Reklama
Rozhovor Haló novin s Janem Příhodou, předsedou CZECH FOREST think tanku

Populace lýkožrouta v lesích je stále extrémní

Pandemie koronaviru ve vědomí lidí zastínila jiný velký problém - kůrovcovou kalamitu. Jaká je nyní situace v lesích?

Kůrovcová kalamita se v roce 2020 díky obrovskému nasazení vlastníků a správců lesů i lesnických firem a živnostníků, kdy došlo k navýšení kapacit proti normálnímu stavu na dvojnásobek, ale pravděpodobně i díky průběhu počasí, proti původním předpokladům zpomalila. Přesto byl rok 2020 obdobím s největší plochou lesů napadenou kůrovci v historii a situace je stále velmi vážná. Stále hrozí riziko dalšího rozvoje kalamity téměř na celém území ČR.

Můžete to doložit čísly?

Za rok 2020 sice ještě nejsou k dispozici data ČSÚ o těžbě dříví, ale podle předběžných dat správců lesů, hodnocení situace prostřednictvím monitorovacích letů a zejména porovnáním výsledků analýz satelitních snímků lesů prezentovaných na www.kurovcovamapa.cz lze očekávat, že objem a plocha porostů napadených kůrovcem bude vyšší oproti roku 2019.

Nynější analýzy a kvalifikované odhady ukazují, že objem napadených stromů za rok 2020 dosáhne hodnoty 35-40 milionů m3. Jde zhruba o třicetinásobek průměrných ročních kůrovcových těžeb za období 1990-2015.

V meziročním srovnání analýzy satelitních snímků došlo k nárůstu plochy kalamitní těžby na území ČR zhruba o 25 procent a plochy souší o více než 35 procent. Dalším parametrem ukazujícím na nárůst těžby je podle prvních odhadů nárůst exportu kůrovcového dříví.

Mezi hlavní kalamitní oblasti stále patří Vysočina (s celkovou zásobou smrku před kalamitou cca 57 mil. m3) a sousední kraje, ale riziko rozvoje kalamity lze vidět plošně na celém území ČR. Specifickým případem je okolí NP České Švýcarsko, kde došlo k rozvoji kůrovcové gradace na celém území národního parku s následným masivním poškozením porostů v širokém okolí.

Jaké škody to přineslo vlastníkům lesů?

K výpočtu odhadu škod byla použita nižší hodnota odhadu objemu kůrovcem napadených porostů za rok 2020 (35 mil. m3) a průměrná data o cenách dříví vycházející z konkrétních faktur několika vlastníků a správců lesů za rok 2020. Znaleckým výpočtem je celková škoda (ztráta z příjmů) vlastníků a správců lesů v ČR za rok 2020 vyčíslena na 44 miliard korun, z čehož škoda na výnosech činila 30 miliard korun a ztráta z těžby porostů, které by jinak dále rostly, 14 miliard korun.

Škody, které vlastníkům a správcům lesů vznikají, byly za roky 2017-2019 významně kompenzovány příspěvkem ministerstva zemědělství. Lze tedy konstatovat, že pokud bude tento příspěvek vlastníkům a správcům lesů poskytnut i za rok 2020, bude možné výši škody o výši této podpory snížit.

Jaký vývoj kůrovcové kalamity očekáváte v letošním roce?

Letošní rok bude pravděpodobně z hlediska boje s dopady extrémně suchých a teplých let 2018 a 2019 rozhodující. Mnohým vlastníkům se již vloni podařilo kalamitu úspěšně zbrzdit, což ukazují například data některých velkých vlastníků a správců lesů, u nichž v roce 2020 sice neklesl objem zpracovaného kůrovcového dříví, ale významně klesl objem dříví, které se nestihlo zpracovat a z něhož se kůrovec dále šířil.

Do roku 2021 vstupujeme v situaci, kdy kůrovcová kalamita zasáhla největší plochu lesů v historii, kůrovcová těžba dosahuje historických maxim a populace lýkožrouta smrkového v lesích je stále extrémní. Riziko šíření kůrovcové kalamity je proto stejné nebo lehce vyšší než v roce 2020.

V případě pro lesy příznivého počasí lze letos očekávat postupné zpomalení šíření kůrovcové kalamity a napadení porostů zhruba v objemu pohybujícím se okolo 20 mil. m3.

Pokud by přišel další extrémně teplý a suchý rok, který by umožnil kůrovci vytvořit tři generace, potom bychom se mohli rychle vrátit k nárůstu napadení porostů v násobcích předchozích let.

Již při představení prognózy počátkem roku 2020 jsme uvedli, že budeme velmi rádi, pokud se odhady nenaplní. I když se tak stalo, a napadení porostů v roce 2020 je zhruba o 30 procent nižší oproti původní prognóze, přesto se dále jedná o krizový stav, který nemá v historii českého lesnictví obdoby a vyžaduje dlouhodobé nasazení na úrovni lesnického provozu i státní správy lesů.

Zelení aktivisté nepřímo obviňují lesníky, že kalamitu způsobili sami pěstováním smrkových monokultur. Daří se měnit druhovou skladbu lesů?

Na nutnost změny druhové skladby upozorňují lesníci již déle než 100 let, což lze doložit odbornými články z roku 1920. Lesní hospodářství je ale stále financované pouze z příjmů za prodej dříví. Proto je logickou a jedinou možností vlastníků lesů pěstovat les tak, aby naplnil společenskou poptávku a zajistil jejich ekonomickou existenci. I přesto lze výsledky národních inventarizací lesů v Evropě doložit, že tempo přeměny druhové skladby lesů je u nás v posledních 20 letech plně srovnatelné s okolními zeměmi. Zde je nutné si uvědomit, že za standardního stavu můžeme v jednom roce měnit druhovou skladbu pouze na jednom procentu plochy lesů.

Jsem přesvědčen, že současná kalamita změní druhovou skladbu lesů. Měla by ovšem změnit také nahlížení společnosti na lesy v tom směru, aby prodej dříví nebyl prakticky jediným příjmem lesníků, kteří z něho následně financují veškeré další funkce lesů, na něž je veřejnost zvyklá a kterých se dnes již často i dožaduje.

Mají lesníci dostatek pracovníků na likvidaci následků kalamity? Namáhavá práce pod širým nebem, za každého počasí asi mnoho lidí neláká…

Kalamita přilákala zpět do oboru poměrně mnoho pracovníků, přibylo hodně techniky. Pracuje zde mnoho zahraničních firem, zejména v oblasti logistiky dříví. Nedostatek pracovníků je a bude cítit zejména v obnově a ochraně lesů. V kontextu pracovních příležitostí v lesnictví ale vyhlížíme trochu s obavami postupný návrat k normální výši těžeb, tedy zhruba na polovinu kalamitních objemů, což bude znamenat pokles pracovních nabídek. Se změnou druhové skladby bude také třeba více manuálních profesí typu dřevorubec. Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky velmi náročnou a nebezpečnu práci, láká stále menší skupinu lidí.

Zmínil jste, že ponecháním smrkových porostů bez zásahu v Národním parku České Švýcarsko došlo k masivnímu napadení okolí. Jaký vliv na boj proti kůrovci mají bezzásahové zóny?

Pokud jsou bezzásahové zóny nějakým způsobem izolovány, nebo se v nich kůrovec šíří pomalu, což je příklad například horských poloh, potom nemají na boj s kalamitou zásadní vliv. V případě NP České Švýcarsko se ale jedná pro region o zásadní krok s obrovskými dopady na okolí. Domnívám se, že v civilizovaném prostředí by před rozhodnutím ponechat šíření kůrovce bez jakékoli regulace měla předcházet odborná diskuse včetně řešení dopadů na okolní vlastníky.

Jiří NUSSBERGER


CZECH FOREST think tank je otevřenou nezávislou expertní skupinou podporující rozvoj a prestiž českého lesnictví a jeho adaptaci na společenské, klimatické a ekonomické změny. Zájmem členů think tanku je hájení dlouhodobých zájmů lesnictví a racionálního přístupu k lesním ekosystémům ve prospěch ekonomických, ekologických a sociálních potřeb občanů České republiky.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.