Reklama

Kabely v zemi, nebo »dráty« na stožárech?

V poslední době se při výstavbě a obnově elektrizační soustavy často skloňuje téma podzemních (kabelových) vedení, kdy část laické i odborné veřejnosti požaduje, aby veškerá nová vedení byla podzemní, případně při modernizaci stávajícího vedení došlo k jeho kabelizaci.

Na začátek trochu zjednodušené vysvětlení. Přenosová soustava je v České republice sestavena ze sítí 400 kV (zvláště vysoké napětí, ZVN) a 220 kV (velmi vysoké napětí, VVN) a tvoří páteř elektrizační soustavy. Slouží k přenosu výkonů na velké vzdálenosti, zajišťuje propojení elektrizační soustavy se soustavami zahraničními a dále slouží pro vyvedení výkonu z velkých systémových elektráren. Provozovatelem přenosové soustavy v ČR je společnost ČEPS, a. s.

Distribuční soustava slouží k distribuci výkonu k odběratelům. V ČR je tvořena sítěmi 110 kV a všech nižších napěťových úrovní – zejména 22 kV (vysoké napětí, VN) a 0,4 kV (nízké napětí, NN), čili nám všem dobře známé 400 V sdruženě (třífázově), což je 230 V fázově. Přenáší výkon na kratší vzdálenosti a jsou do ní připojeny elektrárny nižších výkonů. Provozovatelem distribuční soustavy v ČR jsou podle územního rozdělení společnosti ČEZ Distribuce, a. s., Distribuční společnost EG.D (dříve E.ON Distribuce, a. s.) a PREdistribuce, a. s.

Vše má své výhody i nevýhody

Požadavek kabelizace je ze strany části veřejnosti kladen nejen na vedení distribuční soustavy, ale i na vedení přenosové soustavy. Dochází k tomu zejména z toho důvodu, že podzemní vedení má údajně výrazně menší vliv na okolní prostředí než stožáry. Ovšem nic není černobílé, protože i podzemní kabelová vedení mají své nevýhody a ovlivňují život v prostředí kolem nich. Nelze proto říci, že je ve všem lepší podzemní nebo naopak nadzemní vedení VVN, případně ZVN.

Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi technologiemi je v nákladech, a to nejen na výstavbu, ale posléze i na provoz a údržbu. Investiční náklady na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN jsou až cca 10x vyšší, v závislosti na terénu a překážkách v trase, než u vedení nadzemního. Náklady na provoz a údržbu jsou u podzemního vedení také vyšší. Životnost podzemního vedení se předpokládá 25 až 35 let, kdežto u nadzemního vedení 40 až 60 let.

Velkou nevýhodou podzemního vedení (zejména ZVN) je obtížnější výstavba a její vliv na okolí. Například na každý kilometr podzemního dvojitého vedení ZVN je nutné vytěžit více než 10 000 m3 zeminy tedy tisíc plně naložených vozů TATRA T815. To je nesrovnatelně více zeminy než při zakládání stožárů nadzemního vedení ZVN. Z uvedeného množství by musela být odhadem čtvrtina odvezena na skládku a nahrazena speciálním zásypem zabraňujícím nežádoucímu ohřívání půdy okolo kabelů.

U podzemního vedení je také problematičtější odstraňování případných poruch, které je výrazně komplikovanější, a tedy trvá i mnohem déle. Porucha nadzemního vedení je odstraněna v řádu dní, kdežto u podzemního vedení může trvat oprava poruchy až týdny. Rozsah stavebních a montážních prací pro opravu, případně výměnu, kabelů v trase je srovnatelný s rozsahem prací pro výstavbu nového vedení. K opravě je tedy nutná i těžká mechanizace a výkopy zeminy.

Ochranné pásmo vedení

Celková šíře koridoru (ochranné pásmo vedení) je v případě podzemního vedení 110 kV pouze 3,5 metru. Nadzemnímu vedení 110 kV má šířku koridoru cca 30 m (v závislosti na typu stožáru). U vedení 400 kV je situace taková, že pro standardní dvojité nadzemní vedení je šířka ochranného pásma 69 m a pro podzemní vedení 400 kV se dá očekávat šířka zabraného území, se zahrnutím prostoru potřebného pro opakované ukládání zeminy z případných výkopů při opravách, do 40 m.

Ačkoliv ochranná pásma podzemních vedení jsou v porovnání s nadzemním užší, je nutné vzít v potaz omezení v dalším používání těchto území. V ochranném pásmu podzemního vedení je následný provoz například zemědělské techniky velmi omezený, protože dle »energetického zákona« není možné přejíždět kabelové vedení technikou nad šest tun. Zemědělská činnost, jež je běžná v ochranném pásmu nadzemního vedení, je u podzemního vyloučena. Dále také v ochranném pásmu podzemního vedení nesmí růst trvalé porosty. U nadzemního vedení mohou být porosty až do výšky tři metry.

V porovnání s nadzemním vedením je komplikované řešit křížení podzemního vedení se silnicemi, dálnicemi, vodními toky a inženýrskými sítěmi. Naopak z hlediska vlivu počasí na provoz vedení je lepší podzemní vedení. Podzemní vedení není ovlivňováno například větrem nebo námrazou a tudíž by nedocházelo k poruchám a následným výpadkům z důvodů počasí.

(zmk)


Pohyb u »drátů« má své zákonitosti

Otázky Haló novin pro vedoucí Koncernové komunikace skupiny E.ON v ČR Martinu Slavíkovou

Co způsobuje nejčastěji poruchy výpadku dodávek elektrického proudu?

Mezi nejčastější příčiny poruch na venkovním elektrickém vedení patří rozbujelá vegetace. Náklady na opravy sítě po poruchách způsobených dřevinami dosahují ročně milionových částek. Energetici zdůrazňují, že ořezy je třeba dělat především s ohledem na co největší bezpečnost, případně tento krok svěřit odborníkům. Pokud by vlastníci pozemků bránili nápravě, hrozila by jim v konkrétních případech od příslušného úřadu navíc i pokuta do sto tisíc korun. Distribuční společnost EG.D (dříve E.ON Distribuce) vydá na úpravy zeleně přes 100 milionů korun ročně.

Vlastníkům pozemků posíláte výzvy?

Výzvy ve formě Upozornění vlastníkům posílá náš zhotovitel vždy při plánování ořezů v dané lokalitě – majitel je upozorněn, že dřevina na jeho pozemku ohrožuje spolehlivý provoz elektrické sítě, a nabízíme mu možnosti, které vedou k nápravě závadného stavu. Současně jsou k upozornění přiloženy zásady, které mají být při ořezu dodrženy, a rovněž rozsah, v jakém má být ořez proveden – tato příloha je zde kvůli svépomocnému ořezu.

Ze strany provozovatele distribuční soustavy odchází každoročně upozornění vlastníkům do datových schránek všech obecních úřadů – rovněž včetně bezpečnostních pokynů a plakátu, který může obecní úřad vyvěsit na úřední desku. Reagují zejména ti, kteří si chtějí ořez udělat svépomocí, nebo ti, kteří si chtějí ujasnit nakládání s dřevní hmotou.

Jsou časté kontakty vodičů pod napětím při pohybu vozidel, strojů?

Nejčastěji dochází k nehodám u sloupů vysokého napětí, které poznáte podle tří souběžně vedoucích drátů nad terénem. Mezi stále opakované příčiny nehod patří neopatrná manipulace s technikou, např. s nesklopenou korbou nákladního auta, kterou obsluha zavadí o elektrické dráty. Totéž platí pro ramena jeřábů nebo zvednuté výložníky, které se nebezpečným způsobem pohybují v ochranném pásmu elektrického vedení. Objekt pod proudem sice vypadá bezpečně, ale může zabíjet. Před zahájením jakékoli činnosti v ochranném pásmu je povinnost zajistit si od správce či distributora elektrického zařízení vyjádření k existenci sítí, souhlas s činností v ochranném pásmu, případně si zajistit i vytyčení podzemních sítí.

Jak postupovat, když stroj zavadí o dráty vysokého napětí?

Při zásahu stroje elektrickým proudem nepodléhejte panice a zachovejte chladnou hlavu. Pokud nedojde k požáru vozidla, neopouštějte kabinu stroje. Ta vás ochrání, protože funguje jako tzv. Faradayova klec a elektrický výboj je soustředěn pouze na povrchu vozidla. Poté zavolejte linku 112, operátora integrovaného záchranného systému. Zřetelně popište, co se přihodilo a pokuste se co nejpřesněji sdělit, kde se nacházíte. Pokud vozidlo začíná hořet, kabinu opusťte skokem, aniž byste se současně dotkli země a kovových částí stroje. Odstupujte od stroje malými kroky a kolmo od vedení.

Podíleli jsme se i na výrobě instruktážního videa Rizika používání vozidel a mechanismů v ochranných pásmech elektrických vedení, které je ke zhlédnutí např. na YouTube.

(vž)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 14 hlasů.

(zmk, vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.