Reklama
Rozhovor Haló novin s Miroslavem Maršálkem, členem Národní rady KČP a pionýrským pracovníkem

Mladým musíme dávat impulzy k poznávání

Vnímám vás jako mnohostrannou osobnost. Člen Národní rady Klubu českého pohraničí, pionýrský pracovník, radní v Jincích za KSČM, ale i fotograf a novinář. Jak byste charakterizoval současnou politickou situaci v zemi?

Hned na úvod taková pesimistická otázka! Z toho, co se kolem nás děje, nemohu mít dobrou náladu. Kapitalismus je ve své podstatě založen na vykořisťování obyčejných – neprivilegovaných lidí těmi, kteří vládnou, kteří vlastní většinu majetku. U nás jsou to navíc zahraniční subjekty, které žijí z práce našich občanů. Současníci poukazují na to, že pracující kousek za hranicemi mají za stejnou práci trojnásobné platy. Nelze se divit, že řada lidí jezdí za lepším výdělkem do ciziny i za cenu testování, front na hraničních přechodech i nebezpečí, že nakazí přátele koronavirem. Navíc tam dnes jezdí i lékaři a zdravotní sestry, kteří nám tolik chybějí v našich kolabujících nemocnicích.

Na každém kroku je vidět, že peníze mají u mnoha lidí větší hodnotu než zdraví. Nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími se rozevírají.

Nemohu se ubránit porovnání s minulostí. Plno věcí se nám tehdy nelíbilo, ale dnes se na to dívám jinak. Lidé k sobě měli blíž, víc si pomáhali, drželi pohromadě, společně připravovali kulturní programy. Cítili jsme se bezpečně. Málokdo dnes uvěří, že jsme nechali odemčené a v létě i otevřené vchodové dveře a odešli k sousedům. Nepamatuji se, že by se něco ztratilo.

Mnozí chodili na brigádnické akce, při nichž vznikaly školy, mateřské školky, kulturní domy, restaurace, dětská hřiště i sportoviště. V naprosté většině zdarma. Škoda, že se i levicově smýšlející lidé zabývají více konflikty 50. let než pozitivními stránkami budování tehdejší společnosti. To hodně pomáhá pravici, která jinak neví, jak minulý režim co nejvíc znevážit, aby se to její vládnutí jevilo v lepším světle.

S tím souvisejí současné snahy překrucovat historii? Mám na mysli například roli vlasovců při osvobozování Prahy, odstranění sochy maršála Koněva a další…

Narodil jsem se po válce a události související s osvobozením znám jen z vyprávění. Táta po osvobození nastoupil k 1. pohotovostnímu pluku SNB a poté se zúčastnil bojů proti banderovcům na Slovensku. Nikdy si neodpustím, že jsem ho pořádně nevyzpovídal před jeho nečekaným odchodem.

Hodně však na mne zapůsobilo vyprávění mnohých jeho přátel. Nezapomenu, jak mi jako klukovi pamětníci líčili útrapy v době války, a to jsem se teprve později dozvěděl ty nejstrašnější podrobnosti. Svědci událostí často naléhali, abychom už nikdy něco podobného nedopustili. Jako nejšťastnější chvíle v životě většinou jednoznačně líčili osvobození a oceňovali především roli Sovětského svazu a Rudé armády, která nesla největší tíhu bojů, ale přinesla i nejvíce obětí.

Vlasovce líčili jako zrádce, kteří nejprve zradili svoji vlast a ve chvíli, kdy už bylo jasné, že válka skončí a jak skončí, se pokoušeli přejít na naši stranu. Poté však prý stejně prchali před Rudou armádou na Západ. I přes Jince táhla v prvních květnových dnech německá vojska, a za nimi pochodovali vlasovci. Ti se později střetli s vojáky Rudé armády, nikoliv s Němci.

Dnes se již o osvobození mladý člověk moc nedozví. Už od počátku 90. let se toto slovo cíleně nahrazuje »koncem války«. Události roku 1945 si studenti pletou s rokem 1968. Obojí je pro ně strašně dávno. Avšak nejen pro ně, ale i pro jejich rodiče a mnohé učitele.

Stále častěji mám ten dojem, že se to týká i politiků. Jinak by nebyly pomníky osvoboditelům terčem jejich odsouzeníhodných aktivit.

Mediální masáž a značné množství dezinformací se bezpochyby podepisuje na vědomí mladých lidí. Vy s nimi přímo pracujete. Jaká je podle vás dnešní mládež?

V podstatě se příliš neliší od nás v jejich věku. I oni jsou zdraví, zvídaví, bezstarostní, temperamentní, vstřebávají informace ze svého okolí a na základě toho si vytvářejí svůj názor na svět.

Problém je v tom, co je obklopuje, kdo jim ty informace předkládá. To souvisí s předcházející otázkou. Jejich hlavním zdrojem poznání je televize, škola a rodina. Velkou roli hraje internet se záplavou akčních her a jiných lákadel. Virtuální realita u mnohých z nich vítězí nad skutečným životem. Také informací o dění ve světě je na internetu obrovská záplava, v níž se nezkušený mladý člověk zákonitě nemůže snadno orientovat.

Současnou situaci berou mnohdy velmi kriticky. Jako příčina dnešních nešvarů je jim často paradoxně předkládán hrůzostrašně líčený režim, který skončil řadu let před jejich narozením. Pokud se nesetkají s někým, kdo věci uvede na pravou míru, považují nezaměstnanost, bezdomovectví, vysokou kriminalitu, exekuce, drogy a další negativní jevy za něco, co tu bylo vždycky, a neřeší to.

Ale pokud se setkají s pamětníky nebo informacemi, které jim minulost líčí objektivně, jsou mnozí schopni si fakta najít na webových stránkách. Ale musí mít impulz, který jim naznačí, že je něco jinak.

Vývoj jedince nesporně ovlivňují jeho aktivity. Vy o tom asi víte hodně...

Děti těší, když něco dokážou samy. Něco vyrobit, někam vystoupat, něco osobně zažít. Informace například o osvobození se jim vryjí hluboko do paměti, pokud jsou podloženy nějakým zážitkem.

Určitě si budou pamatovat, kdo je to Gončarenko, když položí květy k pamětní desce na pražském Klárově, tedy v místech, kde jeho tank dostal 9. května 1945 zásah, nebo když doputují k památníku na Slivici, kde Rudá armáda v noci z 11. na 12. května 1945 ukončila poslední bitvu druhé světové války.

Působivý a vypovídající je i Memoriál v Památníku na Vítkově, kde najdete data a místa související s osvobozením včetně počtů padlých rudoarmějců i příslušníků dalších národů podílejících se na osvobozování Československa. Při akci Ledová Praha o pololetních prázdninách musíme na žádost pravidelných účastníků z Pionýrské skupiny Jince každoročně navštívit i Muzeum Policie ČR, v němž je mimo jiné i stálá expozice týkající se ochrany státních hranic.

Osvědčily se nám soutěže odehrávající se u významných míst, při nichž měly děti prokázat znalosti přírody, regionu a historie. Námětů na aktivity ovlivňující příznivě vývoj mladého člověka se najde velké množství. Na mnohé přijdou i děti.

Můžete některé zkušenosti z práce s dětmi a mládeží zobecnit?

Zejména děti jsou vděčné, když se jim někdo věnuje. Rády soutěží a sportují. Je ideální, když se jim někdo věnuje celoročně, jako vedoucí sportovního oddílu, kroužku nebo třeba Pionýra. Tato práce není těžká, ale vyžaduje čas, který my důchodci jsme schopni si vytvořit.

Dalším předpokladem je náš přístup k dětem. Kluci a holky musí poznat, že i my máme radost z jejich úspěchů. A ona práce s nimi tu radost přináší. Stačí nezveličovat případný neúspěch nebo nekázeň a ocenit všechno, co se povede. Každé – i malé vítězství dětem dodává další chuť do práce v kolektivu jejich vrstevníků.

Je dobré, pokud se jako hlavní poslání kolektivu vybere nějaký zájem nebo činnost, třeba historie, turistika, příroda, tvořivost a doplňuje se o další formy. Děti mají energii, my máme znalosti a zkušenosti.

Pro některé z nás není pravidelná celoroční činnost možná. Nic nám ale nebrání v organizování jednodenních nebo odpoledních akcí. Nejlépe opakovaných, protože pokud se první setkání povede, příště si nadšení účastníci převedou kamarády.

Co byste vzkázal ženám k jejich dnešnímu svátku?

Mezinárodní den žen je svátek, který by si zasloužil větší pozornost. A hlavně ženy by si to zasloužily. Na nich záleží výchova dětí. Jsou s nimi každý den a vštěpují jim návyky, které si nesou do života. Až děti dospějí, budou spolurozhodovat o tom, jakým směrem se bude ubírat naše země. Věřím, že k tomu budou mít lepší podmínky, než jaké panují dnes.

Jsou to ženy, které se starají o domácnost, perou, vaří, uklízejí, zdobí byt… To všechno po zaměstnání. Mnohé z nich ještě stihnou pracovat v různých veřejných funkcích.

A hlavně: tím vším nám vytvářejí ten pravý domov, abychom se my měli kam vracet. Za to všechno jim patří velké poděkování.

Ivan CINKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 39 hlasů.

Ivan CINKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ZBYSEK.KUPSKY
2021-03-08 14:52
Na tento rozhovor jsem se těšil. Vadí mi na něm jediná věc: Tak
dlouho jsem připravoval otázky, až byl Ivan rychlejší :)
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.