáže a snad neminul ani žádný významný tenisový turnaj, který se konal v Praze. Proto jsem byl potěšen, když právě mě jmenoval svým zástupcem v radě, která se zabývala výtvarným uměním v nové budově Rudého práva. Znal řadu umělců, zvláště ty, kteří zobrazovali jeho rodný kraj, Jíru, Komárka, a v něm obec se zříceninou hradu Frýdštejn, kde se narodil. Kousek od Jizery, kousek od Malé Skály. Proto si Zdeněk pro svou kancelář do nové budovy vybral i obraz Pavla Poličanského, českorajského malíře zachycujícího nejen Trosky, ale i bizarní skály tohoto bytostně českého kraje. Mimochodem také »na Jizeře« prožil své mládí i můj otec.

Litoval jsem ho, když ve funkci předsedy tiskové komise předstoupil po nočním listopadovém zasedání roku 1989, nesmírně unaven, před číhající první novinářské dravce…

Zdeňku, dík za nás za všechny, kteří jsme nepřeměnili svůj kabát za »dobré místo na slunci«. Stejně jako Tys to neudělal…

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 345 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


janovec68
2021-02-16 09:12
@fronda: To je trošku lhaní si do vlastní kapsy. K žádné velké
změně preferencí už pak nikdy nedošlo. Volby 1992 14,97%, volby 1996
10,33%, volby 1998 11,03%. A to jsou roky, kdy už se o nějaké
revoluční euforii opravdu mluvit nedá. Až ve volbách 2002 mírný
nárůst, ale ten lze přisoudit spíše zklamáním některých voličů
ČSSD z opoziční smlouvy než nějaké reálné touze po návratu
normalizačního režimu. Navíc se tito voliči k ČSSD hned v dalších
volbách opět vrátili. Prostě nic nenasvědčuje tomu, že by tu za
posledních více než třicet let byla ta "velká většina", o
které mluvíte.
stanley58
2021-02-15 23:31
fronda - to jsou jen výmluvy. Kdyby ty volby byly v prosinci 89, vymluvili
by jste se že byly brzy. Kdyby byly v prosinci 90, vymluvili by jste se,
že byly za dlouho. Prostě z neúspěchů se umíte jen vymlouvat a vinu
svádět na ty druhé.
fronda
2021-02-15 22:45
janovec68: To bylo půl roku po privatizačním puči, preference se
změnily. Jednak kvůli antikomunistické propagandě, jednak kvůli
špatné (nebo "dobré"?) práci nového šéfa KSČ Mohority.
janovec68
2021-02-15 15:48
@fronda: Výsledky voleb 1990. OF 53,15%, KSČ 13,48%, KDU 8,69%, HSD-SMS
7,89%. Kde je ta velká většina a proč nedala v tajné volbě hlas
komunistům, když tolik chtěli pokračování jejich vlády?
smiricky.jan
2021-02-14 20:56
Vážně by mě zajímalo, kolika svým soudruhům komunistům zničil
tento normalizátor Rudého práva život, když je v rámci čistek na
začátku sedmdesátých let vyhazoval z redakce...
kozpav
2021-02-13 08:50
Děkuji pane Kojzar.
jarprchal43
2021-02-12 18:34
ivozelina - Ano, i za to mu patří dík.
fronda
2021-02-12 18:33
Někteří lidé měli komunistů plné zuby, ale velká většina ne.
Privatizačního puče se ve skutečnosti účastnilo pár procent
obyvatelstva. --- Zdeněk Hoření měl pravdu, že postoj k
internacionální pomoci nebylo třeba měnit. Také měl pravdu, že jsme
u nás neměli politické vězně.
salekiv
2021-02-12 16:53
Ano i já si pamatuji na vystoupení Hořeního na sobotní (25.11.1989)
tiskové konferenci po listopadovém zasedání KSČ. Jsa tázán, zda bude
po tomto zasedání přehodnocen KSČ postoj k okupaci ze srpna 1968,
odpověděl, že není potřeba nic měnit. Nic nebylo v tu chvíli
vzdálenější realitě než tento výrok. Odpoledne proběhla demonstrace
na Letné, večer už hráli v rozhlase Kubišovou.
ivozelina
2021-02-12 16:45
Nepřehánějte. Taky se zasloužil o skutečnost, že lidé v ČSSR v roce
1989 měli komunistů plné zuby.
Vladimir.novak1
2021-02-12 16:33
Ne,neměnil kabát,a to ho ctí.Je ho škoda.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.