Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

O masopustu

Letošní masopust byl a je určitě jiný než ty, které tak důvěrně znaly naše babičky, a konec konců, jak masopust známe i my. Veselicím a masopustním průvodům nepřeje a skoro určitě přát nebude situace kolem COVID-19, což neznamená, že bychom si nemohli užít masopustních lahůdek třeba doma.

Babičky věděly, že masopust, následný půst a navazující Velikonoce jsou přípravou na vítání jara. Masopustem končí zima, během půstu začíná pomalu jaro. A Velikonoce nejsou nazývány svátky jara jen tak zbytečně. Masopust není v kalendářích uveden, babičky si však uměly všechny dny s ním související »vypočítat«.

Důležitý údaj pro výpočet data masopustu je datum úplňku po prvním jarním dnu (21. březen). Letos připadá tento úplněk na 26. března. Velikonoce začínají v pátek po prvním jarním úplňku. Z čehož plyne, že Velký pátek vychází letos na 2. dubna, Velikonoční neděle 4. dubna a Velikonoční pondělí na 5. dubna.

Oslava masopustu byla původně pohanským svátkem, v tomto období se slavily tzv. saturnálie. To byl významný svátek starého Říma, slavil se jarní slunovrat a byly to oslavy k poctě Saturnově. Masopust má být obdobím hojnosti, pořádaly se (a snad zase brzy budou) plesy, slavnosti a karnevaly.  A také svatby! V minulosti se během masopustního období, především na venkově, konávalo nejvíc svateb. Lidé věřili, že manželství uzavřená v této době budou šťastná a dlouho vydrží.

Během masopustního období se tradičně pořádaly a leckde stále pořádají zabijačky, byť v době COVID-19 jen ve skromnějším rozsahu.

Masopust býval, a snad zase brzy bude, obdobím veselí, jídla a pití, tak jak to naše babičky měly a mají rády. Začíná 6. ledna svátkem Tří králů a trvá do masopustního (též maškarního) úterý, tedy do 16. února. V našem případě tedy končí počátkem příštího týdne.

Ano, měli jsme a máme jiné starosti než naše babičky. A tak snad jen příznivce tradic zajímá popeleční středa, která je letos 17. února (podle tradice připadá na 46. den před Velikonoční nedělí), kdy začíná období velikonočního půstu. Ale ten moderní babičky, i ty věřící, dodržují a dodržovaly s klidem jim životními zkušenostmi daným. Tedy s rozvahou.

Snad není od věci vzpomenout, že k masopustu patří tučný čtvrtek (už je za námi, byl 11. února). V tento den třeba jíst a pít co nejvíce, abychom byli celý rok při síle. Mnozí z nás však dali letos i na tučný čtvrtek přednost testům, zda nás COVID-19 nenapadl.

Zítra (14. února) je masopustní (taneční) neděle. Na tu se nejen babičky, ale i snad všichni hodně těšili. Hlavní masopustní zábava totiž tradičně začínala právě v neděli.

V pondělí (letos 15. února) by se mělo tančit (ale žel nebude) na tzv. »mužovském« bále, kam měli přístup pouze zadaní ženatí muži a vdané ženy. Svobodní pouze přihlíželi. Ale znáte to, kdo ví, jak to bylo. A zda tuto masopustní tradici ještě někde dodržují, opravdu nevím, ale třeba ano… Však si to mohou zadaní i svobodní (přihlížející) užít. Zkušené babičky možná i na to s láskou vzpomínají.

Na masopustní úterý (letos 16. února) má podle tradice masopust vrcholit dlouho očekávaným průvodem maškar. Letos na něj zapomeňme. A přitom ho nejen babičky měly tak rády a skvěle se na něm bavily. Každá maska v průvodu měla svůj význam a funkci, které souvisely většinou se zaručením prosperity v nadcházejícím zemědělském cyklu. Babičky se na jejich výrobě a přípravě rády podílely. Masky měly svůj hluboký význam a symboliku. Každá z nich plnila určité poselství, měla svou charakteristickou úlohu a typické chování.

V některých místech, která tradici dodržují, věnují (ano, letos se patří napsat, že věnovali a snad se budou i příště věnovat) pozornost i aktuální, byť jen symbolické, kritice poslanců, starostů, senátorů… Pokud ty »svoje« vůbec znají. Po obchůzce se průvod odebral obvykle do hospody, kde o půlnoci masopust končil.

A je tu konec masopustu! Téměř všude končila (opravdu?) masopustní zábava přesně o úterní půlnoci »pochováním basy« (symbol toho, že v půstu si hudebníci nezahrají), »Odbytím« či odtroubením půlnoci veškerá zábava končila. Všechny hudební nástroje musely utichnout a za »všeobecného žalu« byla pochována basa. Do necek, na desku stolu či na prostřený stůl, nebo dokonce na máry byla položena basa pokrytá plachtou. Při »pohřebním« obřadu se upozornilo na domnělé prohřešky basy (symbolického Masopusta) v čase masopustních zábav. Za tklivého nářku pak byla basa slavnostně vynesena ze sálu a »pohřbena«. Poté čas nevázaného veselí definitivně skončil a sousedé se rozešli domů. Nezažil jsem to, ale babička mi to s úsměvem vyprávěla.

S masopustním úterkem je spojena i řada lidových pranostik. Namátkou: masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu, je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok. Konec masopustu jasný – len je krásný…

Moudrost a laskavost babiček je v tomto složitém čase vpravdě nekonečná… Dejte šanci jejich vzpomínkám.

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 10 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.