Reklama

Hry s hausnumery

Čeština slovo zná. Vyjadřuje libovolné vymyšlené číslo, které autor vydává za přesné. Původ je pochopitelně v němčině: die Hausnummer, kde pejorativní význam nemá. Ale k věci. Stále častěji jsou miliardy (a nuly) zneužívány v propagandě podle jiného rčení, »papír se nečervená«. Nepravdivými údaji jsou zaplavovány nejen noviny, ale především internet. Nejčastěji je fackována historie.

V polovině 90. let jsem navštívil Bonn a tamní muzeum německých dějin. Jednu část expozice věnovali odsunutým Němcům z Československa. Základem byl fakt, že v předválečném Československu jich žilo 3,5 miliónu a »vrátilo« jen 2,5 milionů. Známe přesná čísla: mezi 25. lednem a 24. říjnem 1946 bylo pod patronací Červeného kříže odsunuto do západních okupačních zón 1 559 000 osob a do sovětského sektoru 841 000. V průběhu roku 1947 ještě dalších 80 000. Suma sumárum 2 480 000.

Podle zmíněného muzea jde na vrub zlých Čechů celý milion Němců. Naši předváleční občané zapomněli na válku. Museli od roku 1939 rukovat. Wehrmacht je posílal na kritické úseky fronty. Málokterý se vrátil od Stalingradu a mohl se doma chlubit medailí mezi sběrateli nazývanou »Zmrzlé maso«. V porovnání s dneškem jde o historickou falsifikaci takřka nicotnou. Prof. Frajdl před časem spočítal i sebevraždy Němců bezprostředně po květnu 1945 – šlo o tisíce.

Podle Solženicina, nositele Nobelovy ceny, prý zahynulo v Sovětském svazu v letech 1917-1959 na 110 milionů sovětských občanů. Občanská válka, hladomor, stalinské perzekuce, Vlastenecká válka, gulagy, řádění NKVD atd. Není pochyb, že jde o účelově vymyšlené číslo.

Válečné ztráty SSSR byly skutečně obrovské, asi 27 milionů. Celkové číslo potrestaných za 72 let existence SSSR činí 4 060 306 osob. Nejméně 30 procent z toho byli kriminálníci. Největší podíl internovaných (82 %) připadá na léta 1937-1938. K trestu smrti za celou dobu bylo odsouzeno 146 000 osob. Na následky hladomoru v Rusku a Ukrajině zemřely asi tři miliony lidí.

Dnes je opět aktuální znovu probírat černobylskou havárii. Blíží se výběrové řízení na dostavbu Dukovan a v dubnu půlkulaté výročí. V době havárie elektrárny jsem byl v nedalekém Černigově (duben, květen 1986). Na vlastní oči jsem viděl obrovské úsilí lidí omezit následky. Z černigovského letiště odlétal nepřetržitý proud vrtulníků, na 2000 autobusů evakuovalo občany města Pripjať a ze zóny. Černobyl jsem navštívil ještě dvakrát - v roce 1996, kdy ještě fungovaly tři reaktory, a havarovaný ukryli pod sarkofágem. Naposled jsem byl v Pripjati a Černobylu 2015, kdy se dokončoval sarkofág druhý. Že šlo o iniciativu bývalého prezidenta Janukoviče se nehovoří. Únik radiace do okolí je nulový.

Souhlasím, každá lidská oběť musí být vzpomenuta. Při hašení reaktoru 30, v dalších 25 letech 19 na nemoc z ozáření a 15 na rakovinu štítné žlázy. (Jde o údaje OSN.)

Opět nastoupila politika. Podle Greenpeace zemřelo 200 000 lidí a ruských aktivistů dokonce 985 000. Údaje zpochybňují i samotní ukrajinští lékaři, kteří vždy bývali kritičtí.

Dodejme, že na programu je jen Černobyl – šlo totiž o ruský reaktor.  Málo se mluví o amerických haváriích (např. Three Mile Island) a japonské Fukušimě, kde ještě ani dnes není zdaleka klid. Reaktory jsou dnes spolehlivé. Za selháním je vždy lidská nedbalost.

Jaroslav ŠTRAIT


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 85 hlasů.

Jaroslav ŠTRAIT

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2021-02-14 11:12
Velice hezká hra s hausnumery v praxi.
znovacek
2021-02-14 09:15
Velice dobra fakta. Dik!
4beatles
2021-02-13 15:07
Buďme přesní: SolženicYn. Ypsilon... Navíc: nemám pocit, že by se
málo psalo o Fukušimě a o Three Mile Island. Zkuste se ale někoho na
ulici zeptat, co se stalo v uralském MAJAKu v roce 1957... Správná je
ale připomínka zabitých vojáků Wehrmachtu, kteří se narodili jako
českoslovenští občané - údajně jich zahynulo asi 200 000 - v
poslední době se hodně píše aspoň o tankovém esu Kurtu Knispelovi
rodákovi ze Salisova na Jesenicku a některých jeho postojích, které
neladily s dobovou nacistickou mentalitou... Tabuizovaným tématem také
zůstává důvod, proč "berlínští politikové" ponechali
pohraniční i vnitrozemské Němce v Čechách a na Moravě v březnu a
dubnu 1945 před blížící se frontou svému osudu a nesnažili se
alespoň část žen a dětí evakuovat do bezpečí německého
vnitrozemí: tak, jako to dělali třeba v případě
"říšských" Němců - žijících uvnitř hranic roku 1937 -
v lednu a únoru 1945. Z Východního Pruska a Pomořan to přitom bylo do
německého vnitrozemí mnohem dál než třeba z Karlovarska - a navíc
panovaly mnohem horší přírodní a teplotní podmínky. Vzpomeňme jen
na akci s parníkem Wilhelm Gustloff v lednu 1945...
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.