Reklama
Výzkumnice Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy během on-line tiskové konference. Print screen - autorka

Pandemie odhalila problémy domácího násilí

Jaká je souvislost pandemie COVID-19 a násilí na ženách, či obecně domácího násilí, odhalil výzkum, s jehož výsledky seznámily  jeho autorky. Hlavní zjištění zní: Pandemie odkryla letité problémy v efektivním řešení domácího násilí, míru výskytu domácího násilí a jeho intenzity zvýšila povinnost přebývat doma či dokonce být v karanténě.

Výzkumnice Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR provedly vloni rozsáhlý kvalitativní výzkum, jenž zachycuje vliv pandemie na řešení situací obětí domácího násilí. Průzkum, probíhající ve třech fázích postupně od 18. dubna do 3. prosince 2020, se zabýval aspekty násilí jak z perspektivy ohrožených osob a pomáhajících organizací, tak i z hlediska tzv. pilířů pomoci – tedy Policie ČR, orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), intervenčních center a soudů.

»Pandemie ukazuje na stávající slabá místa systému pomoci. Pomoc ohroženým osobám je nekonzistentní a došlo k nárůstu intenzity a poptávky po službách intervenčních center,« shrnula závěry výzkumu Nyklová. Poptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, vzrostla za nouzového stavu v první vlně epidemie o 30 až 40 procent. Nyní je ve srovnání s předcovidovou dobou vyšší až o polovinu. Přitom po nástupu pandemie v březnu 2020 došlo k omezení činnosti tzv. pilířů pomoci. Jak policie, tak OSPOD i intervenční centra omezily provozní dobu, dostupné mohly být zpravidla jen po telefonu či e-mailu, výjezdy se konaly jen v krizových situacích. Tím došlo zdánlivě k jakémusi pseudo-zklidnění, konstatovala Nyklová.

Citlivost na násilí je snížena - je to brzda včasného řešení - a chybějí účinné mechanismy k zastavení násilí, dodala. Po roce pandemie není u nás lepší ani situace s počty dostupných krizových lůžek a míst v azylových domech určených pro oběti domácího násilí, informovala.

Problém se týká obecně celkové situace s ne/řešením domácího násilí a jeho následků, pandemie toto jen odhalila, míní výzkumnice Moree.

Kromě fyzického násilí se zjevnými následky, což se řeší, se pozornost tolik nevěnuje psychickému násilí, zneužívání dětí partnerů k vyřizování si účtů mezi sebou a sexuálnímu násilí.

S postupující pandemií vyvřou i její ekonomické důsledky, kdy oběti násilí se ocitnou v ještě prekérnější situaci, neboť nebudou mít prostředky na to, aby měly »kam jít«, obává se Nyklová. Vláda velmi rychle stáhla ratifikaci Istanbulské úmluvy, jež obsahuje širokou definici domácího násilí, reagovala na dotaz Haló novin výzkumnice Nyklová. Tato Úmluva Rady Evropy se zabývá prevencí a potíráním násilí vůči ženám a domácího násilí.

Problémem je, že v současné době není dostatečné vzdělávání studentů a studentek právnických fakult v problematice domácího násilí, »vzdělávání však chybí i na úrovni sociální práce,« povzdechla si Nyklová.

S výsledky výzkumu se seznámí Vládní výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 6 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.