Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Příjmové nůžky se ještě více rozevřely

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v posledním čtvrtletí minulého roku podle údajů Českého statistického úřadu meziročně o 6,5 procenta na 38 525 korun. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny v tomto období podle ČSÚ stouply o 2,6 %, reálně se mzda zvýšila o 3,8 %. Mzdové rozpětí se ještě více rozšířilo, zhruba dvě třetiny zaměstnanců si o průměrné mzdě mohou nechat jen zdát, protože na ni nedosáhnou.

Růst mezd ve 4. kvartálu zhruba na úrovni roku 2019 byl podle Dalibora Holého, ředitele Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, z velké části tažen výplatou mimořádných odměn, především ve zdravotnictví.

»Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek,« uvedl další důvod překvapivě velkého nárůstu průměrné mzdy analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

V celém roce 2020 dosáhla průměrná mzda 35 611 Kč, což bylo meziročně o 4,4 % více. Spotřebitelské ceny vzrostly za uvedené období o 3,2 %, reálně se tak mzda zvýšila jen o 1,2 %.

Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, ve 4. čtvrtletí vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,4 % na 32 870 Kč. Mzdové rozpětí se rozšířilo, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 16 356 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 6,5 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 63 781 Kč (horní decil se zvýšil o devět procent).

Objem mezd ve 4. kvartálu vzrostl o 3,5 %, počet zaměstnanců naopak klesl o 2,9 %.

Mzdový vývoj byl ještě různorodější, než je obvyklé. Ve zdravotní a sociální péči se podle Holého průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí zvýšily o 31 % jednak díky mimořádným odměnám, jednak tu dozníval efekt změny platových tabulek od 1. 1. 2020.

»O 10,6 % vzrostla průměrná mzda ve vzdělávání, což je také především výsledek změny platových tabulek. Třetí nejvyšší nárůst – těsně pod desetiprocentní hranicí (9,9 %) – najdeme u administrativních a podpůrných činností, tam došlo k silnému propouštění a lze předpokládat vytěsňovací efekt, že to postihlo spíše zaměstnance s nízkými mzdami a průměr tak byl částečně zvýšen pouze matematicky,« uvedl Holý a doplnil: »Informační a komunikační činnosti jsou odvětvím, kterému se daří dlouhodobě, průměrná mzda se tam meziročně zvýšila o 6,5 % na 63 995 Kč, což byla s odstupem nejvyšší úroveň ze všech sekcí.«

Ve zpracovatelském průmyslu se pak průměrná mzda zvýšila o 3,9 % na 36 569 Kč a ve stavebnictví si zaměstnanci polepšili o 2,8 % na 32 857 Kč.

Mírně naopak průměrná mzda klesla v peněžnictví a pojišťovnictví (o 0,4 %), toto odvětví má přesto druhou nejvyšší mzdovou úroveň (56 735 Kč). Ke snížení mezd došlo také v ubytování, stravování a pohostinství, kde se navíc i výrazně propouštělo. Průměrná mzda zde klesla o 1,8 % na 20 361 Kč (toto odvětví má ze všech sekcí setrvale nejnižší mzdovou úroveň).

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 2 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.