Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

K podpoře obnovitelných zdrojů energie

Prvním čtením ve Sněmovně prošel návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Návrh je to podivný. Tak podivný, že s jeho současnou podobou nesouhlasí zástupci soukromého sektoru, oborových svazů a nelibost daly během přípravy zákona najevo také některá ministerstva a úřady. V současné podobě totiž stanovuje každému zdroji energie jinou povolenou výnosnost, a tu nejnižší dostala fotovoltaika. Hrozí tak prý krach tisíců firem.

Konkrétně, novela zákona o POZE přináší jednu zásadní novinku - limit na takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), tedy maximální povolenou výnosnost projektů, jež je ale v novele pro každý zdroj energie nastavena jinak. Fotovoltaika - 6,3 procenta, vítr a voda sedm procent, biomasa 9,5 % a bioplyn 10,6 %.

Návrh je to mimořádně špatný nejen nastavením, ale principiálně. Problém je, že pokračuje v perverzní linii založené za zeleného ministra životního prostředí Martina Bursíka.

Skandál se datuje od Bursíka

Kontroverzní myšlenku využívat všechny myslitelné obnovitelné zdroje energie (OZE) prakticky za jakoukoliv cenu vymysleli ve vedení Evropské unie, ale do absurdity ji zavedla Česká republika na návrh zeleného ministra životního prostředí Martina Bursíka za pomoci některých zlobovaných poslanců Sněmovny pod pláštíkem ochrany životního prostředí. Přestože ekonomická teorie snad všech škol počítajících s penězi oprávněně hlásá, že dotace výrobků je tou nejhorší z možných ekonomických podpor, tento mechanismus byl prosazen nejdřív v EU a poté i u nás.

Zákon o podpoře elektřiny z OZE prosadil Bursík v podobě, podle níž jsou spotřebitelé povinni uhradit v případě fotovolatické elektřiny ze Slunce třináctinásobné náklady na OZE a možnost včasné korekce je prakticky znemožněna. Navrhl špatnou záchrannou brzdu. Poslanci ji pak ještě víc omezili. Tak se otevřel obří, převážně fotovoltaický tunel, který přišel, přichází a ještě přijde spotřebitele elektřiny a státní rozpočet v úhrnu na 400-1000 miliard korun (nejspíš na 600 mld. Kč), o skandálním procesu s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, protože se pokoušela zatrhnout podporu protiprávně podporovaných fotovoltaických elektráren, nemluvě.

Na onom tunelu se zřejmě přiživila i řada tehdejších politiků. V zásadě dobrou myšlenku využívání OZE u nás se tak podařilo beznadějně zkompromitovat. Vypovídá o tom tabulka.

Ano, od roku 2011 ČR vydává 32-43 mld. Kč za rok na podporu OZE, z toho 24-29 mld. Kč na podporu nejdražší fotovoltaické elektřiny. Tato částka zahrnuje jednak podporu technicko-ekonomicky zjevně nezralých technologií, jednak dotaci superzisků různých solárních baronů. Smutné.

Jde také o půdu, lesy a vodu

To ale není zdaleka vše. Podpora spalování biomasy, často přímo potravin, prohlubuje potravinovou nesoběstačnost ČR, a tím i její zranitelnost. Hlad ve světě roste, plocha zemědělské půdy se zmenšuje, degradace zemědělské půdy nejen v ČR hrozivě narůstá, mimo jiné právě pěstováním biopaliv. Na možnost, že velký výbuch sopky například na Islandu na několik let rozvrátí klima na severní polokouli a způsobí velkou neúrodu, radši nepomyslet. Státní rezervy obilí 400 000 tun jsou totiž směšně nízké. Nelze samozřejmě spoléhat, že výbuch sopky z hlediska dopadů na klima bude mírný.

Podporou výroby bioplynu podporujeme erozi půdy, protože se zpravidla vyrábí z nejerozivnější kukuřice. Dotováním biosložek v pohonných hmotách podporujeme likvidaci bioty, zvláště pak hmyzu, protože na jednu úrodu řepky olejky je třeba až 13 chemických postřiků. Zlá je i podpora spalování dřeva, zvláště v kotlích větších výkonů. Podporujeme tak rabování našich beztak zbídačených lesů.

Podporou výstavby vodních elektráren umocňujeme ničení vodních poměrů, což v situaci zvyšujících se průměrných teplot a narůstajícího sucha je problém. Jinou věcí je, že lokality vhodné pro efektivní výstavbu nových vodních děl jsou v ČR již dávno vyčerpány, resp. další výstavba přinese hlavně vysoké škody na přírodě a vodách a jen malý užitek pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Podmínky pro využívání energie větru jsou v ČR skromné, o narušování krajinného rázu větrnými elektrárnami nemluvě. Větrné elektrárny jsou přitom náročné na materiál, resp. mají poměrně nízkou čistou energetickou výtěžnost.

Lobby ekologů – OZE – fotovoltaických elektráren - již léta tvrdí, že jsou ekonomicky konkurenceschopné. Současně ale pro ně neustále žádá ještě větší ekonomickou podporu. V kalkulacích přitom chybí negativní dopady fotovoltaických elektráren na provoz i ekonomiku jiných elektráren a elektrizační sítě, byť ty jsou v ČR zatím malé. V případě většího rozšíření fotovoltaických elektráren ale významně porostou. Zda nám lžou, nebo zda platí kapitalistické »Urvi, co se dá!« (možná také obojí) se můžeme dohadovat.

Jakou podporu tedy zvolit?

Předně mám za to, že rozumná energetická politika a politika ochrany životního prostředí by neměla podporovat spalování biomasy ve všech podobách, zvláště pak ve velkých a středně velkých kotlích. Prioritou by měla být obnova soběstačnosti ČR v potravinách našeho klimatického pásu. Není důvod podporovat výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, prioritou musí být ochrana vodních poměrů a přirozeně tekoucích vodních toků. Velmi opatrní bychom měli být i při podpoře výroby elektřiny z větrných elektráren. I krajinný ráz má svou přírodní hodnotu, byť ji ekonomové ani ekologové neumí vyčíslit. »Klondajk« větrné energetiky typu německého pobřeží Severního moře u nás vylučují přírodní podmínky. Podpora fotovoltaických elektráren by v žádném případě neměla být cenová, resp. podpora cen výrobce bývá tím nejhorším způsobem ekonomické podpory. Podpora fotovoltaických elektráren by měla mít podobu investičního příspěvku za podmínky, že příslušné projekty prokážou minimální efektivnost. Podpory by se měly týkat jenom elektráren na střechách budov, nikoliv parků větrných elektráren na zemědělské půdě. Zákon o podporovaných zdrojích energie by měl být zrušen bez náhrady.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 8 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-03-19 23:55
Na prohlasování toho fotovoltaického tunelu se bohužel podíleli i
poslanci KSČM. Jde o to, jestli jen z hlouposti nebo byli nějak hmotně
zainteresováni. Co z toho je u politika horší? Každopádně by měly
být prozkoumány jejich majetkové poměry. I když tohle není hlavní
téma voleb, určitě i to přispělo k pádu preferencí. Nedělejme si
iluze, že se na to zapomene.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.