Demokratičtí a nedemokratičtí policisté

Stále stejná písnička. Zpravodajství o demonstracích v Rusku zabírají v televizi i několik minut. Pokud jde o politiky, vymýšlejí nové sankce, protože Navalnyj je přece člověk, který byl svévolně zatčen, proto jeho případu televizní stanice věnují mnoho pozornosti. Také ruskou vakcínu Sputnik je třeba proto zpochybnit a naopak zvýraznit při hlavních zprávách obavu Polska z napadení Ruskem. Nenávist jde »až za hrob«, proto ani tady nechtějí požádat o poskytnutí Sputniku. Také my z týchž důvodů potřebujeme nové zbraně, vozidla a bojová zařízení. Rusko by nás přece mohlo napadnout, možná už zítra, pozítří nebo do Velikonoc. Pravicová opozice to ví, vláda, anebo někteří její členové, především ministři zahraničí a obrany také. Rusko je bezpečnostní riziko. Proto nic od něj nepřijímat, nic nekupovat, nejlépe by bylo neprodyšně uzavřít hranice, a to do té doby, než Navalnyj složí prezidentskou přísahu. Píši nesmyly? Ne, nepíši, jen volím absurdní varianty. Obsah však zůstává stejný. Rusko je vino, Rusko je hrozba, Rusko je třeba potrestat.

Ve stejné době ve vzdálené Chile policisté zastřelí bezdůvodně pouličního umělce. Nejsou potrestáni. Vzedme se vlna odporu. Policie opět zasahuje. Mezi demonstranty jsou zranění, zatčení, uvěznění. Nevadí. To všechno v rámci zajištění pořádku. Nikdo neprotestuje, o žádné sankce se Unie nepokouší, ani neposílá své vojáky na bojových plavidlech k pobřeží Chile. Jde přece o pokusy vyvolat nepořádek a to se nesmí připustit.

Nějaký týden před tím se ve Spojených státech střílelo. Do neozbrojených civilistů, černochů, ne jinak. Následovaly demonstrace a ty se rozháněly silou. Byli zranění, ale co by se neudělalo pro pořádek. Byly i demonstrace v Paříži. Zatčených desítky, možná i stovky. I zraněných. Také v Barceloně svého času tekla krev způsobená policejními zásahy. Není to moc dávno. Zásahy do demonstrantů, kteří chtěli právo. Následně odsouzení představitelé Katalánska jsou stále ve vězení. A Evropská unie? Žádný summit, který by zmíněné zásahy policie odsoudil. Žádné sankce, které by postihly představitele těchto zemí. Ani náznak, že by někdo zvýšil hlas. V Rusku šlo přece o zásah proti demokratickým demonstrantům. Proto i sankce.

V Chile, USA, Paříži i Barceloně tomu bylo naopak. Demokratická policie, pořádkové síly, zasahovaly proti nedemokratickým demonstrantům. Proto ani sankce není třeba přijímat, a dokonce ani to nerozpitvávat v tisku. Demokracii je třeba bránit a ty, kteří postupují nedemokraticky, potrestat. A kdo je demokrat a kdo nikoli, rozhodnou páni Petříčkové, kterých je v Evropě dost, i když jejich jména nebudou odvozena od svatého Petra.

Adolf GRUBER