Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Neveselý pohled pro českého zaměstnance

České mzdy nejsou nijak rovnostářské, podíl zaměstnanců s nízkými výdělky je v České republice shodný s průměrem Evropské unie. Mzdový medián je však sotva na poloviční úrovni.

Píše to v úvodu svého článku »Pracující chudoba v Česku a EU« zveřejněného v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

»Eurostat shromáždil údaje o výdělcích zaměstnanců za rok 2018 z jednotlivých členských států a vydal nové přehledy. Pro českého čtenáře tato strukturální mzdová statistika nenabízí příliš veselý pohled,« předznamenává Holý. Jeho článek uvádíme v plném znění.

Nízkovýdělkoví zaměstnanci

Tento termín používá Eurostat pro zaměstnance, kteří si vydělají méně než dvě třetiny mzdového mediánu v daném státě. Sleduje se tak fenomén, který se lidově označuje také jako pracující chudoba. Podíl nízkovýdělkových zaměstnanců v Česku byl 15,1 procenta, což je takřka shodné s průměrem v Evropské unii (15,3 %). Představa o speciálním českém rovnostářství tedy vzala za své.

Nejnižší podíl nízkovýdělkových zaměstnanců má Švédsko (3,6 %). Málo jich je také v Portugalsku (čtyři procenta) a ve Finsku (pět procent). Značně nižší hodnoty, než platí pro Česko, najdeme též v Itálii (8,5 %) nebo ve Francii (8,6 %). Sousední Rakousko se nám blíží (14,8 %), Slovensko má podíl jen mírně vyšší (16 %).

Na opačném konci žebříčku se nacházejí země bývalého Sovětského svazu: Lotyšsko (23,5 %), Litva (22,3 %) a Estonsko (22 %). Následovány jsou Polskem (21,9 %) a Bulharskem (21,4 %). Německá hodnota 20,7 % byla patrně hodně ovlivněna rozdíly ve mzdách mezi bývalou NDR a západní částí.

Ze států mimo dnešní EU najdeme vcelku malé podíly nízkovýdělkových zaměstnanců v Norsku (8,7 %) a ve Švýcarsku (devět procent). Vysoký podíl má naopak Albánie (23 %). V Srbsku (17,8 %) je podíl podobný Spojenému království (17 %), které v únoru 2020 z EU odešlo.

Dobrou zprávou je, že pracující chudoba se snižuje jak v Česku, tak v celé Unii. V roce 2010 pro ČR platila hodnota 18,2 %, která po osmi letech poklesla o více než tři procentní body. V EU se podíl snížil za stejné období ze 17 % na 15,3 %. Horší zprávou je, že přetrvávají některé strukturální rozdíly, především mezi pohlavími – podíl nízkovýdělkových zaměstnanců v EU je u mužů 12,5 %, zatímco u žen 18,2 %. Výrazně vyšší podíl pracující chudoby najdeme také u mladé generace do 30 let (26,3 %), u zaměstnanců s nízkým stupněm vzdělání (27,1 %) nebo u těch, kteří mají pracovní smlouvu na dobu určitou (28,1 %).

Mediány se v Evropě velmi liší

Tak jako jiné ukazatele chudoby, je i uvedený podíl nízkovýdělkových zaměstnanců relativním údajem. Vyjadřuje vztah vůči mediánové hodinové mzdě v jednotlivých státech. Z ní je vypočtena prahová hodnota (dvě třetiny) a podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než tento práh pak udává výsledné číslo. Pokud by byla použita prahová hodnota stejná pro celou EU, byly by podíly ještě mnohem diferencovanější.

Prostřední mzdy (mediány) se totiž v jednotlivých evropských zemích značně liší. Nejnižší hodinové mzdy brali zaměstnanci v Bulharsku (2,4 eura), s odstupem pak v Rumunsku (3,7 eura). Shodná hodnota 4,4 eura platí pro Litvu a Maďarsko; v Lotyšsku (4,9 eura) je mírně nižší než v Polsku (pět eur). Chorvatsko a Portugalsko dosáhly hodnoty 5,4 eura, Slovensko 5,6 eura. Třetinu seznamu zemí s nejnižšími mzdami uzavírá ČR s 6,2 eura. Česká hodnota je menší než polovina průměru EU (13,2 eura), vůči Německu (17,2 eura) dosahuje pouze 36 %.

Nejvyšší mzdy v rámci EU najdeme v Dánsku (27,2 eura), mimo EU jsou ještě vyšší hodinové mzdy ve Švýcarsku (30,9 eura). Z toho vyplývá, že prostřední švýcarský zaměstnanec si za měsíc vydělá více než bulharský za celý rok.

Mezi velmi bohaté bychom mohli počítat také zaměstnance v Norsku (26,3 eura) a na Islandu (23 eur), v Lucembursku (19,6 eura) či ve Švédsku (18,2 eura). Shodně vydělávají zaměstnanci v Belgii a Irsku (18 eur). Němečtí zaměstnanci (17,2 eura) berou více než rakouští nebo francouzští (15,3 eura). Více než Češi berou také v Estonsku (6,5 eura).

Od roku 2010, kdy byla evropská strukturální mzdová statistika také takto zpracována, došlo k některým posunům. Medián za celou EU se zvýšil o 11 %, ale některé státy zaznamenaly pokles mezd: na Kypru medián mezd přepočtených na eura poklesl dokonce o 11 %, z 9,4 eura na 8,4 eura, v Irsku se snížil dvouprocentně z 18,3 eura na 18 eur. V jiných zemích naopak mzdy vzrostly podstatně nadprůměrně. V Rumunsku rekordně o 85 %, z dvou eur na 3,7 eura, v Lotyšsku o 69 %, v Litvě o 63 % a v Bulharsku o 60 %.

V Česku se medián hodinových mezd dostal ze 4,4 eura v roce 2010 na 6,2 eura v roce 2018, což je nárůst o 41 %. Ze sousedních států došlo k mírně rychlejšímu nárůstu na Slovensku (44 %; z 3,9 na 5,6 eura), kde se na rozdíl od Česka skutečně eurem platí. Nižší růst byl v Maďarsku (29 %) a v Polsku (25 %). Ještě menší pak v Rakousku (18 %) a také v Německu (12 %), které ale mají mnohem vyšší absolutní úrovně.

Celkově lze zobecnit, že vysoké rozdíly ve mzdách mezi evropskými státy se pomaličku stírají, protože platí, že čím vyšší mzdová úroveň, tím nižší růst. Tuto tezi potvrzuje rovněž index nákladů práce, který sleduje krátkodobý vývoj mezd i nemzdových nákladů ve státech EU. Pro rok 2019 se na úrovni celé EU zvýšil o 2,9 %, ale v Bulharsku vzrostl meziročně o 11,7 %, v Rumunsku o 10,9 %, v ČR o 7,3 %, zatímco např. v Dánsku jen o 1,7 %, ve Francii, Nizozemsku a Itálii shodně o dvě procenta a ve Švédsku dokonce poklesl o jedno procento.

Jak je to podle parity kupní síly

Jestliže platí, že v jednotném kurzu (euro) berou zaměstnanci v nejbohatším Švýcarsku skoro třináctkrát vyšší výplatu než v nejchudším Bulharsku, neznamená to, že si mohou doma nakoupit tolikrát více zboží a služeb. Je totiž logickým pravidlem, že s vyššími výdělky se zvyšují i ceny. Vždyť především ony služby poskytují právě zaměstnanci a jejich mzdy se v této ceně přímo odrážejí. Proto Eurostat provádí také srovnání pomocí parity kupní síly, která různorodost cen zohledňuje. V tomto srovnání berou Švýcaři jen asi čtyřikrát více než Bulhaři.

Pořadí se v přepočtu na standard kupní síly (PPS) příliš nezmění, Dánsko však poklesne na 19,2 PPS a Bulharsko stoupne na 4,6 PPS. Výrazně se propadne Portugalsko (šest PPS), které se dostane na druhé nejhorší místo až za další východoevropské státy. Rumunsko (6,9 PPS) naopak skočí před Maďarsko (6,8 PPS). Pořadí Estonska se sníží (7,9 PPS), přesune se za Česko.

Český zaměstnanec těží z českých cen, které jsou výrazně nižší ve srovnání s průměrem EU (cca o čtvrtinu) a ještě výrazněji při porovnání se skandinávskými zeměmi. Jeho hodinová mzda je tedy 6,2 eura, ale hodnota PPS 8,4 (stejně jako v Polsku) je zhruba poloviční ve srovnání s Německem a dvoutřetinová ve srovnání se zaměstnanci v Itálii.

Nejdráž je na Islandu, proto se tam mediánová hodinová mzda 23 eur dostane po přepočtu jen na 14,1 PPS. Podobné to mají zaměstnanci v Norsku (26,3 eura a 17,4 PPS) a ve Švýcarsku (30,9 eura a 19,8 PPS). Naopak nejlevněji lze nakoupit právě v Bulharsku, proto se zde mediánová hodinová mzda 2,4 eura po přepočtu zvýší na 4,6 PPS.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 14 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.