Reklama
Kateřina Konečná.

Zahraniční politika i letos čelí složitým výzvám

Jeden z nejbohatších států světa šest let bombarduje jednu z nejchudších zemiček planety

Je zcela pochopitelné, že se nyní nejen Česká republika, ale celý svět soustředí především na boj s pandemií COVID-19. Tento důležitý boj s nepřítelem, který ohrožuje všechny z nás, by však neměl zastínit celou plejádu dalších významných výzev, na které musí, nebo by aspoň měla, reagovat zahraniční politika, a to především velmoci, ale spoluzodpovědnosti se nemohou vyhnout ani menší státy.

Jedna z velmocí se od začátku roku potýká se změnou, která některé politiky nepříjemně zaskočila, a jiní ji uvítali. Zvolení Joe Bidena americkým prezidentem nemohlo potěšit stoupence levice, kteří si přáli vidět v Bílém domě Bernie Sanderse, ale to neznamená, že bychom si neměli všimnout některých kroků, jimiž se Biden jednoznačně odtrhl od éry Donalda Trumpa. Zcela první rozhodnutí byla spíše symbolická, ale symboly jsou často v politice významné.

Chávez místo Churchilla

Biden ve své pracovně odstranil bustu Winstona Churchilla a nahradil jí bustou Césara Cháveze, amerického aktivisty mexického původu, který bojoval proti antiimigračním kampaním a za práva Lationoameričanů a patřil k zakladatelům zemědělského odborového hnutí. Den jeho smrti je státním svátkem ve třech státech USA – v Kalifornii, Coloradu a Texasu, kde žije vyšší počet Hispánců. Churchillovu bustu věnovali prezidentu Georgi Bushovi ml. Britové po útocích na New York ze září 2001 a poprvé ji odstranil už prezident Barack Obama v roce 2009.

Je třeba si připomenout, že Churchill se stal celosvětově uznávaným symbolem boje proti Hitlerovi a nacismu, ale ihned po vítězné válce Britové odmítli jeho pravicové postoje a do čela Spojeného království zvolili labouristu Clementa Attleeho, který mimochodem zavedl celonárodní bezplatné zdravotnictví pro všechny. To inspirovalo Baracka Obamu, i když se jemu podařilo prosadit, díky silnému odporu pravicových republikánů, jen slabší odvar této reformy ve formě tzv. Obamacare. Bustu Churchilla do Oválné pracovny vrátil Donald Trump…

K Chávezovi přibyly i busty symbolů americké černošské historie - Martina Luthera Kinga a Rosy Parksové. A své místo dostala i bývalá první dáma Eleanor Rooseweltová.

Další Bidenovy kroky už byly méně symbolické.  Hned první den Biden podepsal 17 prezidentských dekretů, tzv. výkonných nařízení, kterými zvrátil politiku svého předchůdce.

Návrat k rozumu

Připojil se znovu k Pařížské dohodě, která zavazuje státy ke snížení uhlíkové stopy a od níž Trump odstoupil. Obnovil spolupráci s WHO, kterou Trump zrušil kvůli údajnému pročínskému postoji této Světové zdravotnické organizace. Pozastavil stavbu zdi na hranici s Mexikem, která patřila k hlavním Trumpovým volebním slibům. Dnes stojí 650 kilometrů, za Trumpa se však postavilo jen 40km… Biden chce zajistit bezpečnost na hranicích především využitím technologie spíše než zdmi. Biden rovněž zrušil zákaz cestování z muslimských zemí, neboť podle něj šlo o čistou xenofobii, která odporuje americkým hodnotám rozmanitosti a přijetí přistěhovalců. Prezident zdůraznil, že chce dát šanci lidem, kteří usilují o ochranu před bídou, násilím a válkami.

Dále nařídil povinné nošení roušek ve všech federálních budovách pro prvních 100 dní.

Mezi dalšími významnými dekrety bylo prodloužení odkladu splatnosti studentských půjček, odmítnutí diskriminace na základě genderové identity a sexuální orientace ve federálních zařízeních a zrušení Trumpova zákazu transsexuálů (transgender) ve vojenských silách. Biden rovněž spustil vládní iniciativu na prosazení rasové rovnosti!

Kontroverzní reakce vyvolala zvýšená ochrana tzv. snílků, tedy dětí, které před mnoha lety přijely do USA se svými rodiči – migranty, kteří jsou dodnes bez legální dokumentace, a především Bidenovo rozhodnutí nabídnout 11 milionům těchto migrantů šanci stát se za osm let americkými občany. Jejich děti by mohly již v této době, po zaplacení daní, po prověrkách apod., požádat o povolení trvalého pobytu.

Bidenova vláda má v plánu udělat za migrační politikou Trumpa tlustou čáru. Biden zřídil pracovní skupinu, která bude mít za úkol dostat 600-700 dětí, které byly při překročení hranic odděleny od svých rodičů, zpět do svých rodin. Celkem měla Trumpova administrativa během let 2017–18 od svých rodin oddělit až 5500 dětí… Nová vláda však již narazila na problémy. Přestože prezident Joe Biden přikázal 100denní pozastavení deportačních letů, deportace zatím pokračují.

»Budeme usilovat o smazání morální hanby předchozí administrativy, která doslova vytrhla děti z náručí svých rodin, svých matek a otců, na hranicích, a to bez jakéhokoli plánu, jak rodiny znovu sjednotit,« prohlásil nicméně Biden.

První problémy

Bidenova vláda však stále nemá kontrolu nad složkou ministerstva pro vnitřní bezpečnost, a to konkrétně nad Imigrační a celní službou USA. »Imigrační a celní služba urychluje deportaci mnoha žadatelů o azyl, kteří unikli mučení a smrti ve svých domovských zemích. A to jen proto, aby byli posláni zpět do bezprostředního nebezpečí bez spravedlivého zvážení jejich žádostí o azyl,« cituje britský Guardian demokratického senátora Chrise Van Hollena. »To je nepřijatelné a jde to proti našim národním hodnotám. Imigrační a celní služba musí tyto lety zastavit,« dodal van Hollen.

Navzdory Bidenovým často dobře míněným úmyslům se mu tak nemusí podařit prosadit řadu z jeho legislativních návrhů, neboť u některých z nich bude potřebovat 60 senátorských hlasů a demokraté mají v Senátu jen 50 křesel (republikáni mají stejný počet mandátů, ale v případě patové situace rozhodující hlas má demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová). To ovšem předpokládá, že všichni zvolení demokraté budou hlasovat v souladu s politikou své strany a už dnes je známé váhání nejkonzervativnějšího senátora v řadách Demokratické strany Joe Manchina.

V souvislosti se Senátem mi dovolte stručnou odbočku na dramatickou volbu posledních dvou senátorů, kteří nebyli zvoleni v 1. kole v tradičně republikánské Georgii. Výsledek této volby rozhodoval o tom, kdo ovládne Senát, a tak na ni byla upřena pozornost celé země. V jednom z těchto dvou volebních střetů stál černošský kandidát demokratů Raphael Warnock proti republikánské senátorce Kelly Loefflerové, která se svými 800 miliony dolarů byla nejbohatší členkou Senátu. Warnock je jedenáctým z dvanácti dětí baptistických farářů a díky stipendiím získal doktorát z filozofie. Jako aktivista vedl protestní kampaň za rozšíření Medicaid na další občany Georgie. Warnock porazil Loefflerovou o dvě procenta hlasů a stal se prvním Afroameričanem zvoleným do Senátu za bývalý stát Konfederace.

Ve druhém volebním klání porazil Jon Ossoff senátora Davida Perduea jen o jediné procento hlasů a stal se ve svých 33 letech nejmladším členem Senátu a prvním židovským kandidátem za stát Georgii. Oba republikánští senátoři se vehementně hlásili k Donaldu Trumpovi, jenž se ovšem při své návštěvě Georgie soustředil spíše na protest proti údajnému zfalšování voleb, které v Georgii prohrál o pouhých 12 000 hlasů, což byla první porážka republikánů v prezidentských volbách v tomto státě za 21 let…

Vztahy s Ruskem

Joe Biden je prvním americkým prezidentem, který po pádu Sovětského svazu nezahájil své volební období výzvou ke zlepšení vztahů s Ruskem, ale naopak vyhlásil novou strategii omezení vlivu Ruska, která připomíná poválečnou koncepci George Kennana o zadržování komunismu. Přes tvrdá slova, která Biden adresoval Rusku, však za největšího nepřítele USA považuje rostoucí vliv Číny.

Na druhé straně Biden zatelefonoval Putinovi méně než týden po své inauguraci a, kromě jiného, slíbil podepsat prodloužení nové odzbrojovací smlouvy Start, jejíž platnost by vypršela již 5. února 2021. Oba státníci se shodli prodloužit tuto smlouvu o dalších pět let (ostatně pochází z doby, kdy byl Biden viceprezidentem). Smlouva omezuje jak USA, tak i Rusko na 1500 jaderných hlavic na strategických zbraních, jako jsou ponorky, bombardéry a balistické rakety.  Ruský prezident Putin nazval prodloužení krokem správným směrem. S tím lze jen souhlasit, i když smlouva nezajistí »svět bez jaderných zbraní«, o němž hovořil před lety Barack Obama v Praze (a za což dostal následně Nobelovu cenu míru – pozn. red.), a ani nepovede k dalšímu odzbrojení konvenčních zbraní.

Tato shoda dvou největších jaderných mocností se bohužel nepromítne do změny postojů všech devíti vlastníků jaderných zbraní ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní (Nuclear Ban Treaty), která vstoupila v platnost 22. ledna 2021, tedy 75,5 roku po Hirošimě a Nagasaki. Smlouvu v roce 2017 podepsalo 122 států a dodnes ji ratifikovalo 52 států. Bohužel mezi nimi nejsou členské státy NATO včetně České republiky…

Pohnout nebem a zemí

Do konce ledna podepsal prezident Biden celkem 45 prezidentských dekretů na nejrůznější problémy, od imigrace a rasové spravedlnosti přes klimatickou změnu až po hlavní a nejaktuálnější výzvu, což je potřeba účinně reagovat na pandemii koronaviru. Jeho cílem je »pohnout nebem a zemí«, aby se během jeho prvních 100 dní podařilo naočkovat 100 milionů Američanů (momentálně je naočkováno přes 80 milionů – pozn. red.). Současně přiznal, že velmi pravděpodobně počet obětí v USA brzo překročí hranici půl milionu (stalo se na začátku tohoto týdne – pozn. red.).

Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se Bidenovi podaří vymanévrovat z tlaku Charybdy silné republikánské pravice, která se těší podpoře 74 milionů stoupenců Donalda Trumpa, a na druhé straně Skylly levicového křídla Demokratické strany asociovaného například se senátorem Bernie Sandersem nebo se čtyřmi členkami Kongresu známými jako Tým (Ilhan Omarová, Rašída Tlajbová, Ayanna Presleyová a Alexandria Ocasio-Cortezová), jejichž stoupenci podpořili Bidena jen protože pravicový a xenofobní Trump byl pro ně zcela nepřijatelný (od té doby se ke Čtyřce připojili i další dva členové Kongresu zvolení v posledních volbách nově). Za svou podporu však nyní očekávají, že Biden bude vstřícný aspoň vůči některým jejich požadavkům.

Biden pravděpodobně nebude moci zcela ignorovat kampaně levicových skupin, jakými byla loňská »Hlasujte proti Trumpovi/Pak vyzvěte Bidena« (Vote Trump Out/Then Challenge Biden) nebo současná »Žádné líbánky« (No Honeymoon). Levicoví aktivisté žádají zdravotní pojištění pro všechny (Medicare for All), zastavení americké podpory válkám na Blízkém a Středním východě, zrušení studentských dluhů, zvýšení minimální mzdy, podporu pro »New Green Deal« (Nový zelený úděl) nebo měsíční příspěvek občanům ve výši 2000 dolarů apod.

Úspěšná levicová kampaň

Levicová mediální kampaň proti jmenování Michéle Flournoyové ministryní obrany byla úspěšná a její nominace byla zrušena. Nyní probíhá podobná kampaň proti Bidenem již ohlášené nominantce Viktorii Nulandové náměstkyní ministra zahraničí pro politické záležitosti (Under Secretary of State for Political Affairs).

Biden pravděpodobně brzy ztratí podporu republikánů, kteří ho volili, protože si nepřáli znovuzvolení Trumpa (tzv. Never Trump Republicans). Současně ho zpravodajci varují před možnými teroristickými akcemi Trumpových příznivců podobným té, která se odehrála po jejich vtrhnutí 6. ledna do budovy Kapitolu.

A pak je tu zahraniční politika. Výzev zahraniční politiky je přemíra. Podívejme se, takříkajíc letem světem, aspoň na některé z nich.

Jemen a Saúdská Arábie

Jedním z prvních zahraničně-politických kroků nového amerického prezidenta bylo zastavení vývozu zbraní do Saúdské Arábie ve snaze ukončit šestiletou válku v Jemenu, kterou OSN nazvala »nejhorší světovou humanitární katastrofou«. Trump totiž pravidelně odmítal výzvy ukončit americkou podporu saúdskoarabskému vměšování do jemenské občanské války. V tomto případě jedna z nejbohatších zemí světa plošně bombarduje jednu z bezesporu nejchudších zemí planety. Od roku 2015 v zemi s 29 miliony obyvatel zahynulo čtvrt milionu lidí, tři miliony přišly o střechu nad hlavou a 80 % populace, včetně 12 milionu dětí, potřebuje ke svému přežití dovoz základních potravin a léků.

Donald Trump stejně tak odmítl sankce za zavraždění novináře Džamála Chášukdžího, které nařídil saúdskoarabský korunní princ, s odůvodněním, že prodej zbraní do Rijádu »vytváří stovky tisíc pracovních příležitostí v USA«.

Húsíové (oficiálně Ansar Allah neboli boží pomocníci) jsou povstalecká šíitská skupina ze severního Jemenu, která dnes de facto kontroluje většinu země, má podporu Sýrie a hlavně Íránu. To byl hlavní argument pro Trumpovu podporu saúdskoarabské vojenské intervence, která vyvrcholila jeho rozhodnutím, jen den před ukončením svého prezidentského období, prohlásit Húsíje za cizí teroristickou organizaci. Podle amerických zákonů to znamenalo, že byla okamžitě zastavena veškerá humanitární pomoc Jemenu… Ale bez potravin, pitné vody a základní zdravotní péče byly ihned ohroženy další miliony životů. Nejvyšší představitelé OSN proto vyzvali USA, aby neodkladně zrušily »tento rozsudek smrti nad miliony nevinných lidí«, který odstartoval »největší vlnu hladu za posledních 40 let«. Tímto odsouzeníhodným krokem se Trump snaží zkomplikovat svému nástupci obnovit diplomatická jednání s Íránem. Mimochodem Húsíové bojují nejen proti oficiální vládě podporované Saúdy, ale byli i účinnou vojenskou silou v boji proti Islámskému státu!

Joe Biden již nařídil zrušit Trumpův dekret, ale zástupce amerického Oxfamu Paul Scott vysvětlil, že napravit jeho důsledky nebude tak rychlé: »Zavřít humanitární operaci je jako otočit vypínačem na světlo, ale obnovit ji je jako zavést nové elektrické rozvody v celém domě.«

Americká účast na bombardování Jemenu byla nezpochybnitelná. Letadla a bomby byly americké. Američtí mechanici zodpovídali za servis a opravy bombardérů. Američané zmodernizovali software na terče a další technologii, které se Saúdové nesměli ani dotknout. Jejich piloti byli vyškoleni americkými leteckými experty. V operační místnosti v Rijádu seděli saúdští velitelé vedle amerických důstojníků, kteří jim poskytovali zpravodajské a taktické instrukce.

Ukončení americké podpory tohoto odsouzeníhodného bombardování je chvályhodné, ale to neznamená, že USA přestanou Saúdům dodávat zbraně. Podle Bidena budou další zbraně určeny jen k obraně Saúdské Arábie, údajně kvůli hrozbě z Íránu, i když pro ni neexistují žádné důkazy.

Dopad konfliktu na jemenské hospodářství je poměrně drastický. Před rokem 2015 měl jeden dolar hodnotu 240 jemenských riálů. Nyní stojí 900 riálů. Podle mluvčího OSN Stéphane Dujarrice bude mít letos více než polovina Jemenců hlad a »očekáváme, že pět milionů lidí bude žít jen krůček od hladomoru…«.

(KK.)

Pokračování eseje poslankyně Evropského parlamentu K. Konečné najdete v příštím vydání této eurostránky, dne 26. března. Zaměří se v ní na Írán, vztah Izraele a Palestiny i Turecko.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 40 hlasů.

(KK.)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


stanley58
2021-02-28 23:22
Co jiné čekat od bolševika frondy. I když k povídání a rudým
výplodům vaší Kačky je to asi klasický příspěvek. Co není ruské
nebo socialistické, to je špatné.
fronda
2021-02-25 23:20
V USA je to beznadějné. Jejich zahraniční politika je politikou
státního terorismu.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.